8 C 205/2023-42 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou u Okresního soudu v Bruntále dne 1. 6. 2023 domáhala zaplacení částky 2.250 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . a žalovaným, tj. smlouvy o úvěru, na základě které obdržel žalovaný 1.500 Kč. Žalobkyně požaduje uhradit poskytnutou jistinu ve výši 1.500 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 151,21 Kč (z jistiny od 20. 6. 2021 do 9. 9. 2021), poplatek za poskytnutí úvěru 1.638,15 Kč + úroky 314,69 Kč + náklady úvěru 412,26 Kč + náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokutu 750 Kč (0,1 % denně z dlužné částky od 20. 6. 2021 do 13. 2. 2022).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společnosti , právnická osoba, . (dále jako právní předchůdce) a žalovaným byla dne , datum, prostředky komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru č. , Anonymizováno, . Byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.638,15 Kč, splatnost úvěru 19. 6. 2021, zápůjční úroková sazba 40 %, doba trvání úvěru od počtu dnů 30, celková částka k úhradě byla 2.174,97 Kč splatná v počtu 1 splátka k datu 19. 6. 2021. V článku VIII. úvěrové smlouvy je sjednaná smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, se kterou je klient v prodlení a v článku IX. smlouvy náhrada účelně vynaložených nákladů, která nesmí přesáhnout 0,5 % z předčasně splacené části celkového úvěru (smlouva o úvěru). Žalovaný obdržel částku ve výši 1.500 Kč dne , datum, na svůj bankovní účet (výpis z účtu u , právnická osoba, z , datum, ). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne , datum, a předloženou dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příslušné části seznamu postoupené pohledávky a oznámení o postoupené pohledávce ze dne 20. 10. 2022. Dále předložila žalobkyně oznámení o postoupení pohledávky z 24. 11. 2022 s dokladem o odeslání (podacím archem) ze dne 28. 11. 2022.5. V žalobě žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce před uzavřením smlouvy posoudil úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, když vycházel z údajů uvedených v registračním formuláři žalovaným. Dále žalobkyně uvedla, že úvěruschopnost žalovaného byla ověřována na základě žalovaným předložením listin – výpisu z běžného účtu, které sloužily k ověření totožnosti žalovaného a měsíčních příjmů a výdajů žalovaného. Žalobkyně předložila výpis z účtu žalovaného za měsíc listopad 2020, na kterém je uvedena jediná položka, a to příchozí úhrada a mzdy 22.897 Kč od , adresa, s. r. o. Dále předložila výpis z účtu žalovaného za prosinec 2020 na kterém je obsažena jediná položka, a to příchozí mzda z 16. 12. 2020 ve výši 27.637 Kč od , adresa, s. r. o., dále předložila žalobkyně výpis z účtu žalovaného za leden 2021, na kterém je obsažena jediná položka, a to příchozí úhrada mzdy ze 14. 1. 2021 ve výši 20.510 Kč od , adresa, s. r. o. (uvedené výpisy z účtu).6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péči prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, když bylo vycházeno pouze z údajů vyplněných žalovaným online na formuláři právního předchůdce žalobkyně a dále ze 3 výpisů z účtu, na kterém byly pouze 3 položky o příchozích mzdách a to za období od listopadu 2020 do ledna 2021, tj. za měsíce, které nepředchází období kdy byla částka 1.500 Kč poskytnuta žalovanému (tj. datum 20. 5. 2021). Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možné odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr a na základě výpisu z účtu za období, které nepředchází období poskytnutí úvěru, a navíc zde jsou pouze tři položky o příjmu a výpisy neobsahují žádné údaje o výdajích žadatele na úvěr. Je tak zřejmé že právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval dostatečně výdajovou a ani příjmovou stránku poměru žalovaného a tyto neprověřil. Důsledkem je pak to, že právní předchůdce žalobkyně nesplnil nároky požadované v souvislosti s odbornou péči poskytovatele úvěru.7. Podle ustanovení § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá je smlouva neplatná a soud k její neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v daném případě poskytl spotřebitelský úvěr v rozporu s §86 odst. 1 věta druhá citovaného zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ustanovení § 2993 občanského zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby ji druhá strana vydala, co získala bylo-li plněno, aniž by to byl platný závazek. Vdaném případě žalovaný obdržel částku ve výši 1.500 Kč a neuhradil ničeho, proto bylo žalobě vyhověno co do poskytnuté jistiny ve výši 1.500 Kč a co do zákonného úroku z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně z jistiny, avšak až od data 30. 11. 2022 když splatnost dluhu byla dovozena dle výzvy k úhradě, tj. z oznámení o postoupení pohledávky z 24. 11. 2022 osvědčující zaslání výzvy žalovanému dle podacího archu k datu 28. 11. 2022 v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 871/2005 nastala splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení – povinnost k plnění – dnem následujícím po dni kdy byl dlužník vyzván k plnění, nesplněním povinnosti k plnění v den splatnosti závazku došlo následující den k prodlení. Další nároky požadované žalobou byli s ohledem na výše uvedené posouzeny jako nedůvodné a byly zamítnuty.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, s ohledem na procesní úspěch žalovaného, který náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.