8 C 217/2023-32 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 207.194,33 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (dále jen jako právní předchůdce) a žalovaným. Žalobkyně požadovala 206.175,60 Kč na jistině dluhu, poplatky ve výši 1.018,73 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 7.812,20 Kč (14,99 % ročně z jistiny do 1. 2. 2023), částku 7.731,55 Kč jako kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z nesplacených částek do 1. 2. 2023 a plynoucí smluvní zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, , byť prostředky komunikace na dálku, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Dle žádosti o poskytnutí úvěrového produktu – formulář právního předchůdce žalobkyně je žalovaný označen jako fyzická osoba spotřebitel dle občanského průkazu, rodinný stav svobodný, druh hlavního zdroje příjmu zaměstnanec, vzdělání vyučen, forma bydlení nájem bytu. Zaměstnavatel , Anonymizováno, s.r.o. od 31. 10. 2018, nejedná se o pracovní poměr na dobu určitou. Hlavní měsíční příjem čistý 31.573 Kč. Nájem 4.000 Kč (žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 7. 1. 2022). Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu vyplývá, že je zde uveden hlavní měsíční příjem čistý žalovaného 31.573 Kč. Příjem byl doložen sporožirovým účtem bez potvrzení příjmu (žádost o poskytnutí úvěrového produktu). Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru v celkové výši 200.000 Kč. Úroková sazba 14,99 % ročně, RPSN 16,68 %. Úvěr byl poskytnutý jako účelový, nezajištěný spotřebitelský jiný než na bydlení a splácený pravidelnými splátkami. Ve smlouvě je sjednáno, že jako důsledek porušení podmínek smlouvy může poskytovatel úvěru prohlásit celý úvěr za splatný. Pokud splátku úvěru nebo jinou peněžitou pohledávku věřitel nezaplatí řádně a včas, bude kromě řádného úroku z úvěru platit navíc úrok z prodlení z nesplacené částky (smlouva o úvěru). Co se týká předložených příjmových transakcí zaúčtovaných na účet od 6. 1. 2021 do 31. 12. 2021, tak z těchto vyplývá, že zde byla připsána úhrada nemocenské ve výši 723 Kč (uvedené transakce). Výzvou z 1. 10. 2022 vyzval právní předchůdce žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky s upozorněním, že pokud dlužná částka nebude uhrazena, bude věřitel požadovat okamžité splacení celého úvěru (výzva z 1. 10. 2022). Dne 2. 11. 2022 právní předchůdce žalobkyně úvěr zesplatnil a zaslal žalovanému rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu (výzva z 2. 11. 2022). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 1. 2023 včetně příslušného seznamu postupovaných pohledávek.5. Žalovaný čerpal úvěr celkem ve výši 200.000 Kč, a to dne 11. 1. 2022 7.967,90 Kč + 11.134,90 Kč + 88.854,50 Kč + 92.042,70 Kč. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 24.118,27 Kč (11. 1. 2022 částku ve výši 2.000 Kč, 15. 2. 2022 částku ve výši 216 Kč + 3.644 Kč, dne 15. 3. 2022 částku ve výši 320 Kč + 3.644 Kč, dne 19. 4. 2022 částku ve výši 320 Kč + 3.644 Kč, dne 16. 5. 2022 částku ve výši 320 Kč + 3.644 Kč, dne 13. 6. 2022 částku ve výši 134,79 Kč, dne 15. 6. 2022 částku 185,21 Kč + 3.644 Kč, dne 7. 10. 2022 částku ve výši 1.451,27 Kč, dne 11. 10. 2022 částku ve výši 88,73 Kč + 862,27 Kč), jak vyplývá z přehledu čerpání a úhrad daného úvěru žalovaným (přehled žalobkyně).6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně prověřil úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že vycházel z údajů poskytnutých klientem a tyto byly hodnoceny individuálně a s principy obezřetného úvěrování. Byly kontrolovány veškeré dostupné informace dle interních a externích databází. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta právní předchůdce porovnával jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem získal částku disponibilních zdrojů klienta.7. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr není možno posoudit pouze na základě údajů sdělených od klienta a prolustrováním klienta v interních a externích databázích. Tento závěr není možno odvodit na základě porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů pouze odhadnutých na základě historických dat z ČSÚ. Je tak zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval dostatečně řádně výdajovou a příjmovou stránku poměrů žalovaného a tyto neprověřil. Důsledkem je pak to, že nebyly splněny nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru.8. Podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaný obdržel částku ve výši 200.000 Kč a uhradil 24.118,27 Kč. Proto bylo žalobě vyhověno co do poskytnuté jistiny ponížené o tyto úhrady, tj. co do částky ve výši 175.881,73 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 3. 11. 2022, když splatnost závazku byla odvozena dle výzvy právního předchůdce žalobkyně z 1. 10. 2022, kde byla stanovena lhůta pro zaplacení do 2. 11. 2022 (v souladu se závěry Nejvyššího soudu ČR uvedené v rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 871/2005, podle kterého splatnost závazku k vydání bezdůvodného obohacení – povinnost k plnění –nastává dnem následujícím po dni, kdy byl dlužník vyzván k plnění. Nesplněním povinnosti k plnění dnem splatnosti závazku dochází následující den k prodlení). Soud přepočítal kapitalizované úroky z prodlení z přiznané jistiny za období od 11. 1. 2022 do 1. 2. 2022 a přiznal za toto období částku ve výši 6.505,22 Kč. Další plynoucí zákonné úroky pak byly přiznány za období od 2. 2. 2023 do zaplacení. Zákonné úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku a vyhl. č. 351/2013 Sb. Další uplatněné nároky žalobkyní byly nedůvodné a soud je, s ohledem na výše uvedené, zamítl.9. O náhradě nákladů řízení soud dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a zjišťoval poměry úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. V daném případě by soud vypočet 100 % náhrady nákladů řízení dle vyhl. č. 177/1996 Sb., když dle § 7 sazba mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 9.140 Kč, tj. za 3 úkony3 x 9.140 Kč (převzetí věci, sepis žaloby, výzva) a k tomu dle cit. vyhlášky § 13 odst. 4 náhrada hotových výdajů 3 x 300 Kč. Dále ke všemu 21 % DPH, když právní zástupce je plátcem DPH. Včetně zaplaceného soudního poplatku 8.288 Kč by náklady řízení představovaly částku 42.555,20 Kč. Soud vypočetl úspěch žalobkyně a žalovaného ve věci a kapitalizoval příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku. Úspěch žalobkyně představoval 72,81 % (175.881,73 Kč + 6.505,22 Kč + 28.622,95 Kč) a úspěch žalovaného 27,19 % (31.312,60 Kč + 7.812,20 Kč +1.226,33 Kč + 33.530,59 Kč +4.930,02 Kč). Výslednému úspěchu žalobkyně 45,62 % pak odpovídá přiznaná náhrada nákladů řízení ve výši 19.414 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně.