8 C 249/2023-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 40.310 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, . Žalobkyně požadovala uhradit dlužnou jistinu ve výši 30.000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7.500 Kč, poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 110 Kč a smluvní pokutu dle čl. 6.4 VOP a čl. 3 Sazebníku ve výši 2.700 Kč (0,1 % denně z jistiny od 22. 8. 2022 do 20. 11. 2022).2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Po provedeném dokazování zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , byť distančním způsobem prostředky komunikace na dálku, na základě které žalovaný čerpal částku ve výši 30.000 Kč (smlouva o úvěru, výpis z účtu). Ve smlouvě byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7.500 Kč, poplatek za službu „klidné spaní“ ve výši 110 Kč, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, jedná se o účel úvěru bezúčelový, druh úvěr spotřebitelský – postupné čerpání, RPSN 1.410,33 % (smlouva o úvěru, VOP). Žalovaný provedl na daný případ úhradu ve výši 0 Kč (tvrzení žalobkyně).4. V žalobě je tvrzeno, že žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to tak, že zjistila potřebné informace od žalovaného. Dále prověřila externí registry s negativním výsledkem. Jako důkaz k prokázání těchto tvrzení předložila žalobkyně smlouvu a všeobecné obchodní podmínky, a dále sazebník. Žalobkyně předložila listinu, označenou jako „Identifikované příjmy“, ve které je uvedeno, že „příjem byl spotřebitelem doložen prostřednictvím bankovního výpisu, který obsahoval příjmové transakce. Případné další příjmy byly spotřebitelem doloženy jiným způsobem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu: 98755“. Totožnost spotřebitele byla ověřena a autorizována prostřednictvím služby BankID od společnosti , právnická osoba, . Protiúčet: , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (autorizace ověření totožnosti). Soud má za prokázané, že žalovaný čerpal dne , datum, částku ve výši 30.000 Kč. Žalovanému byla vyplacena částka 30.000 Kč na jeho účet uvedený v úvěrové smlouvě (smlouva o úvěru, autorizace ověření totožnosti, přehled bankovních transakcí).5. Po právní stránce posoudil soud uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, kdy smlouva byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, tedy mezi žalobkyní – podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovanou jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutné posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, když předmětem bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, což vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy.6. Podle § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen zákona o spotřebitelském úvěru). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.7. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele, před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016 zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru provedenou zákonem č. 43/2013 Sb., také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru se pak musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26), podle nichž se má s odbornou péčí na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu aktivní a pasivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zajištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat (srovnej rozsudek KS v Ostravě č. j. 15 Co 300/2019-103 ze dne 5. 11. 2019).8. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně, jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených žalobkyní v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr, není možno odvodit pouze na základě zjištění o pravidelných příjmech a výdajích podávajících se pouze z tvrzení žalovaného a ověřením ve veřejných registrech. Již z těchto tvrzení vyplývá, že se žalobkyně dostatečně nezabývala výdajovou a ani příjmovou stránkou poměrů žalovaného, když je zohledněn pouze zřejmě žalovaným uváděný příjem. Dále žalobkyně nezjišťovala, jaké má žalovaný výdaje, když tyto údaje vůbec nezjišťovala a uvedené údaje jako příjem žalovaného neprověřovala. Tím, že žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a neprověřila otázku příjmů a ani výdajů žalovaného, nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru, aniž by na tomto závěru mohlo cokoli změnit to, že zřejmě provedla lustraci žalovaného ve veřejných registrech, neboť není možné učinit závěr, že pokud žalovaný v těchto registrech nebyl veden, neznamená to automaticky, že žalovaný je schopen úvěr splácet.9. Neposoudí-li poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ. Soud k neplatnosti takového jednání přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr je možno považovat za jednání, které odporuje zákona (§ 86 ZoSÚ) a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele, jehož smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak než pozitivním zásahem ze strany soudu. S ohledem na výše uvedené dovodil soud absolutní neplatnost dané smlouvy o úvěru.10. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru jsou si pak strany z neplatné smlouvy povinny vzájemný vztah vypořádat dle § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. S ohledem na výše uvedené pak soud vyhověl žalobě co do poskytnuté jistiny ve výši 30.000 Kč, když žalovaný neprovedl na daný případ žádnou úhradu. Dále vyhověl soud žalobě co do požadovaných zákonných úroků z prodlení z přiznané jistiny, a to v souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb. Další uplatněné nároky žalobkyní jsou nedůvodné a s ohledem na výše uvedené byly soudem zamítnuty.11. Co se týká náhrady nákladů řízení, rozhodoval soud dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu a vypočetl poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Plná náhrada nákladů řízení by představovala úhradu zaplaceného soudního poplatku ve výši 1.613 Kč a dále odměnu za právní zastoupení dle ust. § 14b zákona č. 177/1996 Sb (dále jako AT), a to dle § 14b odst. 1 bod 3 ve výši 500 Kč za 1 úkon vykonané právní služby. Ve věci byly vykonány 3 úkony právní služby po 500 Kč, a to převzetí věci, výzva k plnění a podání žaloby dle § 11 odst. 1 cit. vyhlášky ke každému vykonanému úkonu právní služby pak náleží náhrada výdajů dle § 14b odst. 5a cit. vyhlášky ve výši 100 Kč ke každému úkonu. Náklady by tak činily částku ve výši 3.791 Kč. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení. Za účelem zjištění poměru úspěchu účastníků ve věci soud kapitalizoval přiznané příslušenství do dne vyhlášení rozsudku a vypočetl úspěch žalobkyně ve výši 75,42 % a úspěch žalovaného ve výši 24,58 %.