8 C 253/2023-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 8.989,50 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, (dále jako předchůdce žalobkyně) a žalovaným.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příslušné části přílohy smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení o postoupení pohledávky. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Jedná se o dokument označený jako „žádost/smlouva o revolvingovém úvěru“. Je zde uvedeno označení žalovaného rodným číslem jako spotřebitele. U žalovaného jsou uvedeny údaje: rodinný stav svobodný, stáří bankovního účtu 0-3 roky, vyživované děti 0, způsob bydlení nájemní, zaměstnání uvedeno podnikání v řemeslnictví či zemědělství. Dále je zde uvedeno, že klient prohlašuje, že uvedené údaje jsou úplné a pravdivé, a že nezamlčel žádné relevantní informace potřebné k posouzení jeho úvěruschopnosti ze strany věřitele. Dále je zde uvedeno způsob bydlení nájemní. Jako čistý měsíční příjem je uvedeno 40.000 Kč, celkové náklady domácnosti 10.000 Kč, finanční závazky 0 Kč. Aktuální úvěrový rámec činí 30.000 Kč (žádost/smlouva o revolvingovém úvěru).5. Žalobkyně uvedla v žalobě, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřovat pravdivost tvrzení žalovaného ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru, a to v interních i externích databází třetích subjektů a dále pak v registru SOLUS. Dále žalobkyně předložila „Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru“, kde je uvedený věřitel a dále zprostředkovatel úvěru. Celková výše strop úvěru činí 30.000 Kč, doba trvání na dobu neurčitou (formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně sdělil žalovanému, že došlo ke schválení jeho žádosti o , Anonymizováno, kredit ze dne , datum, a zaplacení nákupu na splátky. Sděleno, že byl otevřen , Anonymizováno, kredit s úvěrovým rámcem ve výši 30.000 Kč (sdělení z 27. 12. 2019). Žalovaný vyčerpal prostřednictvím kreditní karty částku celkem ve výši 60.059 Kč. Žalovaný provedl úhrady v celkové výši 70.141 Kč (přehled platební historie, tvrzení žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně odstoupil od úvěrové smlouvy dopisem ze dne 24. 3. 2023 a prohlásil ke dni 30. 4. 2023 úvěr za splatný (odstoupení z 24. 3. 2023).6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení příjmové a výdajové stránky spotřebitele a posouzení jeho schopnosti splácet úvěr není možné odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr a prověřením zřejmě v registru SOLUS. Z listinných důkazů předložených žalobkyní vyplývá pouze to, že zřejmě byl sdělen žalovaným jeho příjem, náklady domácnosti a dluhy. Není uvedeno, na základě čeho bylo dospěno k výši uváděného příjmu a na jeho trvání do budoucna. Výdaje nejsou nijak specifikovány a příjmová a výdajová stránka není nijak doložena, stejně tak jako zjištění učiněná z interních a externích registrů, které uvádí žalobkyně. Je tak zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně nezjišťoval dostatečně výdajovou a ani příjmovou stránku poměrů žalovaného a tyto neprověřil. Důsledkem je pak to, že nebyly splněny nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru.7. Podle ust. § 86 odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaný vyčerpal částku 60.059 Kč a uhradil částku v celkové výši 70.141 Kč a poskytnutou jistinu tak vrátil věřiteli v plném rozsahu. Proto jsou nároky uplatněné žalobou nedůvodné a soud je, s ohledem na výše uvedené, zamítl.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu s ohledem na procesní úspěch žalovaného ve věci a skutečnost, že žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a dle obsahu spisu mu žádné nevznikly.