207 C 14/2025-67 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá na žalovaném zaplacení celkové částky 115 115 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 18.9.2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě níž, byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr 85 000 Kč, který byl vyplacen dne 18.9.2023. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 66,27 % řádně a včas splácet v 48měsíčních splátkách ve výši 5 788 Kč spatných k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem říjen 2023. Smlouva byla uzavřena prostřednictví prostředků komunikace na dálku. Součástí splátek byla i měsíční úhrada za pojištění schopnosti žalovaného splácet úvěr ve výši 709 Kč. Před uzavřením byla věřitelem řádné prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaný do data zesplatnění uhradil částku 2x 5 788 Kč dne 17.10. 2023 a 15.11.2023. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení, proto došlo k zesplatnění celého úvěru. Před zesplatněním celého úvěru v důsledku tohoto prodlení žalovaného vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvní pokuty dle body 6.1 Smlouvy v celkové výši 998 Kč. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný dluží: a) částku odpovídající aktuální dlužné nové jistině úvěru v celkové výši 72 215,65 Kč s příslušenstvím, b) smluvní pokutu ve výši 998 Kč s příslušenstvím, c) náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 Smlouvy v celkové výši 400 Kč s příslušenstvím, d) smluvní pokutu dle bodu 6.5 Smlouvy ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení žalovaného s její úhradou počínaje dne 27.2.2024 do zaplacení ve výši 41 502 Kč, e) úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ode dne 27.2. 2024 do zaplacení, kdy žalobce požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 66,27 % p.a., která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě, f) úhrady pojištění schopnosti klienta splátek úvěr ve výši 709 Kč. PO zesplatnění celého úvěru žalovaný uhradil celkem 28 000 Kč.2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalovaného v návaznosti na ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů žalobkyně vzala žalobu částečně zpět s tím, že nadále bude uplatňovat nárok na zaplacení částky 45 424 Kč s příslušenstvím. (vyplaceno 85 000 Kč zaplaceno 39 576 Kč) Ve zbytku vzala žalobu v celém rozsahu zpět. O zpětvzetí rozhodl soud ve smyslu ust. § 96 o.s.ř. ve výroku II.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil.4. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu projednal soud věc bez nařízení jednání, když účastníci s tímto postupem vyslovili souhlas a věc bylo možno projednat na základě předložených listinných důkazů.5. Soud vzal za zjištěno, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím prostředků na dálku dne 18.9.2023 Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , s výši úvěru 85 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet ve 48měsíčních splátkách po 5 788 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje říjnem 2023, s výši nominální úrokové sazby 66,27 % p.a. Žalovanému bylo zasláno oznámení o schválení úvěru dopisem ze dne 19.9.2023. Úvěr byl vyplacen dne 18.9.2023.(doloženo výpisem) Přílohou č., hodnota, smlouvy bylo sjednáno Pojištění schopnosti splácet úvěr, kterou žalovaný prohlásil, že podpisem nabídky podepsal zároveň přihlášku do skupinového pojištění schopnosti splácet úvěry. Pojištění sjednáváno na základě Pojistné smlouvy č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, ., s měsíční výši pojistného 709 Kč, která tvoří součást všech splátek dle uzavřené Smlouvy o úvěru. Z formuláře hodnocení klienta vyplývající následující údaje úvěrovaného: pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání 30500 Kč (příjem ze zaměstnání doložen výpisem z banky), pravidelný měsíční příjem manžela/partnera 0, celkem příjmy 30 500 Kč. Výdaje: klient životní minimum 4860 Kč, bydlení 4 545 Kč, celkem výdaje 9 405Kč, rezerva 1 000 Kč, volné zdroje 20 095 Kč. Upozorněním ze dne 22.1.2024, ze dne 20.2.2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dosud neuhrazených splátek a upozornila na možnost zesplatnění celého úvěru. Oznámením ze dne 25.2.2024 žalobkyně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplatné části úvěru s ohledem na prodlení s úhradou splátky úvěru, specifikovala dlužnou částku ke dni zesplatnění úvěru celkem 101 613 Kč. Dle karty klienta vyplacena částka 85 000 Kč, žalovaný uhradil celkově částku 39 576Kč, zbývá doplatit – NH 72 215,65 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 17.7.2025, Anonymizováno, byl žalovaný vyzván k plnění.6. Vztah účastníků posuzoval soud dle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku. Současně byl vztah účastníků posuzován dle § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť žalovaný při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval v postavení spotřebitele (§ 409 o. z.) a předchůdce žalobkyně v postavení podnikatele (nebankovního poskytovatele úvěru). Smlouva tak má charakter smlouvy spotřebitelském úvěru.7. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb. jako smlouvu o spotřebitelském úvěru a hodnotil platnost smlouvy s ohledem na ust. § 86 odst. l výše citovaného zákona. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem, který byl doložen výpisy z bankovního) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje), které nebyly žalobkyní doloženy, na výzvu soudu reagovala částečným zpětvzetím žaloby. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané pouze od spotřebitele (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. , spisová značka, ), a v případě výdajů na bydlení uvedených žalovaným v poměrně nízké a málo pravděpodobné výši, měly být zkoumány. Neposoudila-li žalobkyně úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl v duchu norem unijního spotřebitelského práva, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Podle § 588 o.z. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání / v tomto směru je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie – , Anonymizováno, . , adresa, : , právnická osoba, . , Anonymizováno, 2014, s. 2084/ Jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela odpovídá ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit takto v rámci konformního výkladu § 87 odst. l ZSÚ.8. Žalobkyně v řízení neprokázala platné uzavření smlouvy o úvěru, včetně pojistné smlouvy obsažené v příloze č. l. Soud se zabýval otázkou, zda uplatněný nárok lze přiznat z jiného právního důvodu. Z tvrzení žalobkyně a výpisu z účtu, které žalovaný nerozporoval, je nesporné, že byla žalovanému poskytnuta částka 85 000 Kč, tedy plnění bez právního důvodu, proto náleží žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o.z., které je žalovaný povinen vydat. Žalovaný uhradil částku 39 576 Kč, čímž byl nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení uspokojen částečně. Proto byl žalovaný zavázán zaplatit zbývající rozdíl, za zohlednění částečného zpětvzetí žaloby, včetně zákonného úroku z prodlení, který je v souladu s ust. § 1970 o.z. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění.9. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a s tím, že žalobkyně byla převážně neúspěšná. Úspěch co do částky 58 585,45 Kč ( tj. jistina 45 424 Kč + 13 161,45 Kč zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného od 27.2.2024 do dne vyhlášení rozsudku 12.2.2026 ) a neúspěchu co do částky 69 691 Kč (při zohlednění částečného zpětvzetí) + úroků kapitalizovaného do dne vyhlášení rozsudku). Žalovaný v řízení náklady řízení neuplatňoval, ač by mu náležela náhrada nákladů řízení poměrem úspěchu a neúspěchu, proto bylo rozhodnuto, jak je uvedeno ve výroku II.