8 C 192/2020-32 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit mu částku 10.000 Kč. Svůj nárok odůvodnil tím, že se žalovaným uzavřel Smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy. Na základě této smlouvy žalobce zaplatil žalovanému zálohu na kupní cenu ve výši 10.000 Kč. K uzavření kupní smlouvy nedošlo a žalovaný rozhodnutím o příklepu v nedobrovolné veřejné dražbě pozbyl vlastnické právo k nemovitostem, které měly být předmětem kupní smlouvy. Uzavření kupní smlouvy se tak stalo nemožným plněním a na straně žalobce vzniklo vůči žalovanému právo na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobce vyzval žalovaného k vrácení složené zálohy ve výši 10.000 Kč prostřednictvím daňového dokladu ze dne [datum]. Žalovaný dlužnou částku neuhradil. Dne [datum] zaslal žalobce žalovanému předžalobní výzvu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. K prokázání žalobních tvrzení žalobce předložil Smlouvu o uzavření budoucí kupní smlouvy ze dne [datum], Daňový doklad – fakturu [číslo] ze dne [datum] a Výzvu k úhradě ze dne [datum] s podací stvrzenkou. Podle § 50a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obč. zák.“) účastníci se mohou písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu; musí se však přitom dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Podle ust. § 451 odst. 1 a 2 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Podle ust. § 517 odst. 1 a 2 obč, zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Po provedeném dokazování a za užití shora uvedených zákonných ustanovení dospěl k závěru, že mezi účastníky došlo k uzavření smlouvy o budoucí kupní smlouvě § 50a obč. zák., jejímž obsahem byl závazek žalovaného uzavřít se žalobcem kupní smlouvu o převodu nemovitostí – objekt bydlení [adresa] postavený na pozemku parc. [číslo] pozemek par. [číslo] – zapsaných na [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec] u [anonymizováno], okr. [obec], u [stát. instituce], a to nejpozději do [datum] s tím, že žalobce zaplatil žalovanému zálohu na kupní cenu ve výši 10.000 Kč a pro případ, že nedojde k uzavření kupní smlouvy z důvodů na straně žalovaného, je tento povinen žalobci složenou zálohu vrátit. Jelikož žalovaný v nedobrovolné dražbě pozbyl vlastnické právo k uvedeným nemovitostem, a k uzavření kupní smlouvy proto nedošlo, je žalovaný povinen vrátit žalobci složenou zálohu (§ 451 odst. 1 a 2 obč. zák.), neboť odpadl právní důvod pro úhradu kupní ceny. Protože dlužnou částku žalovaný neuhradil ani zčásti a dostal se tak do prodlení s vrácením poskytnutého plnění je žalobce oprávněn požadovat po žalovaném rovněž zaplacení úroku z prodlení (§ 517 odst. 1 a 2 obč. zák.). S ohledem na to, že žalobce prokázal oprávněnost svého nároku na zaplacení žalobou uplatněné částky a žalovaný jej nerozporoval, soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 1.500 Kč podle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 4.500 Kč, náhradou za tři paušály po 300 Kč podle § 13 odst. 3, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, výzva k plnění) a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 5.800 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.