10 C 11/2020-54 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou ze dne [datum], která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 2 725,40 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel dne [datum] s žalovaným rámcovou smlouvu o finančních službách a smlouvu o účtu, na základě nichž mu vedl účet číslo [bankovní účet] v českých korunách. Na tomto účtu však vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 725,40 Kč, který byl žalovaný povinen věřiteli vrátit v souladu s uzavřenou smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami tvořícími součást smlouvy. Žalovaný ovšem tento dluh věřiteli dobrovolně nevrátil, ačkoliv jej k tomu vyzval výzvou ze dne [datum]. Věřitel na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil žalobci předmětnou pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovaným, což bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum] a zároveň byl opětovně vyzván k úhradě dluhu, přičemž toto oznámení a výzva mu byly odeslány prostřednictvím pošty dne [datum] na českou korespondenční adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě. Žalovaný však dluh dobrovolně nevrátil ani na základě této výzvy a ani na základě předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum], kterou mu adresoval právní zástupce žalobce prostřednictvím pošty dne [datum] na českou korespondenční adresu, kterou žalovaný uvedl ve smlouvě. Opatrovnice žalovaného se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 20. 8. 2020, které bylo soudu doručeno téhož dne, a to tak, že v ní neshledává žádné nesrovnalosti a že nárok žalobce považuje za oprávněný. Vůči žalobě tedy nevznesla žádných námitek. Soud na základě ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) se souhlasy obou účastníků řízení, když žalobce jej vyslovil přímo v žalobě a opatrovnice žalovaného jej vyslovila ve svém vyjádření k žalobě, o věci rozhodl tímto rozsudkem, aniž by k jejímu projednání nařídil jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Rámcovou smlouvou o finančních službách ze dne [datum] a smlouvou o účtu z téhož dne bylo prokázáno, že mezi [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena písemná smlouva o účtu, na základě níž se věřitel zavázal vést pro žalovaného účet číslo [bankovní účet] v českých korunách a žalovaný se mimo jiné zavázal vrátit věřiteli případně vzniklý nepovolený debetní zůstatek. Z výzvy ze dne [datum] a z podkladů pro soudní řízení ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný nakládal s peněžními prostředky na účtu takovým způsobem, že postupně vznikl nepovolený debetní zůstatek v celkové výši 2 725,40 Kč, přičemž věřitel jej výzvou ze dne [datum] vyzval k úhradě tohoto dluhu. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že [právnická osoba] jako postupitel uzavřela s žalobcem coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž mu postoupila i předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství, přičemž žalovanému bylo písemně oznámeno, že došlo k postoupení jeho pohledávky žalobci, a toto oznámení bylo odesláno žalovanému prostřednictvím pošty na českou korespondenční adresu, kterou uvedl žalovaný ve smlouvě, přičemž byl opětovně vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce v zastoupení za žalobce opětovně písemně vyzval žalovaného k úhradě dluhu, a tato výzva byla odeslána žalovanému prostřednictvím pošty na českou korespondenční adresu, kterou uvedl žalovaný ve smlouvě. Podle ustanovení § 2662 zákona číslo 89/2012 Sbírky, občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet. Podle ust. § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla uzavřena platná písemná smlouva o účtu v souladu s ustanoveními § 2662 a následující o. z., na základě nichž je žalovaný coby dlužník povinen vrátit věřiteli nepovolený debetní zůstatek na účtu, který vznikl v důsledku nakládání žalovaného s peněžními prostředky na účtu. Žalobce prokázal, že z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ve smyslu ustanovení § 1895 a následující o. z. nabyl předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství od původního věřitele, toto postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno, a žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován, když se stal„ novým“ věřitelem žalovaného. Protože žalovaný svůj dluh žalobci ani jeho právnímu předchůdci dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost dluh zaplatit. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení má oporu v ustanoveních § 1968 a § 1970 o. z., na základě nichž je žalovaný povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení v důsledku svého prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ve výši stanovené Nařízením vlády číslo 351/2013 Sbírky, kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanoveními § 142 odstavec 1 a § 142a odstavec 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby zaslal žalovanému předžalobní výzvu k plnění, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 2 089 Kč. Tuto částku představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši 1 000 Kč i účelně vynaložené náklady na jeho zastoupení advokátem, který má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč, to jest ve výši 600 Kč (dle ustanovení § 14b odstavec 1 vyhlášky číslo 177/1996 Sbírky, advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, to jest ve výši 300 Kč (dle ustanovení § 14b odstavec 5 písmeno a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě navýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokát žalobce, to jest o částku 189 Kč.