10 C 14/2020-37 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou ze dne [datum], podanou u soudu téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost, aby mu zaplatila částku 6 120 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce [právnická osoba] uzavřel dne [datum] s žalovanou smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] [číslo], na základě níž jí poskytl úvěr ve výši 5 000 Kč, který byl žalované převeden bezhotovostně z jeho běžného účtu na běžný účet žalované dne 30. 6. 2017 a který se mu zavázala splatit spolu se sjednanými úroky z úvěru ve výši 1 120 Kč ve lhůtě do 20. 7. 2017. Žalovaná však poskytnutou částku řádně a včas nevrátila, a vznikl tak dluh na jistině ve výši 5 000 Kč a na sjednaných úrocích z úvěru ve výši 1 120 Kč. Následně věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 10. 8. 2018 postoupil předmětnou pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovanou žalobci, což bylo žalované písemně oznámeno dne 18. 1. 2019 a zároveň byla vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná ovšem dluh nezaplatila ani právnímu předchůdci žalobce ani žalobci, ačkoliv byla předžalobní výzvou k úhradě ze dne 18. 1. 2019, která jí byla téhož dne odeslána prostřednictvím pošty, opětovně písemně vyzvána k úhradě dluhu. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila, ačkoliv k tomu byla soudem vyzvána usnesením ze dne 1. 6. 2020, č. j. 10C 14/2020-32, které jí bylo doručeno s účinky do vlastních rukou uložením u pošty ke dni 22. 6. 2020 vycházejíc ze zákonné doručovací adresy žalované dle ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž ta skutečnost, zda se žalovaná na adrese pro doručování (tj. na adrese svého trvalého pobytu) zdržuje, není rozhodná s poukazem na ust. § 50d odst. 2 o. s. ř. Soud na základě ust. § 115a o. s. ř. se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], výpisy z podnikatelského konta [právnická osoba] ze dne 29. 5. 2017 a ze dne 30. 6. 2017 bylo prokázáno, že mezi touto obchodní společností jako věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla elektronicky uzavřena smlouva o úvěru, neboť žalovaná projevila svou vůli smlouvu uzavřít tzv. verifikační platbou, když dne 29. 5. 2017 za účelem uzavření smlouvy bezhotovostním převodem zaplatila věřiteli částku 1 Kč, a věřitel jí následně dne 30. 6. 2017 bezhotovostním převodem poskytl smluvenou částku úvěru ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala věřiteli vrátit ve lhůtě do 20. 7. 2017 a dále se žalovaná zavázala zaplatit věřiteli sjednané úroky z úvěru ve výši 1 120 Kč. Žalované vznikl dluh na jistině úvěru ve výši 5 000 Kč a na sjednaných úrocích z úvěru ve výši 1 120 Kč, neboť úvěr řádně nesplatila. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 1. 2019 a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že věřitel jako postupitel dne 10. 12. 2018 uzavřel s žalobcem coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž mu postoupil předmětnou pohledávku za žalovanou včetně jejího příslušenství, přičemž žalované bylo písemně oznámeno, že došlo k postoupení její pohledávky žalobci, a toto oznámení bylo odesláno žalované prostřednictvím pošty, přičemž byla opětovně vyzvána k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou k úhradě ze dne [datum] a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalobce opětovně písemně vyzval žalovanou k úhradě dluhu, a tato výzva byla odeslána žalované prostřednictvím pošty. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za užití právě citovaného ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce [právnická osoba] jako věřitelem a žalovanou coby dlužníkem byla v elektronické podobě uzavřena platná smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který žalované vyplatil bezhotovostním převodem a který se mu žalovaná zavázala vrátit ve lhůtě do 20. 7. 2017. Žalovaná mu ovšem úvěr řádně a včas nesplatila, a vznikl tak dluh v celkové výši 6 120 Kč odpovídající nesplacené jistině ve výši 5 000 Kč a sjednaným úrokům z úvěru ve výši 1 120 Kč. Žalobce prokázal, že z titulu postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1895 a násl. občanského zákoníku nabyl předmětnou pohledávku za žalovanou včetně jejího příslušenství od původního věřitele, toto postoupení pohledávky bylo žalované řádně písemně oznámeno, a žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován, když se stal„ novým“ věřitelem žalované. Protože žalovaná svůj dluh žalobci ani jeho právnímu předchůdci dobrovolně nezaplatila, uložil jí soud ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost dluh zaplatit. Povinnost žalované zaplatit žalobci i úroky z prodlení má oporu v ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, na základě nichž je žalovaná povinna zaplatit žalobci úroky z prodlení v důsledku svého prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ve výši stanovené Nařízením vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby zaslal žalované předžalobní výzvu k úhradě, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované v celkové výši 1 489 Kč. Tuto částku představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši 400 Kč i účelně vynaložené náklady na jeho zastoupení advokátem, který má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 200 Kč, tj. ve výši 600 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě navýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokát žalobce, tj. o částku 189 Kč.