10 C 55/2021-48 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou ze dne [datum], která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 13 682,60 Kč spolu s úroky a s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce obchodní společnost [právnická osoba] uzavřel dne [datum] s žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž mu poskytl úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy a který se mu zavázal splácet prostřednictvím dvanácti měsíčních splátek po 1 400 Kč včetně sjednaných úroků z úvěru ve výši 15% ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr řádně a včas nesplácel, a vznikl tak dluh na jistině ve výši 13 682,60 Kč, na kapitalizovaných úrocích z úvěru ve výši 4 610,02 Kč a na kapitalizovaných úrocích z prodlení ve výši 2 643,93 Kč. Následně věřitel smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], která nabyla účinnosti ke dni [datum], postoupil předmětnou pohledávku včetně jejího příslušenství za žalovaným žalobci, což bylo žalovanému písemně oznámeno dne [datum] a zároveň byl vyzván k úhradě tohoto dluhu. Žalovaný ovšem svůj dluh nezaplatil ani právnímu předchůdci žalobce ani žalobci, ačkoliv byl předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum], která mu byla dne [datum] odeslána prostřednictvím pošty právním zástupcem žalobce, opětovně písemně vyzván k úhradě dluhu. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil, ačkoliv k tomu byl soudem vyzván usnesením ze dne 14. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], které mu bylo spolu s žalobou doručeno s účinky do vlastních rukou prostřednictvím veřejné datové sítě do jeho datové schránky dne [datum] vycházejíc z ust. § 46 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud na základě ust. § 115a o. s. ř. se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl tímto rozsudkem bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Žádostí o úvěr ze dne [datum] a smlouvou o úvěru ze dne [datum] včetně její přílohy [číslo] bylo prokázáno, že mezi obchodní společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla písemně uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které mu předal v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaný se zavázal věřiteli vrátit poskytnuté peněžní prostředky prostřednictvím sjednaných 12 měsíčních splátek spolu se sjednanými úroky z úvěru. Žalovanému vznikl dluh na jistině úvěru ve výši 13 682,60 Kč, neboť tuto část jistiny úvěru včetně jeho příslušenství věřiteli dobrovolně nevrátil. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a potvrzením o expedici obyčejných zásilek ze dne [datum] bylo prokázáno, že věřitel jako postupitel uzavřel s žalobcem coby postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek, na základě níž mu postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství, přičemž žalovanému bylo písemně oznámeno, že došlo k postoupení jeho pohledávky žalobci, a toto oznámení bylo odesláno žalovanému prostřednictvím pošty na jeho adresu, kterou uvedl ve smlouvě, přičemž byl opětovně vyzván k úhradě dluhu. Předžalobní výzvou k plnění ze dne [datum] a podacím lístkem ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalobce opětovně písemně vyzval žalovaného prostřednictvím svého právního zástupce k úhradě dluhu, a tato výzva byla odeslána žalovanému poštou na jeho adresu, kterou uvedl ve smlouvě. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. Za užití právě citovaného ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce obchodní společnosti [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným coby dlužníkem byla písemně uzavřena platná smlouva o úvěru v souladu s ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, na základě níž věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč, který žalovaný v hotovosti převzal při podpisu smlouvy a který se mu zavázal vrátit prostřednictvím sjednaných 12 měsíčních splátek. Žalovaný mu ovšem úvěr řádně a včas nesplatil, a vznikl tak dluh v celkové výši 13 682,60 Kč odpovídající nesplacené části jistiny včetně jejího příslušenství. Žalobce prokázal, že z titulu smlouvy o postoupení pohledávky ve smyslu ust. § 1895 a násl. občanského zákoníku nabyl předmětnou pohledávku za žalovaným včetně jejího příslušenství od původního věřitele, toto postoupení pohledávky bylo žalovanému řádně písemně oznámeno, a žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován, když se stal„ novým“ věřitelem žalovaného. Protože žalovaný svůj dluh žalobci ani jeho právnímu předchůdci dobrovolně nezaplatil, uložil mu soud ve výroku I. tohoto rozsudku povinnost dluh včetně sjednaných úroků z úvěru ve smluvené sazbě zaplatit. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci i úroky z prodlení má oporu v ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku, na základě nichž je žalovaný povinen zaplatit žalobci úroky z prodlení v důsledku svého prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci, a to ve výši stanovené Nařízením vlády [číslo] Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 a ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., na základě nichž má ve věci plně úspěšný žalobce, který včas před podáním žaloby zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě, právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 2 252 Kč. Tuto částku představuje žalobcem zaplacený soudní poplatek z žaloby ve výši 800 Kč i účelně vynaložené náklady na jeho zastoupení advokátem, který má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění a sepis žaloby) po 300 Kč ze jeden úkon, tj. ve výši 900 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě navýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokát žalobce, tj. o částku 252 Kč.