11 C 160/2019-222 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se domáhal zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k pozemkům parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec]. Uvedl, že žalovaný vlastní ¼ pozemků na základě rozhodnutí Státního notářství v [obec] [spisová značka]. Žalobce nabyl vlastnické právo o výši podílu id. ¾ na základě kupních smluv ze dne [datum] a ze dne [datum]. Na pozemku parc. [číslo] stojí stavba bez č.p./č.ev., jiná stavba, která je ve vlastnictví žalobce. Při správě majetku žalovaný nespolupracuje, komunikace je obtížná a permanentně konfliktní, zájmy účastníků při správě pozemků jsou odlišné a komplikované probíhajícími spory ohledně těchto pozemků. Nejvýznamnější spor mezi stranami nastal, když žalovaný vyzval žalobce k odstranění údajně nepovolené stavby a skládky zeminy a následně podal žalobu na ochranu rušené držby – odstranění stavby ([spisová značka]). K řádnému rozhodnutí o nakládání společnou věcí ze strany žalobce jakožto většinového spoluvlastníka došlo [datum], žalovaný se jej neúčastnil, přestože byl pozván. Probíhající spor ([spisová značka]) výrazně narušuje společné rozhodování o správě a hospodaření na uvedených pozemcích, proto se žalobce rozhodl pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví a zaslal žalovanému nabídku k odkoupení jeho podílu. Cena za jednotlivé pozemky byla stanovena znaleckým posudkem, cena podílu žalovaného činí 188.035 Kč a tuto částku je žalobce připraven ihned vyplatit, neboť takovou částkou běžně disponuje. Žalovaný na výzvu odpověděl, že má pochybnosti o serióznosti nabídky a k dohodě tak nedošlo. Pozemky nelze rozdělit bez toho, aniž by tím došlo k výraznému poklesu jejich hodnoty a ztížení správy a hospodaření na nich, jakožto i k nepřiměřeným nákladům na jejich rozdělení. Žalobce tedy navrhuje, aby nemovitosti byly přikázány do jeho vlastnictví oproti zaplacení příslušného vypořádacího podílu. V průběhu řízení žalobce uvedl, že spor ve věci [spisová značka] byl ukončen, žaloba žalovaného o odstranění betonových panelů z pozemku parc. [číslo] byla usnesením Krajského soudu v [obec] č. j. [číslo jednací] zamítnuta. Proti závěru znalce [celé jméno znalce] o ceně předmětných pozemků neměl žalobce žádné námitky a souhlasil i vypořádáním všech pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] tak, aby byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví oproti výplatě podílu žalovanému. K připravenosti plnit předložil žalobce výpis ze svého účtu vedeného u [právnická osoba] 2. Žalovaný v písemném vyjádření uvedl, že žalobce před podáním žaloby nevyčerpal všechny možnosti k jednání se žalovaným o podmínkách převodu – odkoupení podílu žalovaného. V dopise ze dne [datum] projevil ochotu na jednání o vypořádání spoluvlastnictví dořešením sporu ve věci [příjmení] [okres] [spisová značka]. Žalobce neuvedl, že přípis ze dne [datum] je první a poslední výzvou před podáním žaloby. Žalovanému nikdy nebyla doručena předžalobní výzva ani oznámení o ukončení jednání. Žalovaný byl a je celou dobu ochoten o podmínkách prodeje svého podílu jednat. S obsahem posudku Ing. [příjmení] se žalovaný mohl seznámit až z obsahu soudního spisu, neboť ten mu nebyl žalobcem v nabídce zaslán. Posudek je nezakrytě zpracován pro potřeby žalobce. Pozvánka na jednání [datum] nebyla žalovanému nikdy doručena, nebylo mu doručeno ani rozhodnutí většinového spoluvlastníka z uvedeného dne. Žalobce svévolně nakládá se společnou věcí, dá se říci, že je iniciátorem soudních sporů, nedodržuje zákonem stanovená pravidla. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Dále žalovaný v podání ze dne [datum] uvedl, že nemá zájem na vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci. Žalobce neprokázal naléhavost řešení spoluvlastnických poměrů soudním sporem. V dalším podání ze dne [datum] uvedl, že předmětné pozemky je možno rozdělit. Zájmy žalobce a žalovaného se však rozcházejí v přístupu k zemědělské půdě i k povinnostem vlastníka pozemku a státu. Opětovně poukazoval na skutečnost, že usnesením zdejšího soudu ve věci [spisová značka] byla žalobci stanovena povinnost odstranit svévolně položenou panelovou cestu a uvést pozemky do původního stavu. Nestalo se tak a není v silách žalovaného učinit tak sám a požadovat po žalobci úhradu. Dále žalovaný v podání ze dne [datum] uvedl, že ke znaleckému posudku [celé jméno znalce] má výhrady, a to, proč není pozemek p. [číslo] oceněn jako příjezdová cesta, včetně panelů, majitelem trvalých porostů nemůže být žalobce, který nabyl spoluvlastnický podíl až v roce 2015 a 2017, dále žalovaný postrádá ocenění oplocení a namítá, zda znalec je povolán k rozhodování o stavebních pozemcích, předpokládá, že o tom rozhodují jiní. Vzhledem ke složitosti a případným dalším komplikacím navrhuje řešit veškeré pozemky na [list vlastnictví] v k.ú. [ulice] [anonymizována dvě slova], nebo vyčkat dokončení správního řízení ve věci. U jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že předmětné pozemky jsou stavebním místem a on je nehodlá prodat za pakatel, jejich výměra odpovídá jeho podílu na všech pozemcích na listu vlastnictví [číslo]. Dále upřesnil, že navrhuje, aby došlo ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ke všem pozemkům na listu vlastnictví [číslo] žalovaný má zájem o pozemky parc. [číslo] ostatní nechť jsou přikázány do výlučného vlastnictví žalobce. 3. Podle § 1115 odst. 1 o. z., osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. 4. Podle § 1140 odst. 1, 2 o. z., nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků. 5. Podle § 1142 odst. 1 o. z., jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné. 6. Podle § 1143 o. z., nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. 7. Z provedených důkazů bylo zjištěno, že účastníci jsou spoluvlastníky předmětných pozemků, žalobce vlastní id. ¾ z celku a žalovaný id. ¼ z celku (list vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec]). V souvislosti s tímto spoluvlastnictvím vznikají spory, jak vyplývá jednak z tvrzení samotných účastníků, tak i ze sporu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], kde z rozhodnutí odvolacího soudu bylo zjištěno, že není pravdivé tvrzení žalovaného, že žalobce ho neinformoval o hospodaření se společnou věcí, když sám připustil, že na jednání o správě věci byl řádně opakovaně pozván. Žalovaný se v této věci nikdy nevyjádřil jednoznačně, jednou uvedl, že o dělení pozemků nemá zájem, dělit nelze, později tvrdil, že rozdělení je možné, nejdříve požadoval do vlastnictví i pozemek, na kterém stojí budova žalobce, později uvedl, že je ochoten„ bavit se“ o parcele [číslo] která by mohla připadnout vlastníkovi stavby. Žalobce chtěl původně vypořádat spoluvlastnictví pouze k pozemkům, které učinil předmětem řízení, a o jejichž vlastnictví usiloval, o vyřešení ostatních pozemků, které učinil žalovaný předmětem řízení, žalobce zájem neměl a navrhoval, aby náklady toho nesl žalovaný. Z výše uvedeného je zřejmé, že trvání takového spoluvlastnictví, kde strany nedokáží najít společnou řeč a shodnout se v podstatě na ničem, co se předmětu vlastnictví týká, je zcela nežádoucí a už z důvodu prevence dalších sporů, je třeba toto spoluvlastnictví zrušit a vypořádat. 8. S posudkem Ing. [jméno] [příjmení], který nechal vypracovat žalobce, žalovaný nesouhlasil, proto byl ve věci ustanoven znalec soudem. [celé jméno znalce] v posudku [číslo] [číslo] stanovil obvyklou cenu všech pozemků zapsaných na listu vlastnictví [číslo] pro k.ú. [obec] ve výši 1.219.943,80 Kč. Proti výši ocenění neměl žádný z účastníků námitky. U jednání znalec uvedl, že dělit pozemky [číslo] a [číslo] je v podstatě nemožné, je zde více faktorů, pro které by využití odděleného pozemku jako stavebního (což byla představa žalovaného) bylo nemožné. Pozemek p. [číslo] je široký 7,5 m a pozemek p. [číslo] v pruhu, který vede podél stavby haly na sousedním pozemku, je široký 4,70 m. Tudy navíc prochází plynové potrubí a dálkový vodovod (buď na pozemku p. [číslo] nebo [číslo]) a je zde ochranné pásmo. Pozemek p. [číslo] je územním plánem zahrnut do území pro výrobu a služby a stavět rodinný dům zde nelze i z tohoto důvodu. Nelze uvažovat ani o tom, že by nová stavba přiléhala k domu na pozemku p. [číslo] neboť ten má ve štítové zdi okno. Do zadní části pozemků parc. [číslo] nevede kanalizace a pozemek je ve svahu a dělení pozemků by bylo problematické. Znalec tedy v podstatě vyloučil možnost dělení pozemků parc. [číslo] tak, aby dle představ žalovaného vznikla stavební parcela a z mapy je zřejmé, že i kdyby to možné bylo, žalobce by neměl přístup ke stavbě na pozemku parc. [číslo] která je v jeho vlastnictví. S ohledem na konfliktní vztahy mezi stranami však soud nepov