11 C 79/2022-31 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem doručeným soudu dne [datum] domáhal po žalované zaplacení částky 5.047 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že žalovaná, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm3 do [číslo] cm3, [registrační značka], [VIN kód], neměla v době ode dne [datum] do [datum] sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 101 dní. Podle § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. a § 2 odst. 1 písm. g) vyhl. č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, má žalobce právo na příspěvek ve výši 47 Kč za každý den, po který nebylo vozidlo pojištěno, celkem tedy na částku 4.747 Kč. Podle § 4 odst. 4 téhož zákona má žalobce nárok na zaplacení poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč. Žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě příspěvku. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalovaná ničeho neuhradila ani poté, co jí žalobce zaslal předžalobní upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce návrh částečně zpět o částku 2.000 Kč, neboť tato byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Podle ust. § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Protože žalobce vzal žalobu zčásti zpět, soud v rozsahu zpětvzetí tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, řízení částečně zastavil. Žalobní tvrzení prokázal žalobce [příjmení] k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] s informací o doručení zásilky, Zjištěnými údaji o vozidle a o povinných osobách, Upomínkou o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne [datum] a Předžalobní upomínkou ze dne [datum]. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění účinném v předmětném období, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle § 4 odst. 3 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že žalovaná byla v rozhodné době evidována jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, které v uvedené době nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Soud proto žalobě vyhověl v rozsahu požadovaného příspěvku ve výši 2.747 Kč a nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla) včetně zákonného úroku z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty 60 dnů od doručení výzvy k plnění (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky). Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, jenž měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Pokud zástupce žalobce učinil další úkon právní služby spočívající v částečném zpětvzetí žaloby, je výslovné vyjádření žalobce v podání ze dne [datum], že požaduje náhradu nákladů řízení ve výši 1.489 Kč, nutné hodnotit jako vzdání se práva na náhradu nákladů řízení v rozsahu převyšujícím tuto částku (jak judikoval např. ve svém rozhodnutí Krajský soud v Brně dne 3. 2. 2017 pod sp. zn. 14 Co 18/2017), tudíž nárok žalobce na náhradu nákladů řízení činí toliko právě částku 1.489 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.