16 C 54/2022-39 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Karviné dne [datum], postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,50 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,25 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7% bodů a platné pro [datum], částku [částka], kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši [částka], úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,05 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,5 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 8,75 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 9 % ročně, úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum] ve výši 7,24 % ročně a úrok z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 7% bodů a platné pro [datum]. Jednalo se přitom o dva nároky, kdy jeden byl uplatňován na základě smlouvy o půjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum], a druhý byl uplatňován na základě smlouvy o půjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel se stejnou společností dne [datum]. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se žádný z účastníků nedostavil, přičemž pouze žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti účastníků a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Dne [datum] uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě souhrnný poplatek ve výši [částka], což je [anonymizováno] z poskytnuté částky, v 53 týdenních splátkách po [částka], se splatností první splátky 7 dnů od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalobce uvedl, že na tuto smlouvu žalovaný uhradil celkem [částka]. 4. Dne [datum] uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o půjčce [číslo] na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě souhrnný poplatek ve výši [částka], což je [anonymizováno] z poskytnuté částky, v 53 týdenních splátkách po [částka], se splatností první splátky 7 dnů od uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalobce uvedl, že na tuto smlouvu žalovaný uhradil celkem [částka]. 5. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnost [právnická osoba] existuje od [datum] a žalobce existuje od [datum]. Jmenovaná společnost postoupila pohledávku vůči žalovanému z uvedených smluv žalobci dne [datum] a oznámila to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího archu ze dne [datum]). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalovaných pohledávek (zjištěno z výzvy datované dnem [datum] a z podacího lístku). 6. Předmětem řízení jsou postoupené nároky věřitele ze smluv o půjčce uzavřených ve smyslu ustanovení § 657 a § 658 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ OZ“), a to jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Podle § 657 OZ smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 OZ při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 7. Již v době uzavření předmětných smluv byla problematika spotřebitelských úvěrů a povinnost poskytovatelů spotřebitelského úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele řešena v právních předpisech Evropské unie, jimiž je Česká republika vázána. Konkrétně se jedná o Směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru, která vstoupila v platnost dne [datum]. Dle článku 8 byly členské státy povinny zajistit, aby před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudil úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných případně od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledávání v příslušné databázi. Tato směrnice byla v České republice následně zapracována do zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 1. 2011 a konkrétně v § 9 odst. 1 bylo stanoveno, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Soud však má za to, že i před účinností zákona č. 145/2010 Sb., byli poskytovatelé spotřebitelských úvěrů při uzavírání smluv o spotřebitelských úvěrech povinni řádně posuzovat úvěruschopnost spotřebitelů, a to s ohledem na již zakotvenou ochranu spotřebitelů v tehdy platném občanském zákoníku a na platnost práva Evropské unie v České republice. 8. U žádného z uplatňovaných nároků žalobce netvrdil, že by se poskytovatel uvedených spotřebitelských úvěrů jakkoli zabýval úvěruschopností žalovaného. Naopak, v případě smlouvy uzavřené dne [datum] původní věřitel poskytl žalovanému další půjčku přesto, že ještě splácel první půjčku. Zároveň v obou smlouvách byl sjednán tzv. souhrnný poplatek, který soud považuje za sjednaný v rozporu se zákonem, jelikož sjednání takového poplatku ve spotřebitelském úvěru zákon neumožňoval a ani neumožňuje, a soud to považuje za netransparentní navyšování odměny za poskytnutí peněz, kterou má být úrok, jak vyplývá z § 658 odst. 1 OZ i ze zákona o spotřebitelském úvěru. Soud tak má za to, že obě uvedené smlouvy byly sjednány neplatně, a to podle § 39 OZ, jelikož svým obsahem odporovaly zákonu a pravidlům Evropské unie. 9. Soud s ohledem na výše uvedené má za to, že žalovaný má pouze povinnost vrátit, co mu bylo poskytnuto. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že na první uvedenou smlouvu, kdy žalovanému byla poskytnuta částka [částka], žalovaný zaplatil pouze [částka], a žádná další úhrada v řízení zjištěna nebyla, je žalovaný povinen z tohoto důvodu vrátit věřiteli ještě částku [částka]. Jelikož žalobce prokázal, že mu byl tento nárok postoupen podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014, je žalovaný povinen zaplatit tuto částku žalobci. Vzhledem k tomu, že žalobce tvrdí, že na druhou uvedenou smlouvu, kdy žalovanému byla poskytnuta částka [částka], žalovaný zaplatil pouze [částka], a žádná další úhrada v řízení zjištěna nebyla, je žalovaný povinen z tohoto důvodu vrátit věřiteli ještě částku [částka]. Jelikož žalobce prokázal, že mu byl tento nárok postoupen podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku účinného do 1. 1. 2014, je žalovaný povinen zaplatit tuto částku žalobci. 10. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, pak soud žalobci přiznal z přiznaných částek pouze úrok z prodlení v sazbě 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal až dnem následujícím po dni, kdy mu byla žaloba doručena. Žádné dřívější datum splatnosti žalovaných částek totiž v řízení prokázáno nebylo, neboť předmětné smlouvy soud považuje celé za absolutně neplatné, a nebylo prokázáno ani dřívější doručení jakékoliv výzvy k úhradě žalované částky žalovanému, tj. že se taková výzva dostala do jeho dispoziční sféry před doručením žaloby. Zákonná sazba úr