4 C 16/2022-47 — Okresní soud v Břeclavi

1) Žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne , datum, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru ze dne , datum, uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaným, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, vedený na úvěrovém účtu č. , č. účtu, .2) Žalobce dále uvedl, že žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem ve výši 15 % ročně a s poplatky za poskytnutí a správu úvěru sjednanými ve smlouvě. Žalovaný však svou povinnost nesplnil, sjednané splátky nehradil řádně a včas, právním předchůdce žalobce tedy využil svého oprávnění a úvěr ke dni , datum, zesplatnil, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Pohledávka z předmětné úvěrové smlouvy byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , oznámení o postoupení bylo žalovanému řádně doručeno.3) Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzval soud žalobce k doplnění žalobních tvrzení týkající se prověření úvěruschopnosti žalovaného, zejména aby uvedl z jakých příjmů a výdajů žalovaného vycházel. Žalobce byl rovněž poučen o následcích nesplnění výzvy soudu., právnická osoba, doplnění žaloby ze dne , datum, žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce splnil své zákonné povinnosti, když s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr a dospěl k tomu, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná a úvěr mu byl poskytnut. Žalobce rovněž uvedl, že žalovaný měl u jeho právního předchůdce veden běžný účet č. , č. účtu, , jeho právní předchůdce měl tedy ověřenou platební morálku žalovaného a výši jeho měsíčních příjmů a navrhl: „nechť si soud vyžádá výpis z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, , případně i dalších existujících běžných účtu vedených na jeho jméno u právního předchůdce žalobce. Z důvodu ochrany bankovního tajemství a ochrany osobních údajů banka přímo žalobci tyto výpisy neposkytne.“ Žalobce dále požádal soud „aby si podrobný doklad o posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyžádal přímo od banky, tj. od , právnická osoba, . IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, .“5) Žalovaný se k jednání nařízenému na den , datum, nedostavil, a to bez jakékoliv omluvy či žádosti o odročení. Předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne , datum, , a to doručením do datové schránky žalovaného. Soud proto věc na základě ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti. Zástupce žalobce, který se dostavil k jednání, navrhl vydání rozsudku pro zmeškání, soud však konstatoval, že pro vydání rozsudku pro zmeškání nebyly splněny podmínky, a proto provedl dokazování.6) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění.7) Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, bylo zjištěno, že mezi společností , právnická osoba, ., IČO: , IČO, a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru na sloučení předchozích úvěrů a půjček na úvěr v celkové výši , částka, s úrokovou sazbou 15 % ročně a výší měsíční splátky , částka, , přičemž ke splacení úvěru mělo dojít nejpozději , datum, , RPSN činila 16,64 %. Úvěr je veden na úvěrovém účtu č. , č. účtu, , přičemž účelová část úvěru ve výši , částka, měla sloužit ke splacení předchozího úvěru žalovaného.8) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení s oznámením o postoupení pohledávky má soud za prokázané, že žalobce se stal věřitelem pohledávky.9) Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne , datum, ve spojení s podacím lístkem vyplývá, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.10) Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné pro rozhodnutí relevantní skutečnosti.11) Při jednání soud opětovně vyzval žalobce, aby doplnil svá tvrzení tak, že uvede, jaké konkrétní získal informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, z čeho vycházel, zejména uvede, jak byly posuzovány a jaké konkrétně příjmy a výdaje žalovaného a zároveň jej poučil, že v případě nesplnění výzvy soudu může být žaloba zamítnuta pro nesplnění důkazního břemene. Soud dále poučuje žalobce, že pouhý odkaz na okolnosti získání úvěru od právního předchůdce není dostačující a soud ani není povinen tyto informace od předchůdce žalobce žádat, je to žalobce sám, kdo nese své břemeno tvrzení a břemeno důkazní.12) Na tuto výzvu soudu zástupce žalobce odkázal na doplnění žaloby ze dne , datum, a sdělil, že žalobci nebyly ze strany právního předchůdce tyto údaje poskytnuty, nemůže je tedy doplnit a opakovaně žádá soud, aby si tyto důkazy a tvrzení zjistil od právního předchůdce žalobce.13) Dle ust. § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména a) tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti; neobsahuje-li všechna potřebná tvrzení žaloba (návrh na zahájení řízení) nebo písemné vyjádření k ní, uvedou je v průběhu řízení, b) plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem, c) dbát pokynů soudu.14) Dle ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede.15) Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.16) Důvodová zpráva k § 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od , datum, ), stanoví požadavek, aby poskytovatel a zprostředkovatel vykonával svou činnost s odbornou péčí. Veškeré jednání osob podnikajících na finančním trhu by mělo být založeno na zásadě odborné péče jakožto souhrnu profesionálních standardů (zásad lege artis), které vyplývají z obecné právní úpravy (§ 5 o. z.). , adresa, jednání s odbornou péčí musí být dodržena vždy, aby určité jednání poskytovatele nebo zprostředkovatele mohlo být shledáno jako konformní s požadavky zákona.17) Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (účinném od , datum, ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.18) Dle odstavce druhého téhož ustanovení, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.19) Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3).20) Podle důvodové zprávy k § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen n