5 C 1/2020-137 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], soudu doručenou dne [datum], ve znění dle doplnění, vůči žalované domáhal zaplacení částky 62.688 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 62.688 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, smluvní pokuty ve výši 7.427,97 Kč, a úroku ve výši 86,1 % ročně z částky 49.722,92 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 214.329 Kč. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne [datum], a na základě které byl žalované dne [datum] vyplacen úvěr ve výši 50.000 Kč, a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit v rámci 48 měsíčních splátek ve výši 3.721 Kč splatných vždy k 25. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] dle splátkového kalendáře. Úrok byl sjednán ve výši efektivní úrokové sazby 129,67 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto jej žalobce ke dni [datum] zesplatnil. V důsledku prodlení žalované se splácením se žalobce domáhal také zaplacení smluvních pokut za prodlení s úhradou tří splátek po 499 Kč, v celkové výši 1.497 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a také uplatnil nárok na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované u čtyř splátek po 200 Kč, v celkové výši 800 Kč, přičemž dále trval na úhradě jistiny úvěru, smluvních úroků a úroků z prodlení. Žalovaná žalobci uhradila celkem částku 7.442 Kč, zbývající část dluhu ani přes předžalobní upomínku žalobce nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 4. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované měl činit výši 18.500 Kč a výdaje žalované pak měly být ve výši 3.410 Kč (životní minimum), dále za bydlení (nájemné, inkaso) měly výdaje činit částku 2.000 Kč, a ostatní (doprava, kurzy, záliby aj.) měly činit 200 Kč, výdaje celkem tedy 5.610 Kč. Volné zdroje žalované coby příjmy minus výdaje, společně se započtenou rezervou ve výši 1.000 Kč, tak žalobce vypočetl na 11.890 Kč. 5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla do pracovního poměru nastoupit dne [datum] jako pokojská na dobu určitou do [datum], s tříměsíční zkušební dobou. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná měla v práci dále pokračovat na dobu určitou od [datum] do [datum]. 6. Z výplatních lístků žalované soud zjistil, že čistý příjem žalované k měsíci [anonymizováno] [rok] činil 18.600 Kč a k měsíci [anonymizováno] [rok] pak 18.420 Kč. 7. Z vlastnoručně podepsaného návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná coby úvěrovaná podala žalobci coby úvěrujícímu návrh za účelem poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 50.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činila 129,67 % ročně. Úvěr měl být uhrazen v 48 měsíčních splátkách po 3.721 Kč, celková částka k úhradě činila 178.608 Kč, (uvedené soud zjistil rovněž z předsmluvního formuláře). Žalobce k uvedenému návrhu na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru připojil dne [datum] akceptační doložku. 8. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce akceptoval návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru ve výši 50.000 Kč, přičemž celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit, činila výši 178.608 Kč. Součástí oznámení byl splátkový kalendář. 9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla vyplacena finanční částka ve výši 50.000 Kč s variabilním symbolem shodným s číslem smlouvy, a to na účet čísla účtu uvedeného v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, které je shodné s číslem účtu ve výpise banky [právnická osoba], které zde je uvedeno ve spojení s osobou žalované. 10. Z karty klienta ze dne [datum] soud zjistil, že částka uhrazená žalovanou činila výši 7.442 Kč. 11. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum], [datum], a [datum], soud zjistil, že žalovaná neuhradila splátky úvěru, přičemž v rámci výzvy žalobce žalovanou upozornil na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu a na zesplatnění úvěru. 12. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce k tomuto dni úvěr zesplatnil, přičemž k tomuto dni činila dle žalobce dlužná částka výši 62.688 Kč. 13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu. 14. Z výpisu ČNB, seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu, registru nebankovních poskytovatelů spotřebitelského úvěru soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je poskytování spotřebitelského úvěru. 15. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 16. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 17. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“). 18. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.). 19. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.). 20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú). 21. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 22. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 23. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 24. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný (§ 1970 o. z.). 25. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 27. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupov