5 C 132/2021-68 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou zdejšímu soudu dne [datum] v doplněném znění, domáhal, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 22.495,14 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 749,92 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1.076,53 Kč, úrok z prodlení z částky 8.719,7 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, a úrok ve výši 15 % ročně z částky 8.276,47 Kč od [datum] do zaplacení. Uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným došlo dne [datum] k uzavření smlouvy nazvané jako smlouva o úvěru [číslo], (dále„ smlouva“), na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutým úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce vyjma jistiny též úrok za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do sjednaného data poslední řádné splátky v pevně stanovené výši 1.444 Kč. Dále se žalovaný zavázal zaplatit úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7.350 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1.394 Kč a úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 2.700 Kč. Uvedené se žalovaný zavázal zaplatit v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne [datum]. Celkově žalovaný uhradil částku 13.100 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil úvěr v plné výši ve sjednané lhůtě do [datum], požadoval žalobce vyjma zákonného úroku z prodlení rovněž smluvní úrok ve výši 15 % ročně z neuhrazené jistiny od data [datum]. Žalobci tak dnem následujícím po marném uplynutím lhůty pro úhradu další řádné splátky vzniklo právo na úhradu: neuhrazené jistiny ve výši 8.276,47 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 443,23 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 1.431,72 Kč, úhradu za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 739,15, úhradu za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši 3.897,44 Kč, smluvní pokuty ve výši 7.707,13 Kč, úroku vyčísleného od [datum] do postoupení pohledávky z dlužné jistiny ve výši 1.076,53 Kč, a zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do postoupení pohledávky ve výši 749,92 Kč, úroků z úvěru ve výši 15,00% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 8.276,47 Kč od [datum] do zaplacení, a zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z částky ve výši 8.719,70 Kč, sestávající se z dlužné jistiny úvěru ve výši 8.276,47 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 443,23 Kč, od [datum] do zaplacení. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobci, a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalované písemně oznámeno. Žalobce žalovanému zaslal rovněž předžalobní výzvu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě doložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 4. Soudu je z úřední činnosti známo, že předmětem podnikání právního předchůdce žalobce, společnosti [právnická osoba], [IČO], je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, avšak tento není bankovním subjektem. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že předmětem podnikání žalobce je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 6. Z žádosti o úvěr soud zjistil, že žalovaný měl být ke dni žádosti ve starobním důchodu, s příjmem 8.298 Kč měsíčně, důchodem 8.013 Kč měsíčně, výdaji na bydlení a energie ve výši 1.000 Kč měsíčně a výdaji na dopravu, jídlo a osobní náklady ve výši 3.410 Kč měsíčně. Použitelný příjem byl žalobcem vyhodnocen na částku 11.901 Kč měsíčně. Doklady doložené k žádosti mely být – občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a důchodové složenky. 7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný coby úvěrovaný podpisem uvedené smlouvy potvrdil, že od společnosti [právnická osoba] coby věřitele obdržel v hotovosti částku ve výši 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli úrok ve výši 1.444 Kč, úplatu za poskytnutí úvěru ve výši 7.350 Kč, za náklady na vyhodnocení úvěrového případu částku ve výši 1.394 Kč, a za inkaso plateb v hotovosti inkasní poplatek ve výši 2.700 Kč. Úvěr měl být uhrazen v 14 měsíčních splátkách po 1.992 Kč, celková částka k úhradě činila 27.888 Kč. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s přílohou, z dodatku [číslo] ke smlouvě o postoupení pohledávek ze dne uzavření [datum], a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalobce uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek a žalovanému byla tato skutečnost oznámena. 9. Z blíže neoznačeného dokumentu soud zjistil, že žalovaný za období [datum] – [datum] uhradil částku v celkové výši 13.100 Kč. 10. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. 11. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 12. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 13. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“). 14. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.). 15. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.). 16. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú). 17. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 18. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 19. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 20. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný (§ 1970 o. z.). 21. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo