5 C 143/2021-82 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 5. 5. 2021, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 950 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 950 Kč od 3. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] do [číslo] cm3, evidovaný v registru silničních vozidel jako provozovaný, neměl v době ode dne 19. 1. 2020 do dne 28. 1. 2020 k tomuto uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 10 dnů. Žalobce obdržel od předchozího vlastníka uvedeného vozidla [jméno] [příjmení] kupní smlouvu ze dne 17. 1. 2020, dle které bylo vlastnické právo k vozidlu převedeno právě na žalovaného, proto byl nárok uplatněn právě vůči žalovanému. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 65 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 10 dnech tak výše poplatku činí 650 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě příspěvku a nákladů na jeho uplatnění dne 19. 8. 2020, výzvu doručil dne 3. 9. 2020, přičemž mu poskytl lhůtu k úhradě, která uplynula dne 2. 11. 2020 (splatnost). Žalobce se tak domáhal rovněž zaplacení úroků z prodlení z částky pojistného ve výši 950 Kč, počínaje dnem 3. 11. 2020 do zaplacení. Žalobce žalovanému dne 29. 1. 2021 odeslal předžalobní výzvu ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu. 2. Žalovaný se žalobou nesouhlasil, uvedl, že vozidlo neprovozoval, nevlastní ani neužívá. 3. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil kupní smlouvu o prodeji předmětného motorového uzavřenou dne 17. 1. 2020 mezi [jméno] [příjmení] coby prodávajícím a žalovaným coby kupujícím, výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 19. 8. 2020, upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 25. 11. 2020, II. upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 7. 1. 2021 s doručenkou ze data převzetí 11. 1. bez uvedení roku, předžalobní upomínku ze dne 29. 1. 2022 s potvrzením o odeslání z téhož dne, údaje o vozidle a povinných osobách. V souladu s § 128 o. s. ř. podal soud rovněž žádost o sdělení skutečností k [stát. instituce], [anonymizována tři slova], a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období. 5. Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené (§ 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.). 6. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). 7. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč (§ 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). 8. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.). 9. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). 10. Výše nákladů [anonymizována tři slova] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč (§ 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb.). 11. Osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla (§ 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb.). 12. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). 13. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 14. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný, přestože nebyl v rozhodném období evidován v registru vozidel jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, (kdy namísto něj byla uvedena osoba, jejíž osobní údaje jsou shodné s údaji osoby uvedené v doložené kupní smlouvě v postavení prodávajícího vozidla), byl vlastníkem tohoto vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla právě z titulu uvedené kupní smlouvy, kterou mezi sebou uzavřeli [jméno] [příjmení] jakožto prodávající a žalovaný jakožto kupující již dne 17. 1. 2020, neboť citované ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb. o zápisu vlastníka vozidla v registru vozidel představuje zákonnou domněnku vyvratitelnou. Jelikož tedy žalobce od předchozího vlastníka vozidla soudu doložil signovanou a datovanou kupní smlouvu prokazující převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu na žalovaného ještě před žalovaným obdobím (19. 1. 2020 – 28. 1. 2020), vyvrátil tím zákonnou domněnku o tom, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru vozidel, který není veřejným seznamem, je skutečným vlastníkem vozidla. Jelikož žalovaný v řízení neoznačil a nedoložil žádné důkazy, kterými by nárok uplatněný žalobcem vyvrátil či prokázal jeho opak, neunesl tak břemeno důkazní, a proto soud shledal žalobu za zcela důvodnou, a to jak ve výši požadovaného příspěvku ve výši 650 Kč, tak nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., a rovněž přiznal žalobci požadovaný úrok z prodlení z částky 950 Kč ode dne následujícího po uplynutí lhůty od doručení výzvy k úhradě příspěvku, (splatnost 2. 11. 2020). Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že k prvnímu dni druhého pololetí roku 2020, ve kterém došlo k prodlení, činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % z požadované částky 950 Kč ode dne 3. 11. 2020 do zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé), celkem tedy v částce 600 Kč Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v