5 C 155/2021-106 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], Okresnímu soudu ve [obec] doručenou dne [datum], zdejšímu soudu postoupenou dne [datum], vůči žalované domáhal zaplacení částky 62.500 Kč, s úrokem z prodlení z částky 147.500 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 4.283,65 Kč, s úrokem z prodlení z částky 107.500 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 533,02 Kč, s úrokem z prodlení z částky 77.500 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do [datum] ve výši 622,15 Kč, a s úrokem z prodlení z částky 62.500 Kč ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 72.002 Kč, a úroku ve výši 76,22 % ročně z částky 125.907,75 Kč od [datum] do [datum] ve výši 31.631,16 Kč, úroku ve výši 76,22 % ročně z částky 106.102 Kč od [datum] do [datum] ve výši 4.514,16 Kč, úroku ve výši 76,22 % ročně z částky 76.102 Kč od [datum] do [datum] ve výši 5.242,12 Kč, a úroku ve výši 76,22 % ročně z částky 61.102 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok od [datum] dosáhne částky 298.987 Kč. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaná podepsala dne [datum], a na základě které byl žalované dne [datum] vyplacen úvěr ve výši 146.000 Kč. Žalovaná se zavázala uvedený úvěr splatit v rámci 18 měsíčních splátek ve výši 13.842 Kč splatných vždy k 1. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] dle splátkového kalendáře. Úrok byl sjednán ve výši efektivní úrokové sazby 109,37 % ročně. Žalovaná úvěr řádně nesplácela, proto jej žalobce ke dni [datum] zesplatnil. V důsledku prodlení žalované se splácením se žalobce domáhal také zaplacení smluvních pokut za prodlení s úhradou dvou splátek po 499 Kč, v celkové výši 998 Kč, dále smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, a také uplatnil nárok na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované u dvou splátek po 200 Kč, v celkové výši 400 Kč, přičemž dále trval na úhradě zbylé jistiny úvěru, smluvních úroků a úroků z prodlení. Žalovaná žalobci uhradila celkem částku 143.026 Kč, zbývající část dluhu ani přes předžalobní upomínku žalobce nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 4. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované měl činit výši 82.000 Kč, a výdaje žalované pak měly být ve výši 3.410 Kč (životní minimum), 2.000 Kč na jedno dítě v domácnosti, 2.000 Kč na bydlení (nájemné a inkaso), 200 Kč na ostatní (doprava, kurzy, záliby), výdaje celkem tedy 7.610 Kč. Volné zdroje žalované coby příjmy minus výdaje, společně se započtenou rezervou ve výši 1.000 Kč, tak žalobce vypočetl na 73.390 Kč. 5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že pracovní poměr se žalovanou byl sjednán na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou, a to od [datum] [obec] mzda měla činit 70.000 Kč měsíčně. 6. Z výpisu banky žalované soud zjistil, že tato dne [datum] obdržela částku 82.646 Kč od společnosti [právnická osoba] 7. Z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] o výši pracovního příjmu zaměstnance soud zjistil, že žalovaná za dobu [datum] – [datum] měla příjem ve výši 82.646 Kč, za kalendářní čtvrtletí [datum] – [datum] to byl příjem 247.938 Kč. 8. Z vlastnoručně podepsaného návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná podala žalobci návrh za účelem poskytnutí úvěru ve výši 146.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činila 109,37 % ročně. Úvěr měl být uhrazen v 18 měsíčních splátkách po 13.842 Kč, celková částka k úhradě činila 249.156 Kč; (uvedené soud zjistil rovněž z předsmluvního formuláře). Žalobce k uvedenému návrhu na uzavření smlouvy o úvěru připojil dne [datum] akceptační doložku. 9. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na číslo účtu shodné s číslem účtu uvedeným v úvěrové smlouvě a ve výpise banky žalované, zaslána částka 146.000 Kč a v poznámce platby bylo uvedeno jméno a příjmení žalované. 10. Z výpisu banky čísla účtu shodného s číslem účtu uvedeným v úvěrové smlouvě u žalobce soud zjistil, že z toho účtu odešla dne [datum] částka 146.000 Kč s variabilním symbolem shodným s číslem úvěrové smlouvy, a poznámkou uvádějící příjmení žalované. 11. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] ve spojení s dodejkou ze dne převzetí [datum] soud zjistil, že žalobce akceptoval návrh žalované na uzavření smlouvy o úvěru ve výši 146.000 Kč, přičemž celková částka, kterou byla žalovaná povinna zaplatit, činila výši 249.156 Kč. Součástí oznámení byl splátkový kalendář. 12. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná neuhradila splátky úvěru, přičemž v rámci výzvy žalobce žalovanou upozornil na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu, náhradu účelně vynaložených nákladů, a na riziko zesplatnění úvěru. 13. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce k tomuto dni úvěr zesplatnil, přičemž k tomuto dni činila dle žalobce dlužná částka výši 147.500 Kč. 14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu. 15. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 16. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 17. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“). 18. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.). 19. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.). 20. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú). 21. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 22. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 23. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 24. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný (§ 1970 o. z.). 25. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od [datum]. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 26. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku So