5 C 186/2020-91 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 20. 4. 2020 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 6.199 Kč spolu s úroky z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6.199 Kč od 18. 10. 2015 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o úvěru, kterou žalovaný dne 17. 9. 2015 uzavřel se společností [právnická osoba] coby původním věřitelem, na základě které tento poskytl žalovanému částku ve výši 4.900 Kč, která měla být splacena do 17. 10. 2015. Pohledávka původního věřitele vůči žalovanému byla smlouvami o postoupení pohledávek postoupena až na žalobce. Žalovanému byla dne 18. 11. 2019 odeslána předžalobní výzva. Podáním ze dne 25. 5. 2022, soudu doručeným dne 27. 5. 2022, ve spojení s podáním ze dne 20. 7. 2022, soudu doručeným dne 22. 7. 2022, vzal žalobce žalobu částečně zpět z důvodu částečné úhrady žalovaným ze dne 19. 4. 2021 ve výši částky 2.500 Kč a ze dne 20. 5. 2021 ve výši částky 1.760 Kč. Proto vzal žalobce žalobu s ohledem k částce jistiny v celkové výši 4.260 Kč zpět, a to společně s úrokem z prodlení z částky 2.500 Kč od 20. 4. 2021 do zpětvzetí, a z částky 1.760 Kč od 21. 5. 2021 do zpětvzetí, a nadále trval pouze na zaplacení částky 1.939 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky 1.939 Kč od 18. 10. 2015 do zaplacení, a dále na úroku z prodlení v zákonné výši z částky 2.500 Kč ode dne 18. 10. 2015 do dne 19. 4. 2021, a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 1.760 Kč ode dne 18. 10. 2015 do dne 20. 5. 2021. Podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Soud proto v souladu s § 96 o. s. ř. řízení co do uvedených částek na jistině ve výši 4.260 Kč a úrocích z prodlení ve výši sazby 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 20. 4. 2021 do zaplacení, a z částky 1.760 Kč od 21. 5. 2021 do zaplacení, zastavil. Řízení tak bude nadále vedeno ohledně nároku žalobce ve výši jistiny 1.939 Kč s úrokem z prodlení v požadované výši sazby 8,05 % ročně z částky 1.939 Kč od 18. 10. 2015 do zaplacení, a dále ohledně úroku z prodlení v požadované výši sazby 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč ode dne 18. 10. 2015 do dne 19. 4. 2021, a úroku z prodlení v požadované výši sazby 8,05 % ročně z částky 1.760 Kč ode dne 18. 10. 2015 do dne 20. 5. 2021. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. Žalovaný se nevyjádřil ani k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů. Soud provedl dokazování žalovaným nepodepsanou smlouvou o úvěru a smlouvou o všeobecných podmínkách poskytnutí úvěru, uzavřenou mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalovaným, smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ze dne 31. 7. 2017, smlouvou o postoupení pohledávek mezi [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] a žalobcem ze dne 14. 8. 2019, dohodou o odeslání předžalobních výzev ze dne 3. 1. 2019, předžalobní výzvou s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 18. 11. 2019, podacím lístkem ze dne 18. 11. 2019, výpisem z firemního účtu, a sdělením od společnosti [právnická osoba] ze dne 9. 9. 2021, která soudu sdělila skutečnost ohledně vyplacení částky 4.900 Kč dne 17. 9. 2015 společností [právnická osoba] na účet, jehož majitelem a jediným disponentem byl k uvedenému dni právě žalovaný. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; dále jen„ o. z.“). Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 o. z.). Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), (§ 1879 o. z). S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená (§ 1880 odst. 1 o. z.). Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání (§ 573 věta prvá o. z.). S ohledem na shora uvedené soud nemá za prokázané, že mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena úvěrová smlouva ve znění, v jakém byla soudu předložena, neboť nebyla žalovaným vlastnoručně podepsána. Soud však vzal za prokázané, že společnost [právnická osoba] poskytla žalovanému na jeho bankovní účet částku 4.900 Kč. Jelikož nebyl prokázán právní důvod tohoto poskytnutí, soud považuje obdržení uvedené částky žalovaným za bezdůvodné obohacení. Soud vzal rovněž za prokázané, že pohledávka jmenované společnosti vůči žalovanému na vrácení uvedené částky byla postoupena až na žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že v řízení bylo zjištěno, že žalovaný na uvedený dluh zaplatil částku 4.260 Kč, je zbylou výši obdržené částky povinen zaplatit žalobci coby postupníkovi. Na základě zjištěných skutečností a citovaných ustanovení právních předpisů tak soud žalobě ohledně jistiny ve výši 640 Kč vyhověl, jelikož její poskytnutí žalovanému vzal za zcela prokázané. Pokud se týká požadovaného úroku z prodlení, soud tento žalobci přiznal ve výši 8,05 % ročně z uvedené částky 640 Kč za dobu od 25. 11. 2019 do zaplacení, a dále ve výši 8,05 % ročně z částky 2.500 Kč od 25. 11. 2019 do 19. 4. 2021, a ve výši 8,05 % ročně z částky 1.760 Kč od 25. 11. 2019 do 20. 5. 2021, jelikož má za to, že do prodlení se žalovaný dostal právě až dnem 25. 11. 2019, což je den následující po dni stanovené lhůty splatnosti v předžalobní výzvě, která byla žalovanému odeslána dne 18. 11. 2019, třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 21. 11. 2019 se považuje zásilka za doručenou, přičemž žalobce žalovanému ve výzvě stanovil tři dny k plnění, tedy dlužná částka byla splatná nejpozději dne 24. 11. 2019. Žádné dřívější datum splatnosti žalované částky v řízení prokázáno nebylo, neboť nebylo prokázáno uzavření tvrzené úvěrové smlouvy. Soudu je z úřední činnosti známo, že sazba úroku z prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. činila k prvnímu dni druhého pololetí roku 2019 výši 10 % ročně, nicméně žalobce požadoval úrok v sazbě nižší pouze 8,05 % ročně, a proto jej žalobci přiznal v uplatněné výši. Ve zbylé části požadovaného úroku z prodlení a uplatněné jistiny tak soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, jelikož úspěch každého z nich v tomto řízení byl pouze částečný. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.