5 C 208/2021-42 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se návrhem, soudu doručeným dne 28. 5. 2021, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 9.786 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení od 20. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Uvedl, že žalovaný, coby vlastník/provozovatel vozidla [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], osobní automobil s objemem nad 2500 cm3, evidované v registru silničních vozidel jako provozované, nemělo v době ode dne 10. 7. 2019 do dne 19. 10. 2019 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla; vozidlo tak bylo nepojištěno 102 dnů. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. má žalobce právo na příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., kdy vozidlo zůstalo bez výše uvedeného pojištění. Výši příspěvku žalobce vyčíslil částkou denního poplatku 93 Kč dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (dále„ vyhláška č. 205/1999 Sb.“). V daném případě při nepojištěných 102 dnech tak výše poplatku činí 9.486 Kč. Podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. žalobce rovněž nárokoval zaplacení příspěvku spojeného s náklady na mimosoudní uplatnění práva ve výši 300 Kč. Žalobce žalovaného vyzval k úhradě příspěvku dne 5. 12. 2019, přičemž mu stanovil lhůtu k vyjádření 30 dní od doručení výzvy, splatnost pak přičetl dni 19. 1. 2020. Žalobce se domáhal rovněž zaplacení úroků z celkové částky 9.786 Kč z prodlení počínaje dnem 20. 1. 2020 do zaplacení. Žalobce žalovanému rovněž odeslal předžalobní výzvu prostřednictvím svého právního zástupce. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. S ohledem na to, že žalovaný se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a to i přes poučení soudu o presumpci jeho souhlasu za uvedené situace, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a předložených důkazů. 4. K prokázání svých tvrzení žalobce předložil výzvu k úhradě příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5. 12. 2019 s podacím archem s datem odeslání z téhož dne a datem doručení dne 17. 12. 2019, upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 12. 2. 2020, II. upomínku o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu [anonymizováno] ze dne 5. 6. 2020, dokument o období pojištění vozidla, a předžalobní upomínku ze dne 10. 7. 2020 s potvrzením o odeslání z téhož dne. K důkazu žalobce soudu navrhl taktéž výpis z centrálního registru vozidel, kdy soud za tímto účelem podal v souladu s § 128 o. s. ř. žádost o sdělení skutečností k městskému úřadu v Břeclavi, registru vozidel, a to ohledně vlastnictví, provozování a objemu válců motoru předmětného vozidla ve shora uvedeném období. 5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené. 6. Vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). 7. Denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 2500 cm3 ve výši 93 Kč (§ 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky č. 205/1999 Sb.). 8. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (§ 4 odst. 3 zákona č. 168/1999 Sb.). 9. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb.). 10. Podle § 2a uvedené vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. činí 300 Kč. 11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (§ 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále také „o. z.“). 12. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že bylo prokázáno, že žalovaný byl v rozhodném období evidován jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, které nemělo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jelikož žalovaný do řízení ničeho nevnesl, nikterak nevyvrátil skutková tvrzení či důkazy žalobce, ani neprokázal jejich opak, soud shledal žalobu za zcela důvodnou, a to jak ve výši požadovaného příspěvku ve výši 9.486 Kč, tak nákladů na jeho uplatnění ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 1, 3 a 4 zákona č. 168/1999 Sb., přičemž přiznal žalobci požadovaný úrok z prodlení z částky 9.786 Kč ode dne následujícího po splatnosti pohledávky, tj. ode dne 20. 1. 2020. Výše úroku z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). Soudu je z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 2 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 10 % z uplatněné částky 9.786 Kč ode dne 20. 1. 2020 do dne zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 600 Kč za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dva úkony po 100 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé). Tyto náklady považuje soud za účelně vynaložené k uplatnění nároku žalobce vůči žalovanému u soudu. Dle citovaného ustanovení je totiž možno přiznat pouze náhradu nákladů řízení, které byly v souvislosti s uplatňováním práva vynaloženy účelně. Měřítkem účelnosti je třeba poměřovat veškeré náklady, které účastníku v průběhu řízení vznikly, tedy i náklady vynaložené v souvislosti s jeho zastoupením advokátem. Neplatí přitom absolutně, že náklady na právní zastoupení jsou vždy v celém rozsahu účelné již jen proto, že účastník, jehož zastupuje advokát, tímto způsobem realizuje své právo na právní pomoc zajištěné článkem 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. V daném případě je důvodné přihlédnout i k tomu, že žalobce je právnickou osobou zřízenou zákonem, kterému je zákonem zajištěno financování činností, k nimž je povinen, a pro nějž jsou příspěvky podle § 24c zákona č. 168/1999 Sb. jedním z těchto zdrojů. Soudní vymáhání takového příspěvku je pak činností žalobce, kterou musí být žalobce schopen právě z těchto zdrojů zajistit, aniž by v soudních sporech, v nichž zaplacení příspěvku vymáhá, využíval odborné pomoci advokátů. Nelze ani pominout značnou jednoduchost těchto skutkově obdobných věcí nevyžadující vyjma sepisu tzv. vzorové žaloby zvlášť odborných znalostí, neboť v těchto věcech je rozhodováno většinou platebním rozkazem, případně bez jednání podle § 115a o. s. ř., nebo sice po jednání, u něhož však účast žalobce nebývá nutná, neboť jsou zpravidla dány podmínky pro to, aby soud rozhodl v jeho prospěch na základě předložených listinných důkazů. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto na jejich náhradu žalobce nemá právo. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je přiznaná náhrada nákladů řízení splatná na účet právní zástupkyně žalobce, a to do tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1. o. s. ř. 15. Při odůvodňování tohoto rozsudku soud postupoval podle ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř.