5 C 95/2021-94 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne [datum], zdejšímu soudu doručenou dne [datum], vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 61.916 Kč, s úrokem z prodlení z částky 61.916 Kč ve výši 10 % ročně od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokuty ve výši 9.501,64 Kč, a úroku ve výši 85,83 % ročně z částky 49.855,27 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 214.329 Kč. Uvedl, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru [číslo] kterou žalovaný podepsal dne [datum], a na základě které byl žalovanému dne [datum] vyplacen úvěr ve výši 50.000 Kč. Žalovaný se zavázal uvedený úvěr splatit v rámci 48 měsíčních splátek ve výši 3.721 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem [anonymizováno] [rok] dle splátkového kalendáře. Úrok byl sjednán ve výši nominální úrokové sazby 86,10 % ročně. Z důvodu využití marketingové akce žalovaným došlo k ponížení prvních dvou splátek na polovinu, přičemž tomuto následně vznikla povinnost uhradit splátku navíc, a rovněž došlo k ponížení zápůjční úrokové sazby na výši 85,83 % ročně. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, proto jej žalobce ke dni [datum] zesplatnil. V důsledku prodlení žalovaného se splácením se žalobce domáhal také zaplacení smluvní pokuty dle 6.1. smlouvy v celkové výši 998 Kč, dále žalobce požadoval náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, a rovněž se dle bodu 6.5. smlouvy domáhal úhrady smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to od [datum] do dne vyhotovení žaloby ve výši 9.501,64 Kč, přičemž dále trval na shora uvedené úhradě zbylé jistiny úvěru, smluvních úroků a úroků z prodlení. Žalovaný žalobci uhradil celkem částku 7.443 Kč, zbývající část dluhu ani přes předžalobní upomínku žalobce nezaplatil. 2. Žalovaný k věci uvedl, že s žalobcem uvedenou smlouvu o úvěru na částku 50.000 Kč uzavřel, a žalobce mu tuto částku poskytl, žalovaný na smlouvu platil, nicméně se u tohoto úvěru dostal do velkých finančních problémů a platit přestal. Žalovaný neví, kolik celkem žalobci splatil. Před uzavřením smlouvy o úvěru žalobci předložil pouze občanský průkaz a potvrzení o výši příjmu, žádné jiné doklady, ani výdajové, žalobci nepředkládal, žalobce je ani nevyžadoval. Na dotaz žalobce, zda má žalovaný jiné půjčky a dluhy, odpověděl žalovaný, že tyto má, nicméně žalobce se nezajímal o konkrétní výši ani zůstatek dluhu, žádný doklad o této jiné půjčce nevyžadoval. 3. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. 4. Z rámcové smlouvy [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že tuto uzavřeli společnost [právnická osoba] a žalovaný, kdy za tímto účelem byl pro žalovaného sjednán běžný účet čísla, které se shodovalo k číslem účtu uvedeným v návrhu smlouvy o úvěru a z dokladu o vyplacení úvěru. 5. Z hodnocení klienta ke smlouvě [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalovaného ze zaměstnání měl činit výši 18.000 Kč, a výdaje žalovaného pak měly být ve výši 3.410 Kč (životní minimum), dále ve výši 3.500 Kč (na dvě děti v domácnosti), dále 2.000 Kč splátky (úvěry, zápůjčky, apod.), a dále 1.400 Kč na bydlení (nájemné, inkaso), výdaje celkem tedy ve výši 10.310 Kč. Volné zdroje žalovaného coby příjmy minus výdaje včetně rezervy 1.000 Kč tak žalobce vypočetl na částku 6.690 Kč. 6. Z pracovní smlouvy ze dne [datum] soud zjistil, že pracovní poměr se žalovaným byl sjednán na dobu neurčitou s tříměsíční zkušební dobou, a datem nástupu od [datum]. 7. Z potvrzení zaměstnavatele o výši pracovního příjmu zaměstnance ze dne [datum] soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného za měsíc [anonymizováno] [rok] činil 17.670 Kč, a za kalendářní čtvrtletí [anonymizováno] až [anonymizováno] [rok] pak průměrný čistý příjem činil 18.154 Kč měsíčně. 8. Z výplatního lístku za měsíc [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila výši 18.334 Kč. 9. Z výplatního lístku za měsíc [anonymizováno] [rok] soud zjistil, že čistá mzda žalovaného činila výši 17.670 Kč. 10. Z vlastnoručně podepsaného návrhu na uzavření smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný podal žalobci návrh za účelem poskytnutí úvěru ve výši 50.000 Kč s tím, že zápůjční úroková sazba činila 86,10 % ročně. Úvěr měl být uhrazen v 48 měsíčních splátkách po 3.721 Kč, splatných 17. dnem každého kalendářního měsíce, celková částka k úhradě činila 178.608 Kč. Uvedené soud zjistil rovněž z předsmluvního formuláře. Žalobce k uvedenému návrhu na uzavření smlouvy o úvěru připojil dne [datum] akceptační doložku. 11. Z oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce akceptoval návrh žalovaného ze dne [datum] na uzavření smlouvy o úvěru. K uvedenému oznámení byl připojen splátkový kalendář. 12. Z dokladu o vyplacení úvěru soud zjistil, že dne [datum] byla na číslo účtu shodné s číslem účtu uvedeným v rámcové smlouvě a v návrhu na uzavření smlouvy o úvěru, zaslána částka 50.000 Kč a jako variabilní symbol bylo uvedeno číslo smlouvy o úvěru ([číslo]). 13. Z karty klienta soud zjistil, že žalovanému byla poskytnuta částka 50.000 Kč, na kterou tento zaplatil částku 7.443 Kč. 14. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne [datum] a ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný neuhradil splátky úvěru, přičemž v rámci výzvy žalobce žalovaného upozornil na vznik povinnosti uhradit smluvní pokutu, náhradu účelně vynaložených nákladů, a na riziko zesplatnění úvěru. 15. Z oznámení o zesplatnění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce k tomuto dni úvěr zesplatnil, přičemž dlužná částka dle žalobce činila výši 61.916 Kč. 16. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím archem z téhož dne soud zjistil, že žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dluhu. 17. Z ostatních soudem provedených důkazů soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 18. Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 19. Poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí (§ 75 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016; dále„ z. s. ú.“). 20. Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 z. s. ú.). 21. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 z. s. ú.). 22. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 z. s. ú). 23. Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje (§ 580 odst. 1 o. z.). 24. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému (§ 588 o. z.). 25. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (§ 2991 odst. 1 a 2 o. z.). 26. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není