6 C 215/2021-35 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 27. 5. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku v celkové výši 5.884 Kč sestávající se z částky 4.000 Kč představující nesplacenou jistinu a z částky 1.884 Kč představující smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z částky 4.000 Kč od 27. 4. 2019 do 10. 8. 2020. Dále žalobce požadoval kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 503,26 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4.000 Kč od 29. 8. 2020 do zaplacení a poplatky za dvě upomínky ve výši 100 Kč (2x 50 Kč). Žalobce svůj nárok odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovanou prostřednictvím internetových stránek dne 27. 3. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 8.000 Kč a žalovaná se zavázal jej s příslušenstvím vrátit do 26. 4. 2019. Žalovaná však svoji smluvní povinnost řádně splácet nesplnila a vznikla jí tak povinnost zaplatit smluvní pokutu z prodlení a náhradu výdajů spojených s upomínáním žalované. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 8. 2020. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. Žalovaná se k jednání nařízenému na den 10. 1. 2022 bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání jí bylo doručeno dne 6. 12. 2021. K jednání soudu se nedostavili ani žalobce a jeho právní zástupce, kteří se ovšem z neúčasti na jednání omluvili, a soud proto na základě ust. § 101 odst. 3 o.s.ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze smlouvy o úvěru [číslo] výpisů z bankovního účtu ze dne 27. 3. 2019, má soud za prokázané, že dne 27. 3. 2019 byla mezi právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba] a žalovanou, za užití prostředků komunikace na dálku, uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se právní předchůdce žalobce zavázal žalované poskytnout úvěr ve výši 8.000 Kč s tím, že žalovaná se zavázala úvěr vrátit do 26. 4. 2019. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % za každý den prodlení, a to z nezaplacené částky a dále poplatek za každou zaslanou upomínku ve výši 50 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 8. 2020 a oznámení o postoupení pohledávek ve spojení s příslušným dokladem o jeho odeslání, bylo zjištěno, že žalované byla oznámena změna v osobě věřitele. Z upomínky ze dne 3. 5. 2021 ve spojení s příslušným poštovním podacím archem, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Podle ust. § 2390 o.z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle ust. § 2395 o.z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, nikoli smlouva o úvěru, neboť tato postrádá podstatnou náležitost, a to povinnost úvěrovaného zaplatit z úvěru úroky (§2395 o.z.). Právní předchůdce žalobce tedy poskytl žalované dne 27. 3. 2019 zápůjčku ve výši 8.000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit do 26. 4. 2019. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila a dostala se do prodlení, čímž vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvně sjednané smluvní pokuty z dlužné částky ve výši 0,1 % denně od 27. 4. 2019 do 10. 8. 2020, tj. 1.884 Kč a dále nárok na zaplacení nákladů za upomínání ve výši 100 Kč. Žalobce se stal věřitelem pohledávky na základě postoupení. Soud po zhodnocení všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí zcela vyhověl. Žalobci byly přiznány i zákonné úroky z prodlení, neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci (§1970 o. z.). Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 1.489 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 600 Kč (3x odměna po 200 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 189 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč.