8 C 173/2021-43 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] ve spojení s podáním ze dne [datum], požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 3.718,76 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 930,25 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 2.218,76 Kč od [datum] do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Ke svému návrhu uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovanou prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku na stránkách [webová adresa] smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byl žalované vyplacen úvěr ve výši 3.000 Kč na účet označený žalovanou při její registraci. Čerpaný úvěr měl být splacen společně se sjednaným úrokem nejpozději do [datum]. Žalobce uplatňuje úrok v kapitalizované výši 930,25 Kč. Protože žalovaná neuhradila dlužnou částku řádně a včas, vznikl žalobci v souvislosti s prodlením žalované nárok na úhradu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky denně do zaplacení, vyčíslenou na částku 1.500 Kč, která je omezena limitem poloviny vypůjčené jistiny. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k plnění. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Z předložených důkazů soud zjistil následující skutkový stav. Z informací poskytnutých věřiteli v souvislosti s návrhem na uzavření smlouvy, ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] a z faktury [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce uzavřel se žalovanou prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku smlouvu o zápůjčce, jejímž předmětem byla finanční zápůjčka ve výši 3.000 Kč v délce trvání 90 dnů se zápůjční úrokovou sazbou ve výši 0,9 % z vypůjčené částky denně. Žalovaná měla zápůjčku vrátit ve třech splátkách; první a druhou ve výši 1.591,24 Kč a třetí ve výši 1.557,77 Kč v termínech [datum], [datum] a [datum]. Pro případ s prodlením s vrácením zápůjčky byl sjednán úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky denně, což vyplývá též z článku [číslo] Všeobecných obchodních podmínek ke smlouvám o zápůjčce. Výpisem z běžného účtu ze dne [datum] byl prokázán převod finančních prostředků ve výši 3.000 Kč na účet žalované. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce z titulu uzavřené smlouvy [číslo] vyzval žalovanou k úhradě dluhu ve výši 5.244,38 Kč. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k následujícím právním závěrům. Předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o zápůjčce, přičemž ze smlouvy plnil a žalované poskytl finanční částku 3.000 Kč, kterou žalovaná ve lhůtě splatnosti ani později v úplnosti nevrátila. Soud shledal žalobu oprávněnou v rozsahu nesplacené zápůjčky, tj. v částce 2.218,76 Kč a kapitalizovaného úroku ve výši 930,25 Kč, a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalované povinnost uhradit tyto částky žalobci a současně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné částky. Pokud se týká nároku žalobce na zaplacení částky 1.500 Kč (úrok z prodlení), pak tento soud ve výroku II. tohoto rozsudku zamítl, neboť nelze požadovat současně zákonný úrok z prodlení společně se smluvně sjednaným úrokem z prodlení z téže dlužné částky. V tomto případě vyčíslený úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a omezený do výše poloviny vypůjčené jistiny na částku 1.500 Kč by spíše odpovídal nároku na zaplacení smluvní pokuty, avšak tuto sankci účastníci ve smlouvě nesjednali. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, neboť částečné zamítnutí se vztahuje toliko k příslušenství, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 1.489 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.