9 C 290/2020-502 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhají nahrazení projevu vůle žalovaného, směřujícího k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu pozemku s žalobkyněmi. Svůj žalobní nárok odůvodňují tím, že jsou právními nástupci původních oprávněných osob ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě ([jméno] [anonymizováno], [jméno] [celé jméno žalobkyně] a [jméno] [příjmení]), a náleží jim jako oprávněným osobám náhrada podle § 11 a 11a cit. zákona. Původní oprávněné uplatnily v zákonem stanovených lhůtách u Ministerstva zemědělství ČR – Pozemkového úřadu Praha nárok na vrácení nemovitostí (restituční nárok), o kterém bylo rozhodnuto rozhodnutím ze dne [datum], čj. PÚ [číslo], které nabylo právní moci dne [datum], tak, že [jméno] [příjmení], rč. [číslo], není vlastníkem k id. [anonymizováno], paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], rč. [číslo], není vlastníkem k id. [anonymizováno] a paní [jméno] [příjmení], rč. [číslo], není vlastníkem k id. [anonymizováno] těchto nemovitostí: dle PK část p [číslo] role ([číslo] role, [číslo] zahrada, [číslo] závodiště a [číslo] cesta) o výměře [výměra] v kú. [část obce], dle PK část p [číslo] role ([číslo] role, [číslo] závodiště, [číslo] role, [číslo] zahrada) o výměře [výměra] v kú. [část obce]. Žalobkyně a) získala restituční nárok od své matky [jméno] [celé jméno žalobkyně], která zdědila i restituční nárok po své matce [jméno] [příjmení], žalobkyně b) a c) získaly své nároky od své matky [jméno] [příjmení]. Restituční nárok plynoucí z výše uvedeného rozhodnutí byl žalovaným vyčíslen na částku [částka], přičemž žalobkyni a) náleží id. [anonymizováno], každé z žalobkyň b) a c) pak id. [anonymizováno]. Zákonem [číslo] Sb., o Státním pozemkovému úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, se žalovaný stal právním nástupcem zrušeného Pozemkového fondu ČR příslušného k výkonu jeho práv a povinností. Vzhledem k tomu je třeba všechny skutečnosti a závěry judikatury vztahující se k Pozemkovému fondu uplatnit i ve vztahu k žalovanému. Protože právní předchůdce žalovaného postupoval při uspokojování restitučního nároku žalobkyň svévolně a liknavě tak, že ani po více jak [anonymizováno] letech (v době podání žaloby) nebyl restituční nárok žalobkyň plně vypořádán, domáhají se jeho vypořádání soudní cestou a žádají vydání náhradních pozemků pč. [číslo], p [číslo] a p [číslo] v kú. [obec] nad [anonymizováno]. Žalobkyně jsou přesvědčeny, že výše nároku evidovaná žalovaným je nesprávná a jejich restituční nárok by měl být oceněn v mnohonásobně vyšší výši. Žalobkyně vyhledaly podklady, které dokazují, že předmětné nevydané pozemky byly v době převodu na stát součástí areálu [anonymizováno] závodiště [obec] – [část obce], případně se nacházely v jeho bezprostřední blízkosti a tvořily s ním funkční celek (tj. jednalo se o stavební pozemek). Žalobkyně disponují znaleckým posudkem, který oceňuje nevydané pozemky dle jejich stavu ke dni přechodu na stát (k roku [rok]). Jde o znalecký posudek [číslo] [rok] – dodatek [číslo] ze dne [datum] vypracovaný znalkyní [celé jméno znalkyně]. Na základě tohoto posudku se žalobkyně obrátily na žalovaného s žádostí o přecenění nároku. Podle posudku restituční nárok žalobkyň činí celkem [částka], což u žalobkyně a) činí [částka] a u každé z žalobkyň b) a c) částku [částka]. Žalovaný přitom ocenil nárok v případě žalobkyně a) na částku [částka] a v případě žalobkyň b) a c) částku [částka]. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný při ocenění restitučního nároku žalobkyň pochybil, když jako státní orgán disponoval a disponuje značným aparátem a prostředky ke zjištění skutečné výše nároku žalobkyň a k určení povahy odňatých pozemků ke dni jejich přechodu na stát, nikterak se nepodílel na vyhledání podkladů pro správné ocenění restitučního nároku a svévolně tak přenesl svoji zákonnou povinnost a břemeno spravedlivého vypořádání restitučního nároku na žalobkyně. Žalobkyně tento postup žalovaného považují za projev svévole. Při uspokojování restitučního nároku postupoval žalovaný také naprosto liknavě a v době podání žaloby nebyl nárok žalobkyň ani po téměř [anonymizováno] letech od jeho uplatnění vypořádán (nárok byl uplatněn v roce [rok]). Jedná se o zjevně nepřiměřeně dlouhou dobu, která sama o sobě svědčí o liknavosti žalovaného bez dalšího. I když zákon o půdě nestanoví lhůtu, ve které má stát svou povinnost splnit, je třeba konstatovat, že se tak má stát s ohledem na princip právní jistoty bez zbytečného odkladu. Sám žalovaný ve svém sdělení Odboru řízení restitucí sp. zn. SPU [číslo], [číslo] ze dne [datum] uvádí, že průměrná délka období od uplatnění restitučního nároku oprávněnou osobou podle zákona o půdě do úplného vypořádání jejího nároku činí [anonymizováno] měsíců, tedy více jak [anonymizováno] let. V případě žalobkyň však jde o téměř [anonymizováno] let. V této souvislosti odkazují žalobkyně na závěry Nejvyššího soudu ČR obsažené v rozhodnutích sp. zn. 28 Cdo 155/2016 a sp. zn. 28 Cdo 5249/2016, že za situace, kdy žalovaný setrvale rozporuje výši restitučního nároku oprávněných osoby, vychází z jeho nesprávného ocenění a ignoruje relevantní judikaturu v oceňování nároků oprávněných osob, reálně tak ztěžuje, ba znemožňuje oprávněným osobám účastnit se veřejných nabídek a uspokojit touto cestou své nároky. Další skutečností, ze které plyne liknavý a svévolný přístup žalovaného, je upřednostňování převodů pozemků dle zákona č. 503/2012 Sb. (dříve zákona č. 95/1999 Sb.) před uspokojováním nároků oprávněných osob dle zákona č. 229/1991 Sb., kdy tato skutečnost plyne z kontroly provedené u žalovaného Nejvyšším kontrolním úřadem. Takový přístup je zcela v rozporu s povinnostmi žalovaného, což konstatoval i Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 3767/2009. Vzhledem k tomu, že restituční nárok nebyl plně vypořádán, žalovaný postupuje svévolně a liknavě, domáhají se žalobkyně vypořádání svého nároku soudní cestou, což je jednoznačně i v souladu s bohatou judikaturou takovou situaci upravující (například rozhodnutí 31 Cdo 3767/2009-204, č.j. I US 3169/07, III US 495/05, sp.zn. 28 Cdo 4265/2007, 28 Cdo 1781/2003, 28 Cdo 2281/2012 a řada dalších). 2. V průběhu řízení bylo s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 15. 10. 2021, čj. 9 C 290/2020-339, řízení ve vztahu k pozemku pč. [číslo] v kú. [obec] nad [anonymizováno] zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Žaloba není důvodná, neboť a) žalovaný nevydané pozemky správně ocenil na částku [částka], b) pokud by nevydané pozemky měly být oceněny jako stavební dle § 14 odst. 1 oceňovací vyhlášky, pak je nutno vycházet z ocenění provedeného posudkem znalce [celé jméno znalce], který při ocenění správně aplikoval srážky dle přílohy [číslo] oceňovací vyhlášky, c) žalobkyně nesplňují výjimečné judikaturou dovozené podmínky, za kterých se lze domáhat uspokojení nároku prostřednictvím žaloby o nahrazení projevu vůle, d) restituční nárok žalobkyň je promlčen, a to minimálně v té výši, která přesahuje jeho ocenění provedené žalovaným, e) žalobkyněmi vybrané pozemky nelze převést z důvodu existence zákonných překážek. Pokud jde o nesprávné ocenění, žalovaný uvádí, že předmětné nevydané pozemky byly převzaty státem dle zákona č. 46/1948 Sb., a byly tak odňaty původnímu vlastníku dle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o půdě. Nacházely se v prostoru označovaném jako [anonymizováno] závodiště, které bylo provozováno od r. [rok]. Pozemky byly pro uvedený účel užívány na základě pachtovních smluv. Pozemky tak byly pro uvedený účel užívány již v době jejich převzetí státem. Jak vyplývá z rozhodnutí z let [rok] – [rok], došlo sice ke stanovení stavebních obvodů pro rozšíření závodiště, ale až v době po převzetí pozemků státem. Nic tedy nenasvědčuje tomu, že by pozemky před převzetím státem dne [datum] byly určeny pro stavbu. Takový charakter pozemků nelze dovodit ani z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro [příjmení] [jméno] z roku [rok], který obsahuje vyznačení dostihové dráhy, pozemky určuje jako zeleň a jen nepatrné části v severní části území byly navrhovány pro stavbu. Proto žalovaný trvá na tom, že předmětné pozemky ocenil správně. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že nevydané pozemky mají být oceněny dle § 14 odst. 1 vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., navrhuje, aby soud postupoval podle znaleckého posudku Ing. [celé jméno znalce], který je opatřený doložkou ve smyslu § 127a OSŘ. Tímto posudkem byly nevydané pozemky PK [anonymizováno] o výměře [výměra] a PK [anonymizováno] o výměře [výměra], byly oceněny na částku [částka]. Žalobkyni a) by tek náležel nárok ve výši [částka] ([anonymizováno] z [částka] – [částka] - plnění, kterého se dostalo [jméno] [celé jméno žalobkyně] na základě Smlouvy o převodu pozemků č. [číslo]. Žalobkyni b) by svědčil nárok ve výši [částka] ([anonymizováno] z [částka] – [částka] - [anonymizováno] z částky [částka], která byla na uspokojení restitučního nároku započtena předchůdkyni ža