16 C 153/2021-67 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalované zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, a) že dne [datum] byla mezi původním věřitelem společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaná na uvedenou smlouvu uhradila celkově pouze [částka], a b) že dne [datum] byla mezi stejnou společností a žalovanou uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalované peněžní prostředky ve výši [částka], a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, a žalovaná na uvedenou smlouvu o zápůjčce uhradila celkově pouze [částka]. Pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv byly včetně příslušenství ze strany původního věřitele postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci, jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni [datum], přičemž postoupení pohledávek bylo žalované písemně oznámeno. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se zástupce žalobce osobně dostavil, žalovaná svou nepřítomnost omluvila, o odročení jednání však nepožádala. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalované a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce je zapsán v tomto rejstříku od [datum] a předmětem jeho podnikání je rovněž poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Soudu je z úřední činnosti známo, že společnost [právnická osoba] existuje od [datum] a od a od [datum] je předmětem jejího podnikání také poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. 4. Dle smlouvy o zápůjčce-zelená v hotovosti [číslo] uzavřené dne [datum] mezi jmenovanou společností a žalovanou, se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši [částka] na [anonymizováno] týdnů a žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku spolu s úrokem ve výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka] a s odměnou za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] a s jednou poslední splátkou ve výši [částka]. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná převzala jistinu v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná jmenované společnosti sdělila, že její čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka] a její měsíční výdaje činí [částka], z toho částka [částka] připadá na externí splátky zápůjček a částka [částka] na interní splátky zápůjček uvedené společnosti, žádné další výdaje, např. na domácnost či osobní výdaje, v zákaznické kartě (žádost o spotřebitelský úvěr) ze dne [datum] uvedeny nejsou, jak soud zjistil z této zákaznické karty. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy výplatní pásky za měsíce říjen, listopad a prosinec [rok]. Soudu však tyto doklady předloženy nebyly a nebyly mu předloženy ani jiné doklady, kterými by poskytovatel zápůjček informace žalované o jejích výdajích ověřoval. 5. Dle smlouvy o zápůjčce-zelená v hotovosti [číslo] uzavřené dne [datum] mezi výše jmenovanou společností a žalovanou, se jmenovaná společnost zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši [částka] na [anonymizováno] týdnů a žalovaná se zavázala uhradit zápůjčku spolu s úrokem ve výši [částka], s poplatkem za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka] a s odměnou za zpracování doručení a flexibilní splácení ve výši [částka], v [anonymizováno] týdenních splátkách po [částka] a jednou splátkou ve výši [částka]. Ve smlouvě o zápůjčce je uvedeno, že žalovaná převzala jistinu v hotovosti při podpisu smlouvy o zápůjčce. Žalovaná jmenované společnosti sdělila, že je zaměstnána jako prodavačka u [právnická osoba] s.r.o. a její čistý měsíční příjem ze zaměstnání činí [částka] a ostatní příjem částku [částka] a že její měsíční výdaje činí [částka], z toho částka [částka] připadá na externí splátky zápůjček, v kolonce interní splátky není uvedena žádná částka, žádné další výdaje, např. na domácnost či osobní výdaje, v zákaznické kartě (žádost o spotřebitelský úvěr) ze dne [datum] uvedeny nejsou, jak soud zjistil z této zákaznické karty. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy výpisy z bankovního účtu žalované za měsíc srpen, září a říjen [rok] a rozhodnutí o přiznání příspěvku na nájemné. Soudu však tyto doklady předloženy nebyly a nebyly mu předloženy ani jiné doklady, kterými by poskytovatel zápůjček informace žalované o jejích výdajích ověřoval. 6. Pohledávky poskytovatele zápůjček z výše uvedených smluv byly postoupeny žalobci (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], z přílohy [číslo] tvoří součást smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky datovaného dnem [datum]). Z předžalobní výzvy k plnění ze dne [datum] a z poštovního podacího lístku soud zjistil, že žalobce zaslal žalované před podáním žaloby výzvu k zaplacení žalovaných částek. 7. Předmětem řízení je žalobci postoupený nárok věřitele vyplývající ze smluv o zápůjčce uzavřených podle § 2390 a následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2390 OZ, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 8. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnost