5 C 66/2022-61 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 22. 12. 2021, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 8.000 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.052,05 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 1.990 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, dále částky 3.840 Kč (odpovídající smluvní pokutě) a náhrady nákladů řízení ve výši 2.252 Kč. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným došlo dne 23. 5. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] platné a účinné ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 7. 1. 2020, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky (úvěr) ve výši 8.000 Kč, které žalovaný čerpal bezhotovostně, převodem na svůj účet. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 9.840 Kč spolu s příslušenstvím do 6. 2. 2020. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, resp. neuhradil právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021, s účinností ke dni 14. 6. 2021, na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021. Rovněž ode dne postoupení pohledávky neuhradil žalovaný na svůj dluh ničeho. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2021, zaslanou mu právním zástupcem žalobce dne 11. 11. 2021. 3. Podáním ze dne 30. 3. 2023 vzal žalobce návrh částečně zpět co do částky ve výši 5.830 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 3.840 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 1.990 Kč, z důvodu nemožnosti doložení důkazů ohledně ověření úvěryschopnosti žalovaného v době poskytnutí úvěru, s tím, že nadále tak po žalovaném požaduje pouze úhradu částky ve výši 8.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 8.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.052,05 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč a náhradu nákladů řízení. 4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 5. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 6. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem 23. 5. 2019, a smlouvy o úvěru téhož čísla, datované dnem 7. 1. 2020, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako klient. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalovanému bezhotovostně převodem na bankovní účet částku 8.000 Kč, přičemž žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku ve výši 9.840 Kč s příslušenstvím do 22. 6. 2019, resp. do 6. 2. 2020. 7. Ze smlouvy o úvěru shora, z výpisu z účtu [číslo] vedeného u [právnická osoba] ze dne 7. 6. 2019 a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila celkem 8.000 Kč, byla zaslána na účet uvedený ve smlouvě o úvěru shora dne 23. 5. 2019 a že žalovaný na smlouvu o úvěru shora neuhradil právnímu předchůdci žalobce ani žalobci ničeho. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 25. 6. 2021, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 29. 6. 2021 soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a žalovaný byl o této skutečnosti informován a současně vyzván k uhrazení dlužné částky. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021, adresované žalovanému, a z poštovního podacího archu ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 10. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr. 11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 14. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 15. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 17. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb., dále jen„ z. s. ú.“). 18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 19. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.). 23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouze