5 C 74/2022-66 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou dne 23. 12. 2021, vůči žalované domáhal zaplacení částky 12.000 Kč spolu s příslušenstvím, sestávajícím ze zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.545,21 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2.910 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, dále částky 5.640 Kč (odpovídající smluvní pokutě) a náhrady nákladů řízení ve výši 2.252 Kč. 2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovanou došlo dne 20. 11. 2019 k uzavření smlouvy o úvěru [číslo] platné a účinné ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne 17. 1. 2020, na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 12.000 Kč, které žalovaná obdržela bezhotovostně převodem na její účet dne 20. 11. 2019. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce celkem částku ve výši 14.760 Kč spolu s příslušenstvím do 16. 2. 2020. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, právnímu předchůdci žalobce (původnímu věřiteli) neuhradila ničeho. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany [právnická osoba] [anonymizováno] [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 s účinností ke dni 14. 6. 2021 na žalobce a toto postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno přípisem ze dne 25. 6. 2021. Ode dne postoupení pohledávky žalovaná na svůj dluh rovněž neuhradila ničeho. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 9. 11. 2021, zaslanou jí právním zástupcem žalobce dne 11. 11. 2021. 3. Podáním ze dne 25. 8. 2022 vzal žalobce návrh částečně zpět co do částky 8.550 Kč, představující smluvní pokutu ve výši 5.640 Kč a kapitalizovaný úrok ve výši 2.910 Kč, z důvodu nemožnosti doložení důkazů ohledně ověření úvěryschopnosti žalované v době poskytnutí úvěru, s tím, že nadále tak po žalované požaduje pouze úhradu částky ve výši 12.000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12.000 Kč od 15. 6. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1.545,21 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a náhradu nákladů řízení. O tomto částečném zpětvzetí soud rozhodl usnesením ze dne 17. 3. 2023 č. j. 5 C 74/2022-55, které nabylo právní moci dne 27. 4. 2023, kterým řízení v části dotčené zpětvzetím shora zastavil (§ 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád). 4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu řízení zůstala nečinná. 5. Žalovaná se nevyjádřila k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů. 6. Z předložené smlouvy o úvěru [číslo] datované dnem 20. 11. 2019, resp. dnem 17. 1. 2020, soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost [právnická osoba] jako věřitel a žalovaná jako dlužník. Smlouva neobsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla žalované bezhotovostním převodem na její účet částku 12.000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala vrátit žalobci částku ve výši 14.760 Kč, a to do 20. 12. 2019, resp. do 16. 2. 2020. 7. Ze smlouvy o úvěru shora a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovanou činila celkem 12.000 Kč, že žalovaná na smlouvu o úvěru shora neuhradila právnímu předchůdci žalobce ničeho a že ode dne postoupení pohledávky žalovaná žalobci rovněž neuhradila ničeho. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 6. 2021 a z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2021, adresovaného žalované, soud zjistil, že pohledávka věřitele [právnická osoba] z uvedené smlouvy o úvěru byla postoupena žalobci a že žalovaná byla o této skutečnosti informována. Z opakované výzvy k úhradě ze dne 18. 3. 2020 s výzvou k úhradě dlužné částky, adresované žalované, soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k uhrazení dlužné částky. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 9. 11. 2021, adresované žalované, a z poštovního podacího archu ze dne 11. 11. 2021 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovanou k zaplacení žalované pohledávky a současně ji upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou. 10. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o úvěru, uzavřené podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb. jako spotřebitelský úvěr. 11. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. 14. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. 15. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému. 16. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění. 17. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 z. č. 257/2016 Sb., dále jen„ z. s. ú.“). 18. Dle ustanovení § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 19. Podle § 551 až §554 o. z. právní jednání musí být učiněno svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak jde o zdánlivé právní jednání, ke kterému se nepřihlíží. 20. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 22. Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání (§ 573 o. z.). 23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. 24.