7 C 101/2020-80 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost uložit veškerou vytěženou zeminu z pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , jíž žalovaný vytěžil v souvislosti s realizovaným stavebním záměrem, tedy zeminu o celkovém objemu 15 000 m3 na pozemek PZE č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , a to tak, aby zemina byla rovnoměrně rozložena na celou plochu pozemku PZE č. , hodnota, . Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným směnnou smlouvu (dále jen „Smlouva“), jejímž předmětem byla směna pozemků v katastrálním území a obci , adresa, . Na základě Smlouvy se žalovaný stal vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, a žalobce se stal vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, , vše v katastrálním území a obci , adresa, . V čl. VIII. odst. 5 Smlouvy se žalovaný zavázal, že v případě realizace stavby na pozemku parc. č. , hodnota, odveze veškerou zeminu bezplatně na nemovitosti určené žalobcem, a to až do vzdálenosti 3 km pozemní cestou od pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, . Žalovaný v nedávné době před podáním žaloby započal se stavbou na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, , avšak se zeminou, již žalovaný v důsledku stavby z předmětného pozemku odstranil, nebylo naloženo způsobem ujednaným ve Smlouvě. Žalovaný žalobce o zahájení stavebních prací neinformoval a neučinil ani žádný dotaz, na který pozemek či pozemky má být zemina navezena. Žalobce až po osobní obhlídce lokality zjistil, že zemina je navážena na pozemek evidovaný ve zjednodušené evidenci pod č. , hodnota, ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, ., sídlem , adresa, . Tento pozemek není ve vlastnictví žalobce a žalobce ani neurčil, aby na něj byla zemina navezena. Poté, co žalobce žalovanému tuto skutečnost vytknul, žalovaný navezl zbývající část odtěžené zeminy, která však v souhrnu činí asi 10 % celkově odtěžené zeminy, v souladu s pokynem žalobce na pozemek PZE č. , hodnota, ve vlastnictví žalobce. Zbývající část zeminy však do dnešního dne ani po opakovaných urgencích a předžalobní výzvě ze strany žalobce na pozemek určený žalobcem převezena nebyla. Podáním ze dne , datum, žalobce rozšířil žalobu o eventuální petit, podle něhož pro případ, že již vzhledem k okolnostem a povaze ujednaného závazku tento nebude možno již splnit, je žalovaný povinen uhradit žalobci částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od podání žaloby do zaplacení. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žalobcem navržená změna žaloby připuštěna.2. Žalovaný nárok žalobce neuznal v plném rozsahu a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. Žalovaný potvrdil, že mezi účastníky byla uzavřena směnná smlouva ze dne , datum, . Žalobce předložil text Smlouvy žalovanému a byl tvůrce a předkladatel smluvního ujednání včetně požadavku uvedeného v čl. VIII. odst. 5 Smlouvy. Žalobce a žalovaný jsou sousedé v předmětné lokalitě, a proto se žalovaný snaží vycházet žalobci vstříc, a to i v jeho nestandardních požadavcích, které jsou nad rámec smluvního ujednání a nad rámec jakéhokoliv zmocnění. Žaloba je zcela mimo smluvní ujednání a zcela mimo sousedské vztahy mezi sousedícími zemědělci, neboť došlo k určitému návozu ornice na sousední pozemky žalobce po dohodě stran, ale nikoliv na základě plnění ze Smlouvy. Žalovaný umožnil žalobci, nad rámec svých povinností, kořistit z terénních úprav na sousedním pozemku, který je prováděn jiným subjektem, nikoliv na základě Smlouvy, ale na základě společných sousedských vztahů. Pokud tedy bylo něco činěno, bylo to na základě snahy o dobré sousedské vztahy, nikoliv na základě domnělého plnění ze Smlouvy, jak dovozuje žalobce. Žalovaný namítal, že žalobce trvá na plnění ze Smlouvy, ačkoliv je plnění zcela nemožné a bylo by nesplnitelné již při podpisu Smlouvy z důvodu porušení zákona. Žalobce se žalobou nedomáhá návozu zeminy, ale návozu samotné ornice. Takové plnění nelze provést z důvodů daných zákonem a takové ujednání ani není součástí Smlouvy. Žalobce požaduje ornici, ale Smlouva hovoří jen o zemině vzniklé při realizaci stavby (tj. stavební zeminy). Tyto pojmy nelze účelově zaměňovat, jak to činí žalobce. Pozemek parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, podléhá ochraně „zemědělský půdní fond“, a spadá tedy do ochrany zemědělského půdního fondu a s půdou – ornicí, je možné nakládat jen podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zemědělského půdního fondu“), a tím je dána jeho ochrana a tím i manipulace s touto půdou (ornicí) na základě rozhodnutí příslušného orgánu veřejné moci. S ornicí by mělo být naloženo v souladu se společným rozhodnutím stavebního úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , sp. zn. výst. , Anonymizováno, , které nabylo právní moci dne , datum, . Žalovaný postupuje při nakládání s ornicí tak, jak mu ukládají právní předpisy a mimo jiné předal ornici s jeho souhlasem odpovědnému subjektu (, právnická osoba, .). Zemina, která je požadovaná žalobcem (tedy půdní vrstva pod ornicí) je odpadem při stavební činnosti a nakládání s ní je možné opět jen v souladu se zákonem č. 182/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o odpadech“). Podle KrÚJmK ze dne , datum, nazvané „Nakládání se stavebními odpady“ je potřeba vždy rozhodnutí stavebního úřadu k nakládání se stavební zeminou vzniklou při stavební činnosti. Žalobce navrhl v žalobě rozsudek, který je zcela neurčitý a nesplnitelný, protože ve Smlouvě není definováno množství zeminy, neexistuje povolení orgánu veřejné moci se zeminou naložit tak, jak požaduje žalobce. Sekundární petit je opět zcela mimo realitu, navíc jde o částku jak co do důvodu, tak co do výše, zcela mimo případnou škodu, pokud by bylo plnění ze Smlouvy možné a bylo důvodem ke vzniku škody na straně žalobce z důvodu a konání na straně žalované. Účastníci si ve Smlouvě neujednali žádné sankční ujednání za případné neplnění ze Smlouvy a ani nesjednali možnost domáhat se náhrady případné škody.3. Z účastníky předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti.4. Ze směnné smlouvy se smlouvou o zřízení věcného břemene ze dne , datum, má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne , datum, uzavřena směnná smlouva se smlouvou o zřízení věcného břemene, na jejímž základě se smluvní strany dohodly na směně nemovitých věcí, konkrétně žalobce převedl do výlučného vlastnictví žalovaného nově vzniklý pozemek parc. č. , hodnota, a žalovaný převedl do výlučného vlastnictví žalobce nově vzniklý pozemek parc. č. , hodnota, , oba pozemky v katastrálním území , adresa, . V čl. VIII. odst. 5 Smlouvy se účastníci dohodli, že v případě realizace stavby na pozemku parc. č. , hodnota, se žalovaný zavazuje veškerou zeminu odvézt bezplatně na nemovitosti určené žalobcem, a to až do vzdálenosti 3 km pozemní cestou od pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .5. Z internetových informací o pozemku parc. , hodnota, v katastrálním území , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni , datum, v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .6. Z internetových informací o pozemku parc. , hodnota, v katastrálním území , adresa, ze dne , datum, bylo soudem zjištěno, že žalobce byl ke dni , datum, v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, .7. Ze souboru fotografií (4 ks) bylo zjištěno, že na pozemku parc. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, ve vlastnictví žalovaného probíhaly stavební práce. Z fotografií však není zřejmé, kdy byly pořízeny.8. Z rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, – stavební úřad ze dne , datum, , č. j. MUH/87645/16/16, které nabylo právní moci dne , datum, , bylo prokázáno, že tímto rozhodnutím bylo rozhodnuto o umístění stavby „skleník , jméno FO, “ na pozemku parc. č. KN , hodnota, , 872/2 a , hodnota, v katastrálním území , adresa, a současně se vydalo stavební povolení stavby „skleník , jméno FO, “ na pozemku parc. č. KN , hodnota, v katastrálním území , adresa, . V bodu 8. podmínek pro umístění stavby bylo uvedeno, že souhlas je udělován pro uvedený účel a odnímanou zemědělskou půdu nelze využít jiným nezemědělským způsobem. V případě odstoupení od záměru musí zůstat odnímaná půda i nadále zemědělskou půdou. V souladu s § 8 odst. 1 písm. a) zemědělského půdního fondu provede stavebník (žalovaný) na svůj náklady z celé odnímané plochy skrývku ornice a podorničí v rozdílné mocnosti, v rozpětí 0,35 – 0,50 m. Skrývka podorničí bude provedena v rozdílné mocnosti, v rozpětí 0,00 – 0,20 m. Skrývka ornice bude využita k navýšení mocnosti ornice a zlepšení úrodnosti jejím rovnoměrným rozprostřením v maximální mocnosti do 0,10 m mimo jiné na pozemku žalobce parc. č. PZE , hodnota, v katastrá