7 C 226/2023-40 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 5. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 35 213 Kč s úrokem ve výši 27,77 % ročně z částky 29 579 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 29 579 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 3. 12. 2022 uzavřel s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč s tím, že částku ve výši 27 500 Kč převedl na účet žalovaného a zbývající částku ve výši 2 500 Kč převedl na účet zprostředkovatele úvěru. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit v 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2023. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky úvěru řádně a včas nesplácel, zaslal mu žalobce výzvu k úhradě dlužné částky. Jelikož žalovaný přes opakované upomínky a výzvy žalobce dlužnou částku nezaplatil, byl celý úvěr včetně příslušenství zesplatněn. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost zaplatit žalobci rovněž smluvní pokutu v celkové výši 1 497 Kč zahrnující celkem tři smluvní pokuty po 499 Kč za každý jednotlivý případ prodlení se zaplacením měsíční splátky úvěru před zesplatněním úvěru. Žalobci dále vzniklo právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 32 039 Kč od 26. 3. 2023 do 7. 5. 2023, tj. částku ve výši 1 377 Kč, a právo na náhradu nákladů za zaslání tří upomínek v celkové výši 300 Kč. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný částku ve výši 35 213 Kč, kterou přes opakované výzvy žalobce nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 3. 12. 2022 a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit žalobci částku v celkové výši 43 230 Kč, která zahrnovala vedle úvěru i úrok z úvěru ve výši 27,77 % ročně, ve 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč splatných vždy do 20. dne v měsíci počínaje dnem 20. 1. 2023. V čl. IV. odst. 2 písm. c) Smlouvy si strany dále sjednaly za každý případ prodlení žalovaného se splácením dohodnuté měsíční splátky úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč, kterou byl žalobce oprávněn uplatnit pouze do zesplatnění úvěru. Pro případ, že se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným, byla dále v čl. IV. odst. 2 písm. b) Smlouvy sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru. Součástí Smlouvy byl dále sazebník poplatků, podle něhož činila výše poplatku za každou písemně odeslanou upomínku pro nesplácení splátek 100 Kč. 6. Z přílohy č. 1 – úvěrové podmínky platné od 1. 9. 2022 (dále jen„ ÚP“) bylo zjištěno, že podle čl. 12 odst. 12.2 ÚP byl žalobce oprávněn odstoupit od Smlouvy a požadovat splacení dlužné částky ke dni účinnosti odstoupení od Smlouvy v případě, že je žalovaný v prodlení s placením měsíční splátky a zároveň byl ze strany žalobce vyzván k úhradě dlužných částek s lhůtou k jejich úhradě delší než 30 dnů. 7. K otázce posouzení úvěruschopnosti předložil žalobce čestné prohlášení žalovaného, výplatní pásky za měsíce září 2022 a říjen 2022 a částečný výpis z běžného účtu žalovaného ze dne 13. 10. 2022, z nichž vyplývá, že žalovaný dosahoval průměrné měsíční čisté mzdy mezi 36 000 Kč a 41 000 Kč, hradil měsíční nájemné ve výši 12 200 Kč a jeho celkové měsíční výdaje podle čestného prohlášení činily celkem 18 086 Kč, a kromě nájemného zahrnovaly měsíční splátky úvěrů ve výši 5 886 Kč. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku s negativním výsledkem. Z posouzení úvěruschopnosti zákazníka bylo zjištěno, že žalobce při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného dále pracoval s částkou životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. 8. Z potvrzení o provedení transakce ze dne 5. 12. 2022 a 6. 12. 2022 má soud za prokázané, že žalobce dne 6. 12. 2022 převedl ze svého účtu na účet žalovaného, z něhož žalovaný dne 5. 12. 2022 uhradil žalobci verifikační platbu ve výši 1 Kč, částku ve výši 27 500 Kč a na účet zprostředkovatele úvěru částku ve výši 2 500 Kč, čímž byl úvěr zcela vyčerpán. 9. Z upomínky pro smlouvu [číslo] ze dne 25. 1. 2023 a 25. 2. 2023 a ze seznamu odeslaných upomínek ze dne 25. 1. 2023 a 25. 2. 2023 soud zjistil, že žalobce opakovaně vyzýval žalovaného k úhradě dlužných splátek úvěru a současně mu za obě zaslané upomínky vyměřil poplatek ve výši 100 Kč. 10. Z bonity smlouvy [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť za celou dobu trvání Smlouvy neuhradil žalobci jedinou splátku úvěru. 11. Ze zesplatnění pro smlouvu [číslo] výzvy k úhradě dlužné částky ze dne 23. 3. 2023 ve spojení s podacím lístkem ze dne 25. 3. 2023 bylo prokázáno, že žalobce žalovanému oznámil, že vzhledem k tomu, že žalovaný dlužné splátky úvěru ve lhůtách stanovených v upomínkách neuhradil, stal se dnem odeslání této výzvy celý úvěr splatným. Žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. Za zaslání této výzvy byl žalovanému vyměřen poplatek ve výši 100 Kč. 12. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 13. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 3. 12. 2022 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 27 500 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci celkovou částku ve výši 43 230 Kč, která vedle poskytnutého úvěru zahrnovala i odměnu zprostředkovatele úvěru ve výši 2 500 Kč a úrok z úvěru 13 230 Kč, v 33 pravidelných měsíčních splátkách po 1 310 Kč. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil a dosud na poskytnutý úvěr ničeho neuhradil. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, dospěl soud na základě předložených listinných důkazů k závěru, že žalobce se dostatečně nezabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neboť při posouzení úvěruschopnosti žalovaného si sice řádně, výpisem z běžného účtu žalovaného, ověřil výši jeho průměrných měsíčních příjmů, ale pokud jde o výši měsíčních výdajů, ověřil si žalobce jen výši měsíčního nájmu žalovaného a ohledně ostatních výdajů vycházel pouze z čestného prohlášení žalovaného o výši jeho měsíčních splátek již poskytnutých úvěrů a z částek životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. 14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 16. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 17. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jist