74 CO 117/2022-80 — Okresní soud v Břeclavi

1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ soud“) uložil žalované zaplatit žalobci částku 231 619,50 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 23. 1. 2021 do zaplacení (I. výrok), zamítl žalobu o zaplacení částky 15 431,82 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 15 550,46 Kč a úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 243 971,32 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 12 351,82 Kč od 23. 1. 2021 do zaplacení (II. výrok) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (III. výrok). 2. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“). Vyčíslil procesní úspěch žalobce v rozsahu 77 % a jeho neúspěch ve výši 44 %. Dovodil, že poměr úspěchu a neúspěchu účastníků je„ nepatrný“ a proto žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. 3. Proti nákladovému výroku rozsudku podal žalobce odvolání. Vytkl soudu, že mu nepřiznal odpovídající náhradu nákladů řízení. Odůvodnění rozhodnutí v části týkající se náhrady nákladů řízení označil za zmatečné s poukazem na nelogické vyčíslení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků. Měl za to, že dosáhl-li v řízení úspěchu v rozsahu 77 %, jeho neúspěch činil 33 %. Z takto vymezeného poměru úspěchu a neúspěchu v řízení bylo třeba dovodit nárok žalobce na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 % (77 % - 33 %). Současně uvedl, že na nákladech v dané věci vynaložil částku 56 141 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 9 871 Kč, odměny advokáta v rozsahu čtyř úkonů právní služby, režijního paušálu ke každému z těchto úkonů po 300 Kč, a DPH v sazbě 21 %. Na náhradě nákladů řízení tak požadoval 44 % ze vzniklých nákladů, tj. částku 24 702,04 Kč. 4. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila. 5. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), že směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.) a že bylo podáno včas (§ 204 o. s. ř.), v souladu s ustanovením § 212 a § 212a odst. 6 o. s. ř. přezkoumal rozhodnutí soudu prvního stupně v odvoláním napadeném rozsahu bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je důvodné. 6. Z obsahu spisu se podává, že návrhem na vydání platebního rozkazu ze dne 29. 6. 2021 se žalobce zastoupený advokátem domáhal po žalované z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] zaplacení částky 246 751,32 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 15 550,46 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 376,37 Kč, úrokem ve výši 14,9 % ročně z částky 243 971,3 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 243 971,32 Kč od 29. 1. 2021 do zaplacení. Žalovaná dluh neuradila ani přes předžalobní upomínku zástupce žalobce ze dne 23. 2. 2021. Podáním ze dne 11. 3. 2022 žalobce prostřednictvím svého zástupce doplnil k výzvě soudu chybějící skutková tvrzení a důkazy. O věci soud rozhodl u jednání dne 14. 3. 2022 za účasti zástupce žalobce, který v rámci závěrečného návrhu předložil soudu písemné vyúčtování nákladů řízení ve výši 56 335 Kč, zahrnující zaplacený soudní poplatek ve výši 9 871 Kč, odměnu advokáta v rozsahu čtyř úkonů právní služby po 9 300 Kč (převzetí věci, předžalobní upomínka, podání žaloby a účast u jednání), režijní paušál ke každému z těchto úkonů po 300 Kč, a DPH v sazbě 21 % ve výši 8 064 Kč. 7. V dané věci s ohledem na pravomocné výroky I a II rozsudku není sporu o tom, že žalobce dosáhl v řízení pouze částečného úspěchu, když část nároku byla soudem zamítnuta. 8. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. 9. Je třeba žalobci přisvědčit, že soud pochybil při výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení. Soud dospěl k matematicky zcela nelogickému závěru, kdy předmět řízení (100 %) rozdělil na úspěch v rozsahu 77 % a neúspěch v rozsahu 44 %. Nepřiznání náhrady nákladů řízení objektivně výrazně úspěšnějšímu žalobci pak navíc odůvodnil závěrem, že takto zjištěný„ poměr úspěchu a neúspěchu je nepatrný“. Takový závěr je nejen matematicky nesprávný, avšak současně vychází z kritéria, který občanský soudní řád vůbec nestanoví. Ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. lze totiž vyslovit, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo za situace, kdy úspěch a neúspěch účastníků řízení je identický (případně matematicky takřka stejný). 10. Odvolací soud proto přepočítal poměr úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Při stanovení poměru úspěchu a neúspěchu účastníků řízení zohlednil i příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodování soudu prvního stupně (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08). Výchozí veličinou pro výpočet (ne) úspěchu žalobce je celková výše předmětu řízení vymezeného žalobou. Žalobce uplatnil žalobou nárok v celkové výši 315 366,12 Kč (žalobou uplatněná částka 246 751,32 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 15 550,46 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 376,37 Kč, úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 243 971,32 Kč kapitalizovaný za období od 29. 1. 2021 do 14. 3. 2022 částkou 40 833,44 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 243 971,32 Kč kapitalizovaný za období 29. 1. 2021 do 14. 3. 2022 částkou 27 404,99 Kč). Úspěch žalobce je pak představován částkou 258 017,77 Kč (žalobou uplatněná částka 231 619,50 Kč, úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 231 619,50 Kč kapitalizovaný za období 23. 1. 2021 do 14. 3. 2022 částkou 26 398,27 Kč) představující pouze 82 % předmětu řízení, jeho neúspěch představuje 18 %. Žalobce tak má právo na náhradu 64 % (82 % - 18 %) celkových nákladů řízení (§ 142 odst. 2 o. s. ř.) Náklady žalobce spočívají v : i) uhrazeném soudním poplatku ve výši 9 871 Kč, ii) odměně za čtyři úkony právní služby po 9 300 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 246 751,32 Kč; převzetí a příprava věci, předžalobní výzva, návrh na vydání platebního rozkazu, a účast na jednání dne 14. 3. 2022) dle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen„ advokátní tarif“), iii) čtyřech náhradách hotových výdajů v paušální výši po 300 Kč k úkonům ad ii) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, iv) náhradě DPH v sazbě 21 % ve výši 8 064 Kč počítané z náhrad ad ii) až iii) (§ 137 odst. 1 a 3 o. s. ř.). Plná náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně by představovala částku 56 335 Kč, z toho 64 % činí 36 054,40 Kč. Všechny tyto náklady odvolací soud shledal účelnými pro uplatňování či bránění práva úspěšnějším žalobcem, a co do výše i úměrnými k předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. Odvolací soud má za to, že za účelný náklad nelze považovat odměnu a režijní paušál za úkon právní služby spočívající v sepisu podání ze dne 11. 3. 2022, kterým žalobce doplňoval absentující skutková tvrzení a důkazy. Za právě citovaný úkon žalobce ani náhradu nákladů řízení nepožadoval. 11. S ohledem na výše uvedené odvolací soud dle § 220 o. s. ř. změnil odvoláním napadený III. výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení a přiznal žalobci náhradu ve výši 36 054,40 Kč (I. výrok tohoto usnesení). 12. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení zcela úspěšný, proto je žalovaná povinna nahradit jeho účelné vynaložené náklady sestávající se z: i) odměny za úkon právní služby ve výši 1 290 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 36 054,40 Kč, která byla fakticky podrobena odvolacímu přezkumu; ½ z 2 580 Kč; sepis odvolání) dle § 7 a § 11 odst. 2 písm. c) advokátního tarifu, ii) náhrady hotových výdajů v paušální výši 300 Kč k úkonu ad i) dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, iii) náhrady DPH v sazbě 21 % ve výši 334 Kč počítané z náhrad ad i) a ii) podle § 137 odst. 1 a odst. 3 o. s. ř. celkem tedy 1 924 Kč. Všechny tyto náklady shledává odvolací soud účelnými pro uplatňování či bránění práva žalobcem, jakož i přiměřené předmětu odvolacího řízení (II. výrok tohoto usnesení).