5 C 278/2023 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou dne 28. 7. 2023 Okresnímu soudu Brno-venkov a následně dne 24. 10. 2023 postoupenou Okresnímu soudu v Břeclavi, vůči žalovanému domáhal zaplacení částky 28.800 Kč spolu s příslušenstvím, představovaným kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3.143,77 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 6.228,68 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 22.399,94 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení, a úrokem 23,28 % ročně z částky 22.399,94 Kč od 24. 3. 2023 do zaplacení.2. K návrhu žalobce uvedl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, , a žalovaným došlo dne 23. 11. 2020 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 23.000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4.600 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 4.600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 9.200 Kč, a to zároveň s poskytnutou jistinou v 60 týdenních splátkách po 690 Kč, počínaje 30. 11. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 17. 1. 2022. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne 21. 3. 2022. Žalovaný celkově zaplatil částku 15.000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany společnosti , právnická osoba, postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023 s účinností k témuž dni žalobci jako novému věřiteli a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou dle § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný.4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobce s takovým postupem souhlasil, soud proto ve věci postupoval dle § 115a o. s. ř., a ve věci rozhodl bez nařízení jednání dle předložených listinných důkazů.5. Z předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, datované dnem 23. 11. 2020 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřeli společnost , právnická osoba, , jako úvěrující, a žalovaný jako zákazník. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy stran. Jmenovaná společnost poskytla v hotovosti žalovanému částku 23.000 Kč jako peněžitou zápůjčku, přičemž žalovaný se zavázal vrátit tuto částku, úrok ve výši 4.600 Kč, částku 4.600 Kč jako administrativní poplatek a částku 9.200 Kč za hotovostní inkaso splátek, a to v 60 týdenních splátkách po 690 Kč.6. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru shora a ze sdělení žalobce bylo zjištěno, že částka čerpaná žalovaným činila 23.000 Kč a žalovaným uhrazené platby právnímu předchůdci žalobce činily celkem částku 15.000 Kč.7. Z výpisu z obchodního rejstříku soud zjistil, že žalobce , Jméno zainteresované společnosti 0/0, je právnická osoba zapsána v tomto rejstříku ode dne 16. 5. 2005 a že jejím předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 23. 3. 2023, z přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, z potvrzení o úhradě kupní ceny ze dne 28. 3. 2023, z oznámení o postoupení pohledávky s výzvou k úhradě dlužné částky ze dne 19. 4. 2023, adresovaného žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 19. 4. 2023 soud zjistil, že pohledávka věřitele , právnická osoba, z uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru byla postoupena žalobci, žalovaný byl o této skutečnosti informován, a že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky.9. Z předžalobní výzvy ze dne 10. 7. 2023, adresované žalovanému, a z poštovního podacího lístku ze dne 10. 7. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím svého zástupce vyzval žalovaného k zaplacení žalované pohledávky a současně ho upozornil na další postup v případě jejího neuhrazení, včetně možnosti jejího vymáhání soudní cestou.10. V odpovědi na výzvu soudu, zda a jakým způsobem byla ověřena úvěryschopnost žalovaného, žalobce soudu podáním ze dne 19. 12. 2023, soudu doručeným dne 20. 12. 2023, sdělil, že žalobcův právní předchůdce posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, jak jsou uvedeny v kartě zákazníka. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, a také na informace o jeho měsíčních příjmech a výdajích, a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům uvedeným v kartě zákazníka. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán na hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou jako elektrikář u zaměstnavatele , právnická osoba, , jeho čistý příjem – hlavní je ve výši 25.586 Kč, tento byl ověřen na základě sdělení žalovaného. Jeho celkové běžné měsíční výdaje byly ve výši 8.600 Kč, z toho výdaje na bydlení ve výši 3.600 Kč (ověřeno na základě nájemní smlouvy) a osobní výdaje ve výši 5.000 Kč (ověřeno na základě sdělení žalovaného). Použitelný příjem žalovaného tedy byl ve výši 8.882 Kč. Žalovaný dále uvedl, že nemá vyživovací povinnost k žádné další osobě, žije v nájmu. Současně si právní předchůdce žalobce z veřejně dostupného insolvenčního rejstříku ověřil, že vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení. Tyto údaje byly poté prostřednictvím obchodního informačního systému právního předchůdce žalobce, který obsahuje skóringový model zahrnující kritéria vycházející ze statistických dat, vyhodnoceny ohledně schopnosti žalovaného splácet požadovanou částku, a právní předchůdce žalobce dospěl k závěru, že žalovaný má dostatečný příjem k úhradě týdenní splátky ve výši 690 Kč, a že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet.11. Ze zákaznické karty ze dne 23. 11. 2020 soud mimo jiné zjistil, že žalovaný byl rozvedený, druh bydlení nájemník, stav domácnosti jiný rodinný příslušník, neměl žádné nezaopatřené dítě nebo jinou nezaopatřenou osobu, zdrojem jeho hlavních příjmů byl hlavní pracovní poměr na dobu neurčitou u zaměstnavatele , Anonymizováno, , adresa, , kde je zaměstnán od května 2018, jeho jediný měsíční příjem měl činit částku 25.586 Kč coby čistý příjem – hlavní (mzda HPP), neměl žádnou zápůjčku nebo úvěr u , Anonymizováno, (údaj o existenci úvěru nebo zápůjčky mimo , Anonymizováno, není vyplněn), jeho měsíční výdaje činily celkem 8.600 Kč, z toho 3.600 Kč výdaje na bydlení (nájem, inkaso, energie – 1/2) a 5.000 Kč osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava, oblečení), jeho použitelný příjem tak činil 16.986 Kč. V rubrice Dokumenty k ověření finanční situace žadatele není uveden žádný údaj. Proti žadateli nebyla vedena exekuce.12. Z předložených tří výplatních lístků na jméno žalovaného od zaměstnavatele , Anonymizováno, , adresa, s. r. o. soud zjistil, že žalovanému byla jako čistá mzda vyplacena za výplatní období srpen 2020 částka 25.117 Kč, za září 2020 částka 28.655 Kč a za říjen 2020 částka 22.986 Kč.13. Z předložené nájemní smlouvy ze dne 11. 11. 2020 soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný jako jeden ze dvou nájemců domu v , adresa, , s celkovou měsíční částkou pro majitele ve výši 7.200 Kč, sestávající z měsíčního nájmu ve výši 6.500 Kč a měsíční zálohy na vodné a stočné ve výši 700 Kč. Dle smlouvy si platby za plyn a elektrickou energii převedl nájemce na sebe.14. Žádné jiné doklady ohledně ověření úvěruschopnosti žalovaného nebyly soudu předloženy.15. Na základě učiněných zjištění soud dospěl k závěru, že předmětem řízení jsou žalobci postoupené nároky věřitele vyplývající ze smlouvy o zápůjčce, uzavřené podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) a podle zákona č. 257/2016 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), jako spotřebitelský úvěr.16. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.17. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.19. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014.20. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou