7 C 210/2024-37 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, doručeným soudu dne , datum, , se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, (jistina úvěru se smluvním úrokem) spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum, do zaplacení a částky , částka, (smluvní pokuta). Svůj nárok žalobce odvozuje od smlouvy o úvěru uzavřené dne , datum, , na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému částku , částka, (dále jen „Smlouva“). Žalovaný na úvěr neuhradil ničeho, a to ani poté, co mu žalobce zaslal předžalobní výzvu.2. Jelikož žalovaný uzavíral Smlouvu v postavení spotřebitele, soud se nejprve z úřední povinnosti zabýval otázkou, zda předchůdce žalobce před poskytnutím úvěru řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, a to s ohledem na pravidla zakotvená v § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Zjistil přitom, že žalobce pouze v obecné rovině konstatoval, že úvěruschopnost žalovaného prověřoval, neuvedl však, z jakých podkladů vycházel, jaké konkrétní údaje při tomto prověřování zjistil, ani to, zda identifikoval nějaká rizika a jak tato vyhodnotil. Soud vyzval žalobce k doplnění skutkových tvrzení a důkazů svědčících o tom, zda a jak žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalobce na výzvu soudu nereagoval, žádná skutková tvrzení nedoplnil a žádné důkazy neoznačil. S ohledem na absenci konkrétních podkladů tak soud nemohl jinak, než smlouvu pro rozpor s § 86 z. s. ú. hodnotit jako absolutně neplatnou a zabývat se žalobou pouze z toho pohledu, zda je žalovaný povinen žalobci vydat bezdůvodné obohacení.3. Pro úplnost soud konstatuje, že z výpisů z účtu žalovaného, které žalobce přiložil k žalobě, je patrné, že žalovaný utrácel poměrně velké částky za online sázky a že si krátce před nyní projednávaným úvěrem bral několik dalších krátkodobých úvěrů. Soud by tak pravděpodobně Smlouvu vyhodnotil jako absolutně neplatnou i v případě, že by žalobce na výzvu soudu reagoval.4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Se souhlasem účastníků (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) soud postupoval podle § 115a o. s. ř. a rozhodl bez jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Z těch soud učinil následující skutková zjištění.5. Z předložené úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný žádal o vyplacení úvěru na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Z výpisu z účtu žalobce soud zjistil, že žalobce dne , datum, zaslal žalovanému na tento účet částku , částka, .6. Předžalobní výzvou ze dne , datum, spolu s podacím lístkem z téhož dne žalobce prokázal, že před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dluhu, k čemuž mu poskytl dodatečnou lhůtu 3 dnů.7. Vzhledem k tomu, že soud posoudil Smlouvu jako absolutně neplatnou, je žalovaný povinen žalobci vydat pouze to, oč se na jeho úkor bezdůvodně obohatil plněním poskytnutým na základě absolutně neplatného právního jednání (podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši celkem , částka, , žalovaný na dluh neuhradil nic. Soud tak uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši , částka, . Z této částky soud žalobci přiznal také zákonný úrok z prodlení, a to ode dne následujícího po uplynutí lhůty, kterou žalobce poskytl žalovanému v předžalobní výzvě. Pokud jde o okamžik doručení předžalobní výzvy, soud vycházel z domněnky podle § 573 o. z. Sazbu úroku z prodlení soud stanovil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.8. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy soud žalobu částečně zamítl, a to co do požadovaného smluvního úroku, části zákonného úroku z prodlení a smluvní pokuty.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný jen zčásti, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, , přičemž tato částka představuje 24,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobce v rozsahu 62,23 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 37,77 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava, předžalobní výzva, žaloba, vše v roce 2024) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, .