7 C 155/2025-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky ve výši , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalobu odůvodnila tak, že na základě pravomocného usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto o tom, že žalobkyně je dědicem po zůstaviteli , jméno FO, , nar. , datum, , posledně bytem , adresa, , zemřelém dne , datum, . Zůstavitel , jméno FO, před svou smrtí bydlel v bytě, který se nachází v bytovém domu na adrese , adresa, , jehož vlastníkem je žalovaný, a to na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovaným jako pronajímatelem a , jméno FO, jako nájemcem. Na základě výzvy žalovaného k vyklizení tohoto bytu po úmrtí , jméno FO, žalobkyně byt vyklidila a dne , datum, předala žalovanému, čímž došlo k ukončení nájemního vztahu žalobkyně k tomuto bytu. Žalobkyně po ukončení dědického řízení po zůstaviteli , jméno FO, zjistila, že z účtu č. , č. účtu, , který zdědila po zůstaviteli , jméno FO, , ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, odešla na účet žalovaného formou trvalého příkazu částka vždy , částka, , a to za účelem úhrady nájemného za užívání bytu, tj. celkem byla odeslána z tohoto účtu na účet žalovaného částka , částka, . Žalovaný vyúčtoval žalobkyni spotřebovanou elektřinu v bytě v období od , datum, do , datum, , tj. po datu, kdy žalobkyně předala byt žalovaného, a to částkou ve výši , částka, , kterou žalobkyně žalovanému uhradila. Přijetím shora uvedených plateb od žalobkyně vzniklo žalovanému na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení ve výši , částka, , které je žalovaný povinen vydat žalobkyni. Žalovanému nevznikl nárok na placení nájemného za užívání bytu po datu, kdy žalobkyně předala vyklizený byt do užívání žalovaného, k čemuž došlo dne , datum, , a žalovanému nevznikl nárok, aby mu žalobkyně uhradila elektřinu, která byla spotřebována v bytě a ve společných částech domu po datu, kdy žalobkyně předala vyklizený byt do užívání žalovaného, k čemuž došlo dne , datum, . Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu, přeplatky žádala vrátit do , datum, . Na tu žalovaný reagoval sdělením ze dne , datum, , že na přeplatek nájemného započítává nedoplatek za spotřebovanou vodu ve výši , částka, , zbytek přeplatku na nájemném ve výši , částka, žalobkyni vrátil. Přeplatek za spotřebovanou elektřinu ve výši , částka, vrátit odmítl. Započtení žalovaná neuznala, a proto se žalobou domáhala zaplacení částky , částka, z titulu přeplatku na nájemném a částky ve výši , částka, z titulu přeplatku za spotřebovanou elektřinu, celkem tedy , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne , datum, do zaplacení.3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že dva nájmy, o něž je spor, ve výši , částka, započetl na dluh pana , jméno FO, na vodném a stočném ve výši , částka, , kdy před jeho smrtí byli dohodnuti, že mu pan , jméno FO, tento dluh uhradí. , adresa, .500 Kč za zbývající 3 nájmy žalobkyni vrátil. Odmítl, že by žalobkyni vyúčtoval energii za období až po úmrtí pana , jméno FO, .4. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud vyzval žalovaného, aby v soudem určené lhůtě označil důkazy k prokázání svého tvrzení, že si částku , částka, ponechal oprávněně, a poučil žalovaného o následcích nesplnění výzvy.5. Na to reagoval žalovaný sdělením, že se potýká s psychickými problémy, a proto poslal žalobkyni částku , částka, , čímž považoval věc za vyřízenou. Uvedl, že nemá sílu dohledávat, že je z jeho strany vše v pořádku.6. Na to žalobkyně reagovala zpětvzetím žaloby co do žalované jistiny. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku rozhodl podle § 96 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil. Předmětem řízení tak nadále zůstal pouze nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně nově požadovala od , datum, do , datum, , kdy došlo k zaplacení jistiny.7. Z jednání konaného ve věci dne , datum, se žalobkyně omluvila, žalovaný se k jednání nedostavil, ačkoli předvolání mu bylo řádně doručeno, neomluvil se a nepožádal o odročení jednání. Soud proto v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků.8. Z provedených důkazů soud učinil následující skutkové závěry.9. Z výpovědi z nájemní smlouvy dohodou ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dohodli na ukončení nájemní smlouvy k bytu, o nějž v projednávané věci jde, ke dni , datum, .10. Z oznámení o převzetí právního zastoupení a předžalobní výzvy ze dne , datum, soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení částky uplatněné touto žalobou a poskytla mu k tomu lhůtu do , datum, .11. Z dopisu ze dne , datum, soud zjistil, že tento dopis byl sepsán zástupcem žalovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , byl adresován zástupci žalobkyně, soud zjistil, že žalovaný v tomto dopise nerozporoval, že z účtu pana , jméno FO, po jeho úmrtí došly na účet žalovaného mj. dva nájmy ve výši , částka, , tyto podle svého tvrzení započetl na nedoplatek „za spotřebu vody“. K požadavku na vrácení částky , částka, za dodávky elektřiny žalovaný uvedl, že v důsledku sdělení nesprávného EAN ze strany žalobkyně došlo omylem k přepisu elektroměru na zahradě pana , jméno FO, , a nikoliv v bytě, a vyjádřil vůli po obdržení vyúčtování rozdíl vyrovnat.12. Z poštovní poukázky C ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalovaný uvedeného dne odeslal žalobkyni částku , částka, .13. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu.14. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na ukončení nájmu bytu ke dni , datum, , tohoto dne žalobkyně předala byt žalovanému. Mezi stranami je nesporné, že po úmrtí pana , jméno FO, odešlo na účet žalovaného celkem , hodnota, plateb nájemného ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Z předžalobní výzvy a reakce na ni vzal soud za prokázané, že žalobkyně uhradila žalovanému také částku , částka, za dodávky elektřiny do bytu za období po , datum, , tedy období, kdy již nájem bytu netrval. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení právě uvedených částek (, částka, + , částka, ) do , datum, . Částku , Anonymizováno, Kč žalovaný v uvedené lhůtě žalobkyni vrátil. Pokud jde o zbývající část nájemného za dva měsíce ve výši celkem , částka, , žalovaný ani přes výzvu soudu v řízení neprokázal, že mu na úhradu těchto částek vznikl nárok. Jelikož se žalovaný nedostavil k jednání, připravil se o možnost poučení o neunesení důkazního břemene podle § 118a odst. 3 o. s. ř. Konečně vzal soud za prokázané, že žalovaný dne , datum, odeslal žalobkyni celou dlužnou jistinu ve výši , částka, a že žalobkyně si částku převzala na poště dne , datum, .15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od , datum, (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je z větší části důvodná. Žalobkyně prokázala oprávněnost svého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, žalovaný oprávněnost jím vznesených protinároků neprokázal. Mezi stranami bylo nesporné, že žalovaný nakonec v průběhu řízení žalovanou jistinu ve výši , částka, uhradil, v tomto rozsahu došlo k částečnému zastavení řízení pro zpětvzetí žaloby. Předmětem řízení pak zůstal pouze nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky bezdůvodného obohacení, a to ode dne , datum, do dne , datum, , kdy si žalobkyně vyzvedla na poště platbu od žalovaného. Soud dospěl k závěru, že jelikož žalobkyně v předžalobní výzvě poskytla žalovanému lhůtu k plnění do , datum, , dostal se žalovaný do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení dne , datum, . Žalobkyně v žalobě požadovala zákonný úrok z prodlení ode dne , datum, . Patrně se jednalo o chybu v psaní, soud přesto pro úplnost žalobu výrokem III. částečně zamítl co do úroku za období od , datum, do , datum, . Co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, za období od , datum, , kdy se žalovaný skutečně dostal do prodlení, do , datum, pak soud žalobě výrokem II. vyhověl. Sazbu úroku z prodlení soud určil na 12,75 % ročně v souladu s nařízením vlády 351/2013 Sb. Částka, kterou je žalovaný podle výroku II. povinen žalobkyni zaplatit, tak činí , částka, .18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni náro