7 C 54/2024-67 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , domáhal zaplacení:- částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem 25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.- částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, , zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky , částka, od , datum, do zaplacení, úrokem 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že jeho právní předchůdce, společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále také jen „předchůdce žalobce“), poskytl žalovanému dva úvěry, které žalovaný řádně nesplácel. Konkrétně předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně sjednaného příslušenství ve splátkách vymezených ve smlouvě (dále také jen „První smlouva“). Na závazky vyplývající z První smlouvy dosud žalovaný uhradil částku , částka, . Dne , datum, pak předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným Smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalovanému částku , částka, . Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně sjednaného příslušenství ve splátkách vymezených ve smlouvě (dále také jen „Druhá smlouva“). Na závazky vyplývající z Druhé smlouvy dosud žalovaný uhradil částku , částka, . Žalobci měly na základě těchto úvěrových smluv vzniknout jím požadované nároky na vrácení jistin obou úvěrů s úroky, zákonnými úroky z prodlení a na zaplacení smluvních pokut.3. K otázce posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce uvedl, že jeho předchůdce v obou případech hodnotil informace získané od žalovaného, které ověřil z dokladů vyžádaných od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Informace byly zaznamenány v žádostech o úvěr ze dne , datum, , resp. , datum, a byly ověřeny doklady uvedenými v části „Doložení příjmu Žadatele“.4. Poté, co žalobce k výzvě soudu doplnil svá skutková tvrzení, vzal žalobu částečně zpět. Soud proto usnesením ze dne , datum, , č. j. , číslo jednací, , řízení částečně zastavil co do částky , částka, .5. Ohledně zbývající části nároku soud vydal elektronický platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. Uvedl, že žaloba je nedůvodná. Bez dalších podrobností uvedl, že „namítá pohledávku i náklady jednání co do výše a důvodu“.6. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud věc v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), aniž ve věci nařizoval jednání.7. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti.8. Ze smluv o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a , Anonymizováno, vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce a žalovaný dne , datum, a , datum, tyto dvě smlouvy uzavřeli a že předchůdce žalobce dne , datum, vyplatil žalovanému částku , částka, (První smlouva) a dne , datum, částku , částka, (Druhá smlouva), obojí v hotovosti.9. Ohledně částek, které žalobce uhradil na závazky vyplývající z obou úvěrových smluv, soud vyšel z vyjádření žalobce. Takto má soud za prokázané, že žalovaný dosud na závazky vyplývající z První smlouvy zaplatil částku , částka, a ze Druhé smlouvy částku , částka, .10. Předžalobní výzvou ze dne , datum, a podacím lístkem ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil ho na možnost vymáhání dluhu soudní cestou.11. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, soud zjistil, že žalovaný při žádosti o první úvěr mj. uvedl, že je starobní důchodce s měsíčními příjmy , částka, a výdaji , částka, (z toho , částka, na bydlení). Z výměru starobního důchodu soud zjistil, že žalobcem uvedená výše důchodu odpovídá tomuto výměru. Ze žalobcem předložené smlouvy o ubytování pak soud zjistil, že žalovaný bydlel v nájmu s výší nájemného , částka, a zálohami na energie ve výši , hodnota, Kč.12. Ze žádosti o úvěr ze dne , datum, pak soud zjistil, že žalovaný při žádosti o druhý úvěr mj. uvedl, že je starobní důchodce s měsíčními příjmy , částka, a výdaji , částka, (z toho , částka, na bydlení, údajně u rodičů). Z výměru starobního důchodu soud zjistil, že žalobcem uvedená výše důchodu odpovídá tomuto výměru.13. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že předchůdce žalobce postoupil pohledávky z obou úvěrových smluv žalobci. Ze dvou oznámení o postoupení pohledávky, obě ze dne , datum, , vzal soud za prokázané, že předchůdce žalobce informoval žalovaného o postoupení pohledávky.14. Předžalobními výzvami ze dne , datum, a podacím lístkem žalobce prokázal, že žalovaného před podáním žaloby vyzval k úhradě dluhu.15. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byly dne , datum, a , datum, uzavřeny dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejichž základě předchůdce žalobce vyplatil žalovanému částky , částka, (První smlouva) a , částka, (Druhá smlouva). Žalovaný dosud na závazky vyplývající z První smlouvy zaplatil částku , částka, a ze Druhé smlouvy částku , částka, . Předchůdce žalobce postoupil pohledávky za žalovaným žalobci, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti, žalobce vycházel z informací poskytnutých žalovaným, z výměru starobního důchodu a ze smlouvy o ubytování.16. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.17. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný.18. Podle § 1879 o. z. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit smlouvou jinému.19. Podle § 1880 odst. 1 o. z. s postoupenou pohledávkou nabývá postupník také její příslušenství a práva s ní spojená, včetně jejího zajištění.20. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), ve znění účinném ke dni uzavření obou úvěrových smluv, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.21. Podle § 86 odst. 2 věta první z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.22. Dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.23. Dle judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 (OPR-Finance s.r.o. vs. GK), je soud povinen z moci úřední zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí prověřoval úvěruschopnost osoby, které měl být úvěr poskytnut, a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr poskytovatele, že taková osoba bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr.24. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků.25. S ohledem na judikaturu Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, jakož i judikaturu Soudního dvora EU se soud z úřední povinnosti zabýval tím, zda se žalobce, resp. jeho právní předchůdce řádně zabýval úvěruschopností žalovaného při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru. Na základě výše uvedených zjiš