Okresní soud v Břeclavi 9 C 18/2026-70 – Náklady řízení

Žalobkyně se po žalované domáhá zaplacení částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, za období od , datum, do zaplacení. Uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, (dříve , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, .) uzavřela na základě elektronicky adresované žádosti s žalovanou formou elektronické komunikace dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen „smlouva“). Žalovaná potvrdila registraci a uvedla číslo bankovního účtu s tím, že na tento účet žádá poukázat příslušnou částku úvěru. Následně právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr, který žalovaná čerpala ve více platbách v celkové výši , částka, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované č. , č. účtu, a měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná úvěr v poskytnuté výši vyčerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila a dostala se s úhradou celého úvěru do prodlení. Na poskytnutý úvěr uhradila žalovaná celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Pohledávka se skládá z nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , úroku za období čerpání úvěru ve výši , částka, a náhrady účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , tj. celkem , částka, . Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení.2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila při jednání soudu konaném dne , datum, . Žalobkyně a její zástupce se jednání nezúčastnili, svoji neúčast omluvili. Soud proto ve věci jednal a rozhodl dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OSŘ“) v nepřítomnosti žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. Žalovaná při jednání uvedla, že se dostala do situace, kdy nebyla schopna dluh splácet. Nárok žalobkyně uznala, dlužnou částku chce uhradit, a to pravidelnými splátkami ve výši , částka, měsíčně. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti ví, že posílala předchůdkyni žalobkyně své výplatní pásky, občanský průkaz, a také náhled na její bankovní účet. Pokud jde o její majetkové poměry, má příjem ze zaměstnání cca , částka, měsíčně, pracuje u společnosti , Anonymizováno, . Celkem splácí splátky ve výši , částka, měsíčně, společnostem , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Celkem má dluhy cca , částka, . Dluhy měla už v době, kdy si pořizovala úvěr u předchůdkyně žalobkyně, úvěr potřebovala, aby mohla splácet dřívější úvěry. Na to, zda má nějaké dluhy, se předchůdkyně žalobkyně neptala. Dostala se do spirály, kdy novým úvěrem splácela ty dřívější. Asi před dvěma lety přišel manžel o práci, takže už splácet nešlo. V současné době má manžel příjem , částka, měsíčně, hradí inkaso ve výši , částka, měsíčně a hypotéku ve výši , částka, měsíčně. Má ještě jedno nezaopatřené dítě, bydlí v rodinném domě společně s tchýní, které dům patří. Myslí, že by byla schopna splácet navržených , částka, měsíčně.3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovanou jako klientem formou elektronické komunikace dne , datum, . Touto smlouvou se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované neúčelový, bezhotovostní, nezajištěný úvěr s pravidelnými splátkami a s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru (revolvingový úvěr) až do výše úvěrového limitu ve výši , částka, , a to bankovním převodem na bankovní účet klienta. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úvěr byl úročen úrokovou sazbou podle Sazebníku, která ke dni uzavření smlouvy činila 8,5 % měsíčně. Smluvní strany se dohodly, že klient zaplatí poplatek za čerpání úvěru ve výši 12,5 % z částky každého čerpání úvěru. Podle článku IV. odst. 3. byl úrok i poplatek za čerpání splácen spolu s jistinou úvěru. Podle článku V. měla žalovaná povinnost splácet úvěr, úroky z úvěru a poplatek za čerpání z bankovního účtu klienta pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši a) 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo b) , částka, , podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem , datum, . Celkový poměr splátek závisí na délce doby trvání úvěru a jeho skutečné vyčerpané výši. V článku VI. odst. 1. bylo ujednáno pro případ prodlení klienta se splácením jakékoli částky možnost předchůdkyně žalobkyně požadovat po klientovi a) náhradu účelně vynaložených nákladů vzniklých věřiteli v souvislosti s prodlením klienta se splácením kterékoli částky ve výši , částka, ; b) úroky z prodlení; výše úroku z prodlení je stanovena platnými právními předpisy a ke dni podpisu smlouvy odpovídá výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 8 % bodů; k datu uzavření smlouvy činí výše úroku z prodlení 8,05 % ročně; právní předpisy i repo sazba se mohou měnit a v důsledku těchto změn se může změnit výše úroku z prodlení. Nedílnou součástí smlouvy se staly Obchodní podmínky společnosti , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . , Anonymizováno, . ke spotřebitelským úvěrům poskytovanýchspotřebitelům s trvalým pobytem v České republice a Standardní informace o spotřebitelském úvěru.4. Z informace o žádosti soud zjistil, že žalovaná požádala o poskytnutí úvěru ve výši , částka, . Uvedla, že má příjem ze zaměstnání ve výši , částka, , bydlí u rodičů a jejím zdrojem příjmů je mzda ze zaměstnání.5. Z potvrzení o čerpání úvěru soud zjistil, že žalovaná ve více platbách čerpala úvěr v celkové výši , částka, . Platby byly poskytovány bankovními převody z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet č. , č. účtu, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . soud zjistil, že právo nakládat s běžným účtem číslo , č. účtu, má žalovaná, která je také majitelem tohoto účtu.7. Z historie úvěru a faktury variabilní symbol , var. symbol, soud zjistil, že celková dlužná částka k datu splatnosti činí , částka, a je tvořena zůstatkem po poslední platbě ve výši , částka, , náhradou účelně vynaložených nákladů ve výši , částka, , poplatkem za výběr ve výši , částka, , výběrem ve výši , částka, a úroky za období čerpání ve výši , částka, . Žalovaná měla neuhrazenou částku z minulého období ve výši , částka, a aktuální povinná minimální měsíční splátka k datu splatnosti činí , částka, . Minimální částka k zaplacení do , datum, činí , částka, .8. Ze smlouvy o opakovaném postoupení pohledávek, Dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek ze dne , datum, soud zjistil, že ji uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel se žalobkyní jako postupníkem dne , datum, , jejíž nedílnou součástí je Příloha č. , hodnota, – Seznam postoupených pohledávek, a na základě níž se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o revolvingovém úvěru.9. Z listiny označené Oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena žalobkyni. Pohledávka ve výši , částka, se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání.10. Z listiny označené Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou před podáním žaloby k zaplacení celkové dlužné částky , částka, , a to ve lhůtě tří dnů.11. Z potvrzení o odeslání doporučené zásilky soud zjistil, že společnost , Anonymizováno, , právnická osoba, ., sídlem , Anonymizováno, , adresa, , Anonymizováno, potvrdila, že dne , datum, byla odeslaná poštovní zásilka odesílatele , Jméno advokátky, adresována žalované. Tato listina nijak nepotvrzuje převzetí zásilky k přepravě , právnická osoba, .12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle ustanovení § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Podle ustanovení § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Předchůdkyně žalobkyně jako věřitel uzavřela se žalovanou jako klientem dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z, na základě které poskytla žalované ve vícero platbách na jí uvedený účet peněžní prostředky ve výši , částka, . Podle smlouvy byl úvěr poskytnut na dobu neurčitou a byl splatný spolu s úroky z úvěru a poplatkem za čerpání pravidelnými měsíčními splátkami ve výši odpovídající minimálním splátkám dle Obchodních podmínek, tj. ve výši a) 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo b) , částka, , podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem , datum, . Na svůj dluh žalovaná uhradila celkem , částka, .18. Předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru žalované nepostupovala v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Co se týká samotného zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy, posoudila právní předchůdkyně žalobkyně schopnost žalované splácet úvěr pouze z tvrzení žalované o příjmech a výdajích, které jí žalovaná sama sdělila a dále lustrací v CEE, úvěrových registrech ISIR, SOLUS, NRKI, BRKI a úvěrové historie. Zástupce žalobkyně přitom v žalobě uvádí, že úvěruschopnost žalované ověřovala výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji. Klientům je ponechána rezerva 10 % rozdílu mezi doložitelnými příjmy a deklarovanými výdaji mimo splátku, kdy se těchto 10 % musí rovnat minimálně životnímu minimu, které v současné době činí , částka, . Žalobkyně nepředložila soudu žádné relevantní podklady, ani výstupy z uvedených registrů, z nichž by bylo možné ověřit příjmovou a výdajovou situaci žalované v době uzavření smlouvy. Nebyly doloženy ani listiny prokazující výši jejích pravidelných příjmů, ani doklady o jejích obvyklých měsíčních výdajích. Žalovaná při jednání uvedla, že se jí právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy na její stávající dluhy a jiné závazky vůbec neptala. Současně uvedla, že jí zasílala výplatní pásky a náhled na svůj bankovní účet. Ani tato tvrzení však nebyla podložena žádnými listinami předloženými žalobkyní, z nichž by bylo možné zjistit, jakými konkrétními podklady disponovala a jakým způsobem je při posouzení úvěruschopnosti vyhodnotila. Za této důkazní situace soud uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně svého tvrzení, že před uzavřením smlouvy řádně a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalované. Nebylo prokázáno, že by dostatečně zjišťovala a vyhodnocovala její příjmy, výdaje, stávající závazky či celkovou finanční situaci. Ze zjištěného skutkového stavu přitom vyplývá, že žalované byl poskytnut úvěr ve výši , částka, , zatímco na jeho splácení uhradila celkem , částka, . Při zohlednění důsledků neprokázaného posouzení úvěruschopnosti tak žalovaná uhradila částku významně převyšující poskytnutou jistinu úvěru. Na straně žalované tak nedošlo ke vzniku bezdůvodného obohacení. S ohledem na uvedené soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 OSŘ. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, avšak žádné účelně vynaložené náklady jí v tomto řízení nevznikly. Soud proto žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.20. Výrok III. tohoto rozsudku je odůvodněn skutečností, že ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz z důvodu nedostatečných tvrzení o ověřování úvěruschopnosti žalované. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky 1 bodu 1 písm. b) a položky 2 bodu 2 Sazebníku soudních poplatků, obsaženého v příloze k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích v platném znění částku , částka, . Žalobkyně na tomto poplatku dosud zaplatila pouze , částka, . K úhradě zbývá částka , částka, . Vzhledem k tomu, že v daném řízení nebyl ve věci vydán elektronický platební rozkaz, v řízení bylo pokračováno, je doměřený poplatek splatný až v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé (§ 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích a usnesení Městského soudu v Praze, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).21. Soud pro úplnost k výroku III. tohoto rozsudku uvádí. Smluvní strany si ve smlouvě výslovně ujednaly, že úrok z úvěru bude splácen spolu s jistinou úvěru a stal se tedy součástí jistiny úvěru. Takto sjednaný úrok proto není samostatným příslušenstvím pohledávky ve smyslu § 513 o. z., nýbrž je součástí samotné jistiny úvěru. Z tohoto pojetí vycházela rovněž žalobkyně při stanovení hodnoty předmětu řízení, když soudní poplatek uhradila i z částky odpovídající tomuto smluvnímu úroku, zahrnutému do celkové žalované částky. Soud proto při stanovení doplatku soudního poplatku postupoval stejným způsobem a vycházel z celkové výše uplatněného nároku včetně úroku z úvěru, který je nutno považovat za součást jistiny, nikoli za samostatné příslušenství pohledávky.