10 C 30/2020-106 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. Obsahem smlouvy byl úvěr peněžních prostředků ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr spolu s úroky ve výši efektivní úrokové sazby 151,58 % p.a. splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách ve výši 4 098 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Pro případ prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty v celkové výši 998 Kč (499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů) a náhrady nákladů na vymáhání splátek v prodlení v celkové výši 400 Kč (2x 200 Kč). Z důvodu prodlení žalovaného s hrazením splátek byl ke dni [datum] zesplatněn celý úvěr a nová jistina byla ve výši 61 961,91 Kč. Do data zesplatnění nebylo uhrazeno ničeho, taktéž ani po datu zesplatnění. Žalobkyně požaduje zaplacení jistiny ve výši 61 961,91 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení, úrokem ve výši 95,9 % p.a. (nominální roční úroková sazba) z částky 50 000 Kč částečně od [datum] do zaplacení, smluvní pokutou v kapitalizované výši 17 410,76 Kč ve výši 0,1 % denně z částky 61 961,91 Kč od [datum] do [datum] a náklady na vymáhání ve výši 400 Kč a smluvní pokutu ve výši 998 Kč za prodlení se dvěma splátkami. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně soudu doložila, že prověřovala schopnost žalovaného řádně splácet. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Žalovanému byla žaloba spolu s předvoláním k soudnímu jednání doručena do vlastních rukou náhradním způsobem dle ust. § 49 odst. 4 o.s.ř. K jednání se žalovaný nedostavil, svou přítomnost neomluvil, tudíž byla věc projednána v jeho nepřítomnosti. 4. Řízení v této věci bylo přerušeno usnesením zdejšího soudu ze dne 1. 2. 2021, č. j. [číslo jednací], a to z důvodu trestního stíhání žalovaného, které bylo vedeno pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] 2018. Toto trestní stíhání bylo ukončeno trestním příkazem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na základě kterého byl žalovaný uznán vinným ze spáchání přečinu úvěrového podvodu. Soud následně vydal usnesení o pokračování v řízení, a to dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. 5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě které obdržel žalovaný částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit jistinu včetně úroku ve výši 151,58 % p.a. v pravidelných 48 splátkách po 4 098 Kč měsíčně vždy ke každému 17. dni příslušného měsíce. Žalovaný neuhradil ničeho, tím se dostal do prodlení, čímž nedodržel smluvené podmínky. Následně byla žalovaná pohledávka zesplatněna k datu [datum] a nová jistina byla dle žalobkyně ve výši 61 961,91 Kč. V bodě 6.1 smlouvy byla mezi účastníky sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za každou splátku s níž se žalovaný ocitne v prodlení v délce 30 dnů s tím, že smluvní pokuta je splatná ve lhůtě 10 dnů ode dne vzniku povinnosti k zaplacení této smluvní pokuty. V bodě 6.2 smlouvy byla mezi účastníky sjednána úhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 200 Kč za každou splátku, se kterou se žalovaný ocitne v prodlení o délce 15 dnů. V bodě 6.3 smlouvy bylo ujednáno automatické zesplatnění úvěru pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátky nebo její části o délce 65 dnů s tím, že splatné se k tomuto dni stávají i veškeré smluvní pokuty a náhrady nákladů. V bodě 6.4 smlouvy bylo ujednáno, že nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění se stávají součástí jistiny úvěru. V bodě 6.5 smlouvy byla ujednána povinnost žalovaného k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení, pokud nebude zaplacena nová jistina úvěru v den zesplatnění úvěru. Tyto skutečnosti byly zjištěny ze smlouvy o úvěru ze dne [datum], [číslo]. 7. Z prohlášení klientů, informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalobkyně prověřila úvěryschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru včetně hodnocení klienta z téhož dne. Z předsmluvního formuláře z téhož dne plyne, že žalovaný byl seznámen s parametry úvěru. Úvěryschopnost žalovaného byla prověřena také z potvrzení zaměstnavatele o výši příjmu a prověřením v databázi [příjmení] a [anonymizováno]. 8. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo soudem zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] částku ve výši 50 000 Kč na účet [číslo] [bankovní účet]. 9. Z karty klienta bylo soudem zjištěno, že žalovaný nezaplatil žalobkyni z titulu výše specifikované smlouvy o úvěru ani jednu splátku. 10. Z výzev ze dne [datum] a [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě splátky [číslo]. Žalovaný byl taktéž upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru. Z oznámení ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že vzhledem k tomu, že se žalovaný ocitl v prodlení s úhradou splátek úvěru, došlo tímto dnem v souladu s uzavřenou smlouvou k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy a žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 50 000 Kč, dále úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši 11 961,91 Kč, dále neuhrazených smluvních pokut ve výši 998 Kč a dále náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 400 Kč, celkem částka 63 359 Kč. 11. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky před podáním žaloby. 12. [příjmení] [příjmení] – Systému časových řad [obec] národní banky, bylo soudem zjištěno, že výše průměrných úrokových sazeb z úvěrů na spotřebu činila v době uzavření smlouvy, tj. v prosinci 2018, 8,94 %. 13. Soudem nebyl hodnocen důkaz„ vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum]“, neboť s ohledem na níže uvedený názor k neplatnosti sjednané úrokové sazby není tento důkaz přínosný. 14. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o úvěru, shora uvedená suma mu byla vyplacena, avšak svou smluvní povinnost vrátit všechny peněžní prostředky nesplnil. Avšak pouze co do části nároku. Žalobě bylo vyhověno co do nároku na částku 998 Kč a 400 Kč jako nároků dle bodů 6.1 a 6.2 smlouvy a částečně i co do nároku na smluvní pokutu ve výši 14 298,33 Kč dle bodu 6.5 smlouvy vypočtené z„ nové jistiny“, ze které vyšel soud ke dni zesplatnění úvěru, tedy z částky 51 065,45 Kč. Žalobě však nebylo vyhověno, co do ujednání o výši úroku, které je dle názoru soudu neplatné. 15. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2 395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu plyne z ust. § 2048 o.z. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 16. Dle ust. § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. 17. Dle ust. § 1802 o.z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úrok ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. 18. Soudem z jeho úřední činnosti bylo zjištěno, že v obdobném sporu žalobkyně již Krajským soudem v Českých Budějovicích bylo rozhodováno o platném/neplatném ujednání o výši úroku pro rozpor s dobrými mravy. (Pro srovnání rozhodnutí ve věci sp. zn. 22 Co 865/2019 či sp. zn. 7 Co 712/2020) V uvedeném rozsudku krajský soud posuzoval skutkově i právně obdobný spor žalobkyně. V souvislosti s platností smluvního ujednání o úroku za poskytnutí prostředků úvěru krajský soud konstatoval, že ujednání o výši úroku, která v případě posuzovaném krajským soudem činila 129,68 % ročně, je ujednáním neplatným pro jeho rozpor s dobrými mravy. Jedná se o neplatnost ab