10 C 142/2022-18 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupkyně společnosti [právnická osoba] žalobou doručenou soudu dne 14. 12. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení shora uvedené částky představující nevypořádané nároky ze smlouvy o kontokorentním úvěru, který byl dne 9. 5. 2010 uzavřen ke smlouvě o účtu ze dne 15. 7. 2009, jejímž předmětem bylo zřízení a vedení účtu č. [bankovní účet]. Z důvodu nepovoleného přečerpání nad povolený záporný zůstatek, na což byla žalovaný upozorňován, došlo ke vzniku nedovoleného debetního zůstatku ve výši 2 369,62 Kč. Toto bylo zesplatněno dne 3. 9. 2020. Tato částka se skládá z nepovoleného přečerpání ve výši 2 283,19 Kč a řádných úroků a zákonných úroků z prodlení ve výši 86,43 Kč. Žalovaný uhradil dne 1. 12. 2020 částku 402,35 Kč, která se započítala nejprve na příslušenství a následně na jistinu pohledávky. Žalovaná částka tudíž činí částku 2 030,36 Kč, která se stává z částky 1 943,93 Kč a částky 86,43 Kč, která představuje úroky. Následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2021 byla shora uvedená pohledávka postoupena na žalobkyni. Toto bylo oznámeno žalovanému. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, avšak bezvýsledně. Žalobkyně též požaduje i zákonný úrok z prodlení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K projednání věci soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. nenařídil jednání, neboť ve věci mohl rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně s takovýmto postupem výslovně souhlasila a žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlas vyslovil konkludentně. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Dne 15. 7. 2009 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně (spol. [právnická osoba]) a žalovaným uzavřena smlouva o účtu č. [bankovní účet]. Následně došlo i k uzavření smlouvy o kontokorentním úvěru, a to dne 9. 5. 2010. Nejdříve byl poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč a dodatkem ke smlouvě uzavřeným dne 13. 3. 2015 byl poskytnut kontokorentní úvěr až do výše 40 000 Kč. Ode dne čerpání kontokorentu se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18,9 % ročně. Žalovaný se zavázal nepřekročit sjednanou výši kontokorentu resp. splatit jeho celou výši nejpozději do 1 roku od prvního čerpání kontokorentu. Žalovaný však porušil smluvené podmínky, překročil sjednanou výši kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání na účtu a vznikl tak nepovolený debetní zůstatek ve výši 2 369,62 Kč. Tento byl však částečně hrazen dne 1. 12. 2020 ve výši 402,35 Kč, což bylo započteno na úrok z úvěru ve výši 47,90 Kč a z části na jistinu ve výši 339,26 Kč. Žalobkyně požaduje příslušenství z dlužné jistiny, a to úrok z úvěru ve výši 8,25 % ročně z částky 1 943,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení a zároveň i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % z částky 1 943,93 Kč od 2. 12. 2020 do zaplacení. Následně byla pohledávka postoupena, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 2. 2021 a toto bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne 9. 3. 2021 Ani na následnou předžalobní výzvu k úhradě ze dne 27. 9. 2021 žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil. 6. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Avšak důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Je na žalovaném, aby prokázal, že zaplatil řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o účtu, ke které byla ještě doplněna smlouva o kontokorentním úvěru, tento úvěr vyčerpal, avšak svou smluvní povinnost vrátit tento úvěr již žalovaný nesplnil. 7. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav soud žalobě vyhověl. Právně byla věc posouzena dle ust. § 2665 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), podle kterého ujednají-li si strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr v hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru. Podle ust. § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení plyne z ust. § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky bylo posouzeno jako platné s odhledem na ust. § 1879 o.z. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. Řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. 9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. 10. Toto rozhodnutí obsahuje toliko zkrácené odůvodnění ve smyslu ust. § 157 odst. 4 o.s.ř.