15 C 47/2022-17 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se coby právní nástupce provozovatele veřejné přepravy osob ([právnická osoba]) domáhala proti žalované zaplacení částky 1 095 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje žalovanou neuhrazené jízdné ve výši 95 Kč a neuhrazenou přirážku k tomuto jízdnému ve výši 1 000 Kč, když žalovaná dne [datum] ke své přepravě použila vlak [anonymizováno] [číslo] směr [obec] – [část obce] – prostředek veřejné osobní dopravy provozované právním předchůdcem žalobkyně a na výzvu dopravcem pověřené osoby se neprokázala platným jízdním dokladem. 2. Žalovaná se ve lhůtě stanovené podepsaným soudem usnesení [číslo jednací] – [anonymizováno] ze dne [datum] nevyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládá, že žalovaná, které bylo výše citované usnesení doručeno spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu v souladu s ustanovením § 49 o.s.ř., s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Citované usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Soud proto v souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. též se souhlasem strany žalující rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání. 3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a to podacího archu, smluvních přepravních podmínek [anonymizováno], tarifu [anonymizováno] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, potvrzení o nedodržení smluvních přepravních podmínek, oznámení o postoupení pohledávky a výzvy k zaplacení ze dne [datum], zjistil soud skutkový stav uvedený v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku. 4. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2550 a násl. o.z. Nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení ze žalované částky pak vyplývá z ustanovení § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Postoupení pohledávky soud hodnotí jako platné v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. č. 89/2012 Sb. 5. Vzhledem k tomu, že žaloba byla shledána důvodnou a žalovaná neuvedla žádná tvrzení a neoznačila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že žalovanou částku byť alespoň z části uhradila, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. 6. Výrok o náhradě nákladů řízení odůvodňuje ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 142a odst. 1 o.s.ř., podle kterého soud plně úspěšné žalobkyni přiznal vůči neúspěšné žalované právo na náhradu nákladů tohoto řízení a to ve výši zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč, dále ve výši odměny za právní zastoupení advokátem podle ustanovení § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v platném znění, po 200 Kč za jeden úkon právní služby, celkem ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby (převzetí, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby), dále 3 režijní paušály po 100 Kč, což činí 300 Kč a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 189 Kč Celkem náklady žalobkyně představují částku 1 489 Kč.