27 C 234/2019-253 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 1 015 206 Kč s příslušenstvím představující nárok na regresní plnění vyplacené žalobcem jakožto pojistitelem [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. v souvislosti se dvěma pojistnými událostmi. 2. K tomuto žalobce blíže uvedl, že [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. jakožto objednatel a společnost [právnická osoba] jakožto zhotovitel uzavřely dne 16. 8. 2017 smlouvu o dílo, v níž se zhotovitel zavázal provést dílo v rámci stavebního záměru„ změna z dokončené stavby – stavební úpravy a zateplení haly na vozovně trolejbusu, [ulice a číslo] [obec]“ ve vlastnictví [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] uzavřela dne 4. 8. 2017 s žalovaným smlouvu o dílo [číslo] [rok] střešní konstrukce, v níž se žalovaný jakožto zhotovitel zavázal uvedené dílo provést. 3. Dne 27. 8. 2017 došlo na stavbě ke škodní události, když vinou nedostatečné ochrany rekonstruované střechy (byla zakryta nedostatečně přichycenou plachtou, kterou vítr částečně odtrhl) došlo k zatečení dešťové vody do objektu, v němž se vytvořila souvislá vrstva vodní plochy. Zasaženo bylo přízemí a první nadzemní podlaží, v nichž byly poškozeny malby, omítky, podhledy, podlahové krytiny, elektroinstalace, kancelářské vybavení a další movitý majetek. Dne 1. 9. 2017 došlo na stavbě k další škodní události, když v důsledku vadně provedené izolace střechy (parotěsná a pojistná izolace nebyla schopna zajistit dokonalou vodotěsnost střechy v rekonstrukci) došlo k zatečení dešťové vody do objektu, v němž se opětovně vytvořila souvislá vrstva vodní plochy. Zasaženo bylo přízemí a první nadzemní podlaží a byly opětovně poškozeny malby, omítky, podhledy, podlahové krytiny, elektroinstalace (již částečně opravené po předchozí škodní události), kancelářské vybavení a další movitý majetek. 4. Objekt trolejbusové haly i jeho vybavení byly v době vzniku škody pojištěny u žalobce pojistnou smlouvou [číslo] na jejímž základě žalobce vyplatil z titulu pojištění majetku poškozenému [příjmení] [anonymizováno] dne 10. 8. 2018 ve vztahu ke škodní události ze dne 27. 8. 2017 pojistné plnění ve výši 1 105 460 Kč, a to po odečtení spoluúčasti ve výši 10 000 Kč a dále po nezapočtení nákladů na rekonstrukci ve výši 135 289,05 Kč, když skutečná škoda činila 1 115 460 Kč (z tohoto požaduje žalobce nahradit pouze 1 003 914 Kč). Dále dne 2. 8. 2018 vyplatil žalobce ve vztahu ke škodní události ze dne 1. 9. 2017 pojistné plnění ve výši 195 000, a to při zohlednění limitu pojištění ve výši 200 000 Kč a po odečtení spoluúčasti ve výši 5 000 Kč, které však bylo žalobci částečně vráceno, jelikož skutečná škoda činila 11 292 Kč. Žalovaný při provádění stavebních prací zanedbal svou prevenční povinnost počínat si tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na vlastnictví [anonymizována dvě slova], neboť dostatečným způsobem nezajistil rekonstruovanou střechu trolejbusové haly proti povětrnostním podmínkám, zároveň prováděl práce na nemovité věci, jimiž vznikla na této nemovité věci škoda ve smyslu § 2926 občanského zákoníku. Zaviněným porušením povinnosti stanovené zákonem a v důsledku toho zasažením do absolutního vlastnického práva vlastníka rekonstruované nemovité věci a movitého majetku v ní se nacházejícího, vznikla žalovanému v souladu s § 2910 a § 2926 občanského zákoníku povinnost nahradit vlastníku, co svým protiprávním jednáním způsobil. Okamžikem výplaty pojistného plnění přešlo právo na náhradu škody včetně příslušenství ve smyslu § 2820 občanského zákoníku vůči žalovanému z [anonymizována dvě slova] na žalobce. Žalovaný podle tvrzení žalobce porušení svých povinností a svou odpovědnost za vzniklou škodu uznal v Dohodě o náhradě škody uzavřené dne 6. 2. 2018 mezi [právnická osoba] s.r.o. a žalovaným. V této dohodě žalovaný taktéž konstatoval, že k oběma škodním událostem došlo výlučně jeho pochybením, zároveň se zavázal do 14 dnů od případné výzvy ze strany pojistitele nahradit veškerou škodu, která v důsledku škodní události vznikla na majetku vlastníka nebo třetích osob. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě vyplaceného pojistného plnění, celkem částky 1 015 206 Kč, žalovaný však tuto neuhradil. 5. Žalovaný nárok žalobce neuznal, proti soudem vydanému platebnímu rozkazu podal odpor. Žalovaný uvedl, že obě pojistné události, tedy jak pojistná událost ze dne 27. 8. 2017, tak pojistná událost ze dne 1. 9. 2017, nastaly v důsledku působení živelného nebezpečí v podobě přívalového deště, vichřice a krupobití. Ke vzniku škody nedošlo v důsledku jakéhokoliv protiprávního jednání žalovaného. Žalovaný dále namítl, že předmětné pojistné události byly pojištěny pojistnou smlouvu [číslo] uzavřenou dne 21. 12. 2016 mezi žalobcem jakožto pojistitelem a [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. jakožto pojistníkem jako Pojištění majetku – Živelní pojištění, na tzv. novou cenu. Předmětné pojištění nebylo škodovým pojištěním a z tohoto důvodu podle názoru žalovaného nepřešel na žalobce regresní nárok na vymáhání vyplaceného pojistného plnění vůči žalovanému. Mezi žalobcem a [právnická osoba] [anonymizováno] [územní celek] a.s. jakožto pojistníkem, byla uzavřena pojistná smlouva, když sjednané pojistné bylo sjednáno jakožto obnosové v podobě vyplacení finanční částky ve výši odvozené od stanovení tzv. nové ceny dle pravidel sjednaných v předmětné pojistné smlouvě. Občanský zákoník svou právní úpravou ve vztahu k obnosovému pojištění přechod nároku jakožto regresního na pojistitele vylučuje. 6. Žalovaný dále uvedl, že dne 27. 8. 2017 došlo k zatečení dešťové vody do objektu [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. v důsledku a v příčinné souvislosti s objektivním působením živelného nebezpečí, žalovaný nemohl této pojistné události ani jejím následkům zabránit. Pokud jde o druhou pojistnou událost tvrzenou žalobcem, nedošlo k ní dne 1. 9. 2017 ale již dne 31. 8. 2017, a to v příčinné souvislosti s objektivním působením živelného nebezpečí v podobě přívalového deště, vichřice a krupobití. Žalovaný prováděl a zajistil průběžné zastřešení rozkrytých částí střešního pláště budovy [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s. kombinovaným použitím hydroizolačních materiálů a pomůcek – zakrývací plachty Nikotarp a hydroizolačními pásy Polyelast – standardně používaných a výrobcem těchto materiálů technicky určených k provizornímu zastřešení rozkrytých střech a hydroizolaci střech. V průběhu provádění prací se nestalo, že by zpracovávané části střechy nebyly opatřeny žalovaným potřebným provozním zastřešením, hydroizolačními materiály a pomůckami. 7. Podle názoru žalovaného taktéž žalobcem požadovaná částka nepředstavuje skutečnou výši škody na majetku [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s., potencionálně vzniklou v souvislosti se zatečením dešťové vody do objektu [anonymizována dvě slova] [územní celek] a.s., když se jedná o finanční částku ve výši obnosu tzv. nové ceny dle článku 8 odst.1 písm.a), odst.2 písm.a) Zvláštních pojistných podmínek pro živelní pojištění P– [číslo] předmětné pojistné smlouvy, tedy částkou (obnosem) vypočteným a rovnajícím se výši přiměřených nákladů – nové ceny, tedy pořizovací ceny nové, znovupořizované věci, dané v době následující po vzniku pojistné události, kteroužto novou věcí má být nahrazena pojistnou událostí zničená (ve významu neopravitelná) věc, nebo částkou (obnosem) vypočteným a rovnajícím se výši přiměřených nákladů ve významu„ [příjmení] ceny“ - tedy pořizovací ceny prací a činností na opravu pojistnou událostí toliko poškozené (ve významu opravitelné) pojištěné věci v dané době následující po vzniku pojistné události a nikoliv částkou představující výši skutečně vzniklé újmy na jmění (tj. skutečné škody), kdy je rozhodujícím parametrem pro určení její výše obvyklá cena věci v době poškození. 8. Žalobce v reakci na tvrzení žalovaného uvedl, že předmětná pojistná smlouva, na jejímž základě bylo žalobcem vyplaceno pojistné plnění, je smlouvou škodovou, poškozenému byla nahrazena skutečně vzniklá škoda. Žalobcem požadovaná částka není požadovaným předem sjednaným obnosem žalobce, v této souvislosti žalobce odkazuje na Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti č. P – [číslo], a to konkrétně čl. 1 odst. 5, kde je výslovně uvedeno, že pojištění se sjednává jako pojištění škodové. Na této skutečnosti nic nemění ani sjednaný způsob pojištění na tzv. novou cenu, kdy definice tohoto režimu je upravena v článku 8 Zvláštních pojistných podmínek pro živelní pojištění. Z uvedeného je patrné, že při stanovení výše pojistného plnění se vždy musí zkoumat rozsah poškození a teprve na základě výsledků zkoumání tohoto rozsahu se vyplatí určitá částka pojistného plnění. Nemůže se tedy z logiky věci jednat o pojištění obnosové, neboť v případě vzniku pojistné události není vyplácen předem ve smlouvě předem ve smlouvě určený obnos. 9. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav: 10. Z pojistné smlouvy [číslo] ve znění šesti dodatků bylo soudem zjištěno, ž