10 C 197/2023-19 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni částku 120 000 Kč s příslušenstvím, která představuje nevypořádané nároky ze smlouvy o půjčce a následně uzavřené dohody o uznání dluhu uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum]. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. K projednání věci soud ve smyslu ust. § 115a o.s.ř. nenařídil jednání, neboť ve věci mohl rozhodnout pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně a žalovaný s takovýmto postupem ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlas vyslovili konkludentně. 4. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: 5. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o půjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému finanční prostředky ve výši 120 000 Kč. Žalobkyně splnila svou povinnost, když žalovanému finanční prostředky v této výši poskytla. Žalovaný však svůj závazek ze smlouvy nesplnil, když poskytnuté finanční prostředky žalobkyni nevrátil. Dne [datum] uzavřel žalovaný s žalobkyní dohodu o uznání dluhu, v níž uznal svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše, a to celkem ve výši 120 000 Kč. Zároveň se jej zavázal uhradit pravidelnými splátkami po 5 000 Kč měsíčně, a to vždy nejpozději k 20. dni v měsíci, počínaje dnem [datum]. V případě neuhrazení měsíční splátky z dohody o uznání dluhu ve lhůtě tří dnů po její splatnosti se dluh stal splatným ihned (zjištěno z dohody o uznání dluhu ze dne [datum]). Jelikož se žalovaný dne [datum] dostal do prodlení s úhradou měsíční splátky z dohody o uznání dluhu, dluh se stal splatný ke dni [datum]. Žalobkyně tak dne [datum] zaslala žalovanému předžalobní upomínku. Žalovaný však svůj dluh vůči žalobkyni přesto neuhradil (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání). 6. Skutková tvrzení žaloby nebyla žalovaným zpochybňována, ani žádnými důkazy či skutkovými tvrzeními vyvrácena, když žalovaný zůstal zcela nečinný. Důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku, však přechází na žalovaného, neboť žalobkyně nemůže prokazovat negativní skutečnost, že žalovaný něco neučinil. Bylo tak na žalovaném, aby prokázal, že zaplatila řádně a včas. Soud tedy vzal za prokázané, že žalovaný uzavřel s žalobkyní dohodu o uznaní dluhu co do důvodu a výše prohlášením učiněným v písemné formě dne [datum], čímž se má za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trval. Žalovaný svému závazku plynoucímu z dohody o uznání dluhu nedostál, když poskytnuté peněžní prostředky ve sjednané lhůtě nezaplatil. Soud má tedy za prokázané, že žalobkyni náleží částka ve výši 120 000 Kč. 7. Soud žalobě jako důvodné v plném rozsahu vyhověl, a to s ohledem na žalobkyní tvrzený skutkový stav a listinné důkazy, které jej v plném rozsahu prokazují. Žalovaný zůstal ve věci nečinný, tvrzení žalobkyně nijak nevyvrátil. Právně byla věc posouzena podle § 2 053 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jako nárok žalobkyně z titulu uznání dluhu žalovaného. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 142a odst. 1 o.s.ř., když plně procesně úspěšná žalobkyně má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 4 800 Kč, náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem za 2,5 úkonu právní služby po 5 900 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., náhradu za 3 režijní paušály po 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. a příslušného 21 % DPH, neboť zástupce osvědčil, že je plátcem DPH. 9. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.