27 C 181/2023-31 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 14 200 Kč představující dlužnou jistinu úvěru, dále kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 352,80 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok ve výši 661,06 Kč a dále úrok ve výši 19,34 % ročně jdoucí z dlužné jistiny ve výši 11 044,44 Kč od [datum] do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně jdoucí z dlužné jistiny ve výši 11 044,44 Kč od [datum] do zaplacení. Shora uvedené nároky uplatnil žalobce z titulu nevypořádaných závazků ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], a žalovaným dne [datum]. Žalobce dále uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl právním předchůdcem žalobce dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, když tyto údaje byly zapsány do karty zákazníka žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části Karty zákazníka nazvané„ Dokumenty k ověření finanční situace žadatele“. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatky ve výši 12 000 Kč do [datum] (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru). Žalovaný svůj závazek nesplnil a poskytnuté peněžní prostředky spolu s poplatkem právnímu předchůdci žalobce ve stanovené lhůtě nezaplatil. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobce, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], a žalobcem dne [datum] včetně přílohy a dále z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanému). Žalovaný od uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru do uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem uhradil celkem částku 12 800 Kč. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepsaní žaloby již neuhradil ničeho. Žalovaný svůj dluh vůči žalobci neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a dokladu o odeslání). 4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst.1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst.2). 5. Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 6. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. 7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 8. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 9. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s žalovaným řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. K prokázání tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobcem před uzavřením smlouvy o úvěru doložil žalobce listinu nazvanou„ Karta zákazníka“ vztahující se k předmětnému úvěru. Z tohoto výpisu soud zjistil, že žalovaný uvedl, že žije jako spolubydlící, pracuje na hlavní pracovní poměr s pracovní smlouvou na dobu neurčitou, jeho čistý příjem ze zaměstnání činí 14 800 Kč, dále uvedl, že má další příjem ve výši 2 000 Kč, celková výše pravidelných měsíčních výdajů uvedených žalovaným činí 8 800 Kč, z nichž částku 1 600 Kč měsíčně představují splátky jiných úvěrů. Dále z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce předložil pracovní smlouvu a výplatní pásky. Z karty zákazníka vyplývá, že výše čistého měsíčního příjmu žalovaného by měla činit 16 800 Kč a minimální výdaje žalovaného by měly činit 8 800 Kč. 10. Žalobce byl přípisem soudu ze dne [datum] vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem žalobce při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval, žalobce byl vyzván k doložení listin žalovaného, z nichž právní předchůdce žalobce při ověřování příjmů a výdajů žalovaného vycházel, včetně dalších listin doložených právnímu předchůdci žalobce žalovaným za účelem posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobce byl také vyzván k vysvětlení, jakým konkrétním způsobem právní předchůdce žalobce při ověřování a posouzení úvěruschopnosti žalovaného postupoval a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného úvěr splatit. 11. Žalobce na přípis soudu reagoval tak, že zopakoval, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit, neboť vyhodnotil informace požadované a získané od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl podle tvrzení žalobce právním předchůdcem žalobce dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry, když tyto údaje byly zapsány do Karty zákazníka žalovaného a byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a uvedených v části karty zákazníka nazvané„ Dokumenty k ověření finanční situace žadatele“. Žalobce také uvedl, že právní předchůdce ověřil majetkovou situaci žalovaného pracovní smlouvou a výplatními páskami. Těmito doklady však žalobce ani jeho právní předchůdce nedisponuje. Ostatní příjmy ve výši 2 000 Kč právní předchůdce žalobce ověřil na základě sdělení žalovaného. Na základě sdělení žalovaného žalobce také ověřil výdaje žalovaného ve výši 8 800 Kč, skládající se z výdajů na bydlení ve výši 2 500 Kč, osobní výdajů ve výši 4 500 Kč, splátek jiných úvěrů ve výši 1 600 Kč a dalších výdajů ve výši 200 Kč. Použitelný příjem žalovaného tak právní předchůdce žalobce vypočetl na částku 8 000 Kč. 12. Žalobce soudu předložil jediný důkaz ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, tímto důkazem je listina nazvaná„ Karta zákazníka“. Žalobce nedoložil žádné listiny, které by prokazovaly pravdivost údajů o výši příjmů a výdajů, které jsou na předmětné Kartě zákazníka zachyceny. 13. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění skutečnost, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Odborná péče poskytovatele úvěru předpokládá údaje, které dlužník poskytovateli úvěru uvedl, ověřit. Žalobce jakožto poskytovatel úvěru tedy nemůže vycházet pouze z ničím nedoložených„ tvrzení“ spotřebitele o jeho některých poměrech. 14. Z karty zákazníka vyplývá, že žalovaný právnímu předchůdci žalobce sdělil, že žije jako spolubydlíc