36 C 20/2023-79 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 22 924 Kč s přísl. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou spolu účastníci uzavřeli dne [datum] distančním způsobem. Na základě této smlouvy byl žalované na účet uvedený ve smlouvě poskytnut úvěr ve výši 31 000 Kč dne [datum]. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,25% p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách po 2 143 Kč splatných vždy k 17.dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2020 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru. Žalovaná řádně neplnila podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou splátky [číslo] splatné dne [datum] o délce 65 dnů. K datu [datum] tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru a jistina a úroky z úvěru k ní přirostlé ke dni zesplatnění se staly součástí nové jistiny úvěru ve výši 17 474,98 Kč. [jméno] byla žalovaná povinna uhradit v den zesplatnění. Žalobkyni pak vzniklo právo dle smlouvy na úhradu smluvních pokut. Ty tvoří smluvní pokuty za dvě splátky, u nichž se žalovaná ocitla v prodlení 30 dní, po 499 Kč; jednalo se o splátku [číslo]. A dále smluvní pokuta ve výši 0,1% z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou od [datum] do data vyhotovení žaloby ve výši 7 295,29 Kč. Dále žalobkyně požadovala úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného v délce 15 dnů u 4 splátek ([číslo]) po 200 Kč. Žalovaná na dluh uhradila celkem 35 788 Kč. K posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením úvěrové smlouvy pak žalobkyně k výzvě soudu doplnila, že si vyžádala doklady o jejích příjmech, vycházela z výpisů z databází NRKI a [příjmení], z prohlášení žalované a jejího hodnocení. Zjistila tak, že čistý celkový příjem žalované činí 22 000 Kč, její měsíční náklady jsou 12 567 Kč a volné zdroje činí 8 433 Kč. Z kopie jeho občanského průkazu ověřila její identitu, z výpisů z bankovního účtu si ověřila, že je majitelem účtu, na který má úvěr zaslat, z registrů zjistila, že není v době uzavření úvěrové smlouvy nikde s dlužnou částkou po splatnosti. U výdajů vycházela z údajů, které jí poskytla žalovaná, protože nemá objektivní možnost si tyto údaje ověřit a žalovaná ve smlouvě prohlásila, že veškeré údaje, které v souvislosti s touto smlouvou poskytla či poskytne jsou pravdivé a úplné. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavila. 3. Po provedeném dokazování, při kterém soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 4. Účastníci spolu dne [datum] uzavřeli prostředky komunikace na dálku smlouvu o úvěru, na základě které byla žalované zaslána na její účet dne [datum] č. účtu [anonymizováno] [bankovní účet] částka 31 000 Kč (návrh na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru a doklad o vyplacení úvěru). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě ve výši nominální úrokové sazby 54,24 % p.a. splácet ve 24 měsíčních splátkách po 2 143 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem září 2020 dle splátkového kalendáře, který byl přílohou oznámení žalobkyně o schválení úvěru (návrh na uzavření smlouvy, oznámení o schválení úvěru, splátkový kalendář). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela žalobkyně především z toho, jaké informace jí o sobě poskytla žalovaná. Žalovaná byla v době podání žádosti o úvěr zaměstnána, v žádosti uvedla, že její měsíční příjmy dosahují částky 22 000 Kč, je zaměstnána u [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] na hlavní pracovní poměr. Příjmy žalované ověřila přehledem o výplatách mzdy na účet žalované. Její pravidelné měsíční výdaje však žádným způsobem žalobkyně neověřila; vycházela z částky stanoveného životního minima 3 860 Kč, když žalovaná v žádosti uváděla, že její náklady na bydlení činí pouze 2 800 Kč a splácí spol. [anonymizována dvě slova] již měsíční splátku 5 907 Kč (formulář hodnocení klienta). Vyžádala si sice od žalované výpis z jejího účtu za leden 2020, ze kterého však nejen, že běžné výdaje žalované (bydlení, energie, jídlo) nejsou seznatelné, ale lze z něho vyčíst, že se žalovaná dostává ke konci měsíce do záporného zůstatku (k datu [datum] to činilo – 9 145,58 Kč), přestože v průběhu měsíce čerpala jiné úvěry, že žalovanou zadané trvalé příkazy přesahují částku 13 000 Kč, a že žalovaná tyto jiné úvěry rovněž splácí. Žalobkyně dále ověřila, že se žalovaná nenachází v registrech jako centrální evidence exekucí, insolvenční rejstřík, registr neplatných dokladů, registru PČR hledaných osob, registru tzv.“ sankčních seznamů“ apod. (viz výpisy z těchto registrů). 5. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 7. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 8. V dané věci se proto soud zabýval tím, zda žalobkyně jako věřitel splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatelky (jen u žalobkyně tedy o další) spotřebitelský úvěr, než s ní (znovu) vstoupila do smluvního vztahu, a dospěl k závěru, že svým povinnostem nedostála. Její postup v dané věci, kdy nahlédla do veřejně dostupných registrů a od žalované zjistila informace týkající se jejích měsíčních příjmů a výdajů není sám o sobě dostačující, když tyto skutečnosti, zejména tedy výdaje žalované, nijak blíže neověřila (resp. ani přes výzvu soudu neuvedla a nedoložila, jakým způsobem v této souvislosti vyhodnotila předložený výpis z účtu žalované a její měsíční náklady). Přitom i z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) vyplývá, že věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných listiny (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože žalobkyně toto v dané věci neučinila, nesnažila se zodpovědně zjistit skutečné výdaje žalované, popř. tyto skutečnosti dokonce záměrně ignorovala, nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalované další poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná. 9. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho byl