27 C 254/2023-64 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 14 800 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze smlouvy o úvěru uzavřené dne [datum] mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba] 2. Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před poskytnutím úvěru s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Žalovaný byl dotazován na své rodinné i majetkové poměry, tyto informace byly zaznamenány do Zákaznické karty ze dne [datum] a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Ze Zákaznické karty ze dne [datum] podle tvrzení žalobce vyplývá, že právní předchůdce žalobce ověřil majetkovou situaci žalovaného z výplatních pásek, z nájemní/podnájemní smlouvy žalovaného a z insolvenčního rejstříku. Žalovaný v rámci Zákaznické karty podle tvrzení žalobce uvedl, že je zaměstnán s příjmem ve výši 20 000 Kč měsíčně, žije ve spolubydlení, nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. Právní předchůdce žalobce na základě shora zjištěných skutečností dospěl k závěru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná. 3. Podáním ze dne [datum] došlým soudu dne [datum] vzal žalobce podanou žalobu částečně zpět z důvodu zaplacení částky 7 000 Kč ze strany žalovaného po podání žaloby. Zaplacená částka byla žalobcem alokována co do částky 4 569,93 Kč na úhradu smluvně ujednaného poplatku a co do částky 2430,07 Kč na zákonný úrok z prodlení za období do [datum]. 4. Žalovaný nárok uplatněný žalobcem neuznal, namítl, že před uzavřením smlouvy, od níž žalobce svůj nárok odvíjí, nebyly právním předchůdcem žalobce řádně zjištěny výdělkové a nákladové poměry žalovaného. 5. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil, tak jak je uvedeno ve výroku I shora, a to v souladu s § 96 odst.1,2 o.s.ř.. 6. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne [datum] smlouvu nazvanou„ Smlouva o zápůjčce (týdenní splácení)“, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný prostředky převzal, což potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu se sjednaným poplatkem ve výši 25 683 Kč, a to v týdenních splátkách po 929 Kč (zjištěno ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba] a žalovaným). Před uzavřením smlouvy o úvěru byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě údajů uvedených žalovaným v Zákaznické kartě, z níž vyplývá, že žalovaný je zaměstnán, jeho příjem činí 20 000 Kč měsíčně, běžné měsíční výdaje činí 7500 Kč měsíčně (3000 Kč nájem, 500 Kč telefon a 4 000 Kč domácnost), forma bydlení je spolubydlení, počet nezaopatřených dětí 1, zápůjčky u jiné společnosti nemá. V kolonce„ Ověřené dokumenty“ je zaškrtnuta pracovní smlouva, 3 výplatní pásky a nájemní/podnájemní smlouva (zjištěno ze Zákaznické karty ze dne [datum]). Ze Zákaznické karty vyplývá, že pokud jde o měsíční výdaje, byly ověřeny nájemní /podnájemní smlouvou výdaje za nájem/inkaso, ze Zákaznické karty již ale nevyplývá, zda a jakým způsobem byly ověřeny další měsíční výdaje žalovaného. Žalovaný uhradil z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] do doby postoupení pohledávky za žalovaným na žalobce částku celkem ve výši 40 883 Kč (zjištěno z tabulky umoření). Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a přílohy k této). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z dopisu ze dne ze dne [datum] adresovaného žalovanému). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne [datum] a dokladu o odeslání). 7. Po podání žaloby byla žalovaným z titulu smlouvy ze dne [datum] zaplacena částka ve výši 7000 Kč, což vyplývá z tvrzení žalobce. 8. S ohledem na datum uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla věc právně posouzena v souladu s § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 9 odst.1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 9. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. 10. Podle § 2991 odst. 1 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 12. Soud se ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora specifikované smlouvy s žalovaným, která je svou povahou smlouvou o spotřebitelském úvěru, řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, soud jej proto nemohl poučit v souladu s § 118a o.s.ř. o nutnosti doplnit tvrzení a označit důkazy k tomu, jakým konkrétním způsobem, na základě jakých konkrétních listin byly ověřovány výdaje žalovaného nad rámec nájemného ve výši 3000 Kč měsíčně. Ze Zákaznické karty vyplývá pouze, že byla ověřena prostřednictvím nájemní/podnájemní smlouvy výše žalovaným sděleného nájemného, tj. 3 000 Kč měsíčně. To, že by však byly nějakým způsobem ověřovány další měsíční výdaje nad rámec nájemného, ze Zákaznické karty nevyplývá. Navíc za situace, kdy žalovaný v Zákaznické kartě uvedl, že má jedno nezaopatřené dítě, jeví se žalovaným sdělená a právním předchůdcem žalobce pravděpodobně neověřená výše měsíčních výdajů (částka 4000 Kč) jako nepřiměřeně nízká. Pokud se právní předchůdce žalobce v tomto pouze spokojil se sdělením žalovaného, tak nelze konstatovat, že by posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. 13. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Z tohoto důvodu je nutné hledět na smlouvu o úvěru ze dne [datum] jakožto na neplatnou ve smyslu § 9 odst.1 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, pakliže zůstal nezaplacen, a to v souladu s § 2991 o.z. ve spojení s § 2993 o.z. Pohledávka ze shora specifikovaných smluv za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Zároveň je ale nutné zohlednit, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru ze dne [datum] peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, když žalovaný z titulu této smlouvy uhradil již téměř 48 000 Kč, jak ostatně vyplývá z tvrzení samotného žalobce. Žalovaný tedy veškeré poskytnuté prostředky zaplatil a není proto již povinen platit ničeho dalšího. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smlouvy, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány. 14. Za situace, kdy nelze mít s ohledem na neplatnost smlouvy za to, že doba plnění byla mezi stranami ujednána, je na místě vyjít ve smyslu § 1958 odst. 2 o.z. z doby plnění, která byla žalobcem žalovanému poskytnuta v rámci výzvy k plnění. Výzva k plnění byla však žalobcem žalovanému zasílána až v době, kdy žalovaný již poskytnuté prostředky úvěru zaplatil, proto nelze v daném případě konstatovat, že by se žalovaný ocitl s úhradou poskytnutých prostředků v prodlení. Z tohoto důvodu soud žalobu zamítl i pokud jde o žalobcem požadovaný úrok z prodlení. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 146 odst.2 o.s.ř. ve spojení s 142 odst. 2 o.