36 C 164/2023-31 — Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 32 760 Kč s příslušenstvím představujícími vypořádané nároky ze smluv o úvěru, které žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] Žalovaná a uvedená společnost spolu nejprve dne [datum] uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které uvedená společnost žalobkyni poskytla v hotovosti finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu s úrokem za řádné trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč v 60týdenních splátkách po částce 450 Kč počínaje dnem [datum] a konče dnem [datum]. Žalovaná řádně splátky nehradila, na splátky uhradila toliko částku 6 220 Kč. Dále uvedená společnost se žalovanou uzavřela dne [datum] další smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalované poskytla v hotovosti částku 8 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit spolu s úrokem za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 600 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč v 60týdenních splátkách po částce 240 Kč od [datum], když poslední splátka byla splatná dne [datum] Ani v tomto případě žalovaná dluh zcela neuhradila, když ve splátkách zaplatila toliko částku 2 420 Kč. Obě pohledávky za žalovanou byly na základě smlouvy ze dne [datum] postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzýval. 2. K výzvě soudu žalobkyně k ověřování úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru doplnila, že uvedená společnost zjistila, že má žalovaná příjem z invalidního důchodu, je příjemcem státní podpory a k tomu má vedlejší příjmy z brigád ve výši 9 500 Kč. Její výdaje na bydlení jsou 4 600 Kč měsíčně, osobní výdaje 4 000 Kč měsíčně, další výdaje 1 000 Kč měsíčně, splátky jiných úvěrů činí 1 800 Kč měsíčně; zbývá jí tedy použitelný příjem 4 900 - 6 186 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně tyto skutečnosti zjistila od žalované a ověřila je dokladem o výměře důchodu, složenkami, pracovní smlouvou, výplatními páskami, výdaje ověřila nájemní smlouvou. 3. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den [datum], se ani bez omluvy nedostavila. Z jednání se omluvila žalobkyně, soud proto věc projednal v nepřítomnosti obou účastníků a vycházel přitom z obsahu spisu a důkazů, které předložila žalobkyně. 4. Po provedeném dokazování, při kterém soud provedl listinné důkazy předložené žalobkyní, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalovaná a společnost [právnická osoba] spolu dne [datum] uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalované poskytnuta finanční hotovost ve výši 15 000 Kč a žalovaná se ji zavázala vrátit v 60týdenních splátkách po částce 450 Kč od [datum] do [datum]. Dne [datum] žalovaná s uvedenou společností uzavřela další smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které jí byla poskytnuta finanční hotovost ve výši 8 000 Kč a žalovaná se jí zavázala vrátit v 60týdenních splátkách po částce 240 Kč počínaje [datum], když poslední splátka byla splatná dne [datum]. Následně byly pohledávky z obou smluv za žalovanou postoupeny smlouvou ze dne [datum] na žalobkyni, žalované toto bylo oznámeno dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dluhu vyzval dopisem ze dne [datum]. Žalovaná na první dluh uhradila částku 6 220 Kč, na druhý dluh uhradila částku 2 420 Kč [právnická osoba] si před uzavřením úvěrové smlouvy zjistila od žalované informace, které zaškrtla v kartě zákazníka. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu s partnerem, že hlavním zdrojem jejích příjmů je invalidní důchod, k tomu pobírá státní podporu a má ještě vedlejší příjem ve výši 9 500 Kč. Výdaje na bydlení jsou 4 600 Kč měsíčně, z nich platí ½, osobní výdaje činí 4 000 Kč měsíčně a splácí exekuce ve výši 1 000 Kč měsíčně. 6. Žalovaná byla v řízení zcela nečinná a netvrdila ani neprokazovala, že by na dluh u žalobkyně uhradila více, než uvedla žalobkyně. 7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti. 12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 13. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platné smlouvy o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalované jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ní vstoupila do smluvního vztahu, a to dokonce 2x. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů. To však v daném případě uvedená společnost neučinila; sice zřejmě ověřila příjmovou stránku žalované, kterou však představoval invalidní důchod a příspěvek státní podpory, když další příjem (z brigády) ve výši 9 500 Kč nebyl již žalovanou u druhé žádosti o úvěr deklarován a žalobkyně ani neprokázala příslušnými listinami, že jeho existenci (i výši) skutečně její právní předchůdkyně ověřila. K posouzení celkové majetkové situace žalované je však potřeba vzít do úvahy nejen příjmovou stránku žalované, ale rovněž její stránku výdajovou, kterou je potřeba rovněž v nezbytném rozsahu prověřit a nespokojit se s pouhým tvrzením žadatele o úvěr. Žalobkyně však v tomto ohledu nenavrhla žádné důkazy, kterými by prokázala, že se poskytovatel úvěru skutečně částkami, které žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, zabýval a tyto částky prověřoval a z čeho. Karta zákazníka a samotné zaškrtnutí dokumentů, které měl mít údajně poskytovatel úvěrů k dispozici, neprokazuje, že tyto dokumenty k dispozici měl a že z nich vyplývají částky, které žalovaná do karty uvedla. Liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) a dovozuje, že„ věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž mu