21 C 212/2024-180 — Okresní soud v Českých Budějovicích

I. Vymezení věci1. Žalobkyně se po žalované domáhaly zaplacení žalované částky s příslušenstvím.2. Uvedly, že jejich otec , jméno FO, , narozený , datum, , posledně bytem , adresa, (dále jen „zůstavitel“), zemřel , datum, . Dne , datum, sepsal závěť a prohlášení o vydědění. V závěti zůstavil všechen majetek žalované (své vnučce, neteři žalobkyň) a v prohlášení o vydědění vydědil žalobkyně (své dcery, tety žalované). V pozůstalostním řízení soud potvrdil nabytí dědictví žalované. S vyděděním však žalobkyně nesouhlasí, neboť důvody pro vydědění nebyly naplněny. Po žalované proto požadují zaplacení povinného dílu: každá ve výši 152 289 Kč. Žádají též úrok z prodlení.3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout.4. Uvedla, že důvody pro vydědění byly naplněny: odkázala na důvody uvedené v prohlášení o vydědění a doplnila další.5. Podrobnou argumentaci stran k (ne)naplnění důvodů pro vydědění soud shrnuje níže (viz část II. C.).II. Posouzení věci soudemII. A. Úvodní skutková zjištění6. Soud vyšel z následujících skutkových zjištění.7. Zůstavitel je otcem žalobkyň a dědečkem žalované (viz žaloba z 1. 7. 2024 a vyjádření žalované z 12. 8. 2024).8. Dne , datum, zemřela manželka zůstavitele (matka žalobkyň a babička žalované; dále jen „manželka“; viz protokol o jednání z 25. 10. 2024, str. 2, a vyjádření žalované z 12. 8. 2024).9. Dne , datum, sepsal zůstavitel ve formě veřejné listiny závěť, jíž zůstavil všechen majetek žalované, a současně učinil prohlášení o vydědění, jímž vydědil žalobkyně (viz závěť a prohlášení o vydědění z , datum, ).10. Dne , datum, zůstavitel zemřel (viz žaloba z 1. 7. 2024 a vyjádření žalované z 12. 8. 2024).11. V pozůstalostním řízení po zůstaviteli potvrdil soud nabytí dědictví žalované (viz usnesení z 23. 5. 2024, č. j. 31 D 2292/2023-108).II. B. Obecná právní východiska12. Soud vyšel z následujících právních východisek.13. Nepominutelného dědice může zůstavitel vyděděním vyloučit z jeho práva na povinný díl (§ 1646 odst. 1 věta první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku). Může tak učinit jen ze zákonných důvodů. Ty jsou (vedle jiného) dány, jestliže nepominutelný dědici. neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nouzi [§ 1646 odst. 1 věta druhá písm. a) občanského zákoníku] neboii. o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl [§ 1646 odst. 1 věta druhá písm. b) občanského zákoníku].14. K naplnění prve zmíněného důvodu je zapotřebí, aby se zůstavitel, který objektivně potřebuje pomoc, ocitl v nouzi, přičemž nepominutelný dědic má možnost se o potřebách zůstavitele dozvědět a pomoc mu poskytnout (v podrobnostech viz např. komentář k § 1646 a 1647 in MELZER, F., TÉGL, P. a kol. Občanský zákoník. § 1475–1720. Velký komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2024, body 20 až 26).15. K naplnění posléze zmíněného důvodu je zapotřebí, aby nepominutelný dědic (který ví, že je potomkem zůstavitele) o zůstavitele trvale neprojevoval zájem, který by odpovídal zvyklostem ve společnosti i v konkrétní rodině, přičemž nepominutelný dědic má možnost jej projevovat (v podrobnostech viz např. komentář k § 1646 a 1647 in Melzer, Tégl, 2024, body 27 až 33).16. Současně platí, že žalovaný zůstavitelův dědic může proti nepominutelnému dědici tvrdit i jiné důvody vydědění, než které vyslovil zůstavitel v prohlášení o vydědění, včetně těch, které nastaly později (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 27. 9. 2019, sp. zn. 24 Cdo 1777/2019).17. V procesní rovině platí, že břemena tvrzení a důkazní o tom, že nepominutelný dědic byl zůstavitelem vyděděn právem, nese žalovaný zůstavitelův dědic, a to nejen ohledně důvodů uvedených v prohlášení o vydědění, ale i o ohledně jiných jím tvrzených důvodů (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 29. 11. 2024, sp. zn. 24 Cdo 2633/2024, č. 54/2025 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, především bod 17). Nic na tom nemění ani to, je-li prohlášení o vydědění sepsáno ve formě veřejné listiny, to totiž zakládá jen „plný důkaz o projevu vůle“ (§ 568 odst. 2 občanského zákoníku), tedy o tom, že jednající skutečně projevil vůli, která je v listině obsažena; ostatně ve formě veřejné listiny bylo prohlášení o vydědění sepsáno i ve zmíněné věci sp. zn. 24 Cdo 2633/2024. V tomto směru se námitka žalované míjí s podstatou posuzované věci: mezi stranami totiž nebyl žádný spor o to, že zůstavitel skutečně projevil vůli, která je v prohlášení o vydědění obsažena.18. Pro úplnost soud dodává, že dovolává-li se žalovaná toho, že je třeba prohlášení o vydědění vyložit tak, aby bylo co nejvíce vyhověno vůli zůstavitele (s odkazem na § 1494 odst. 2 občanského zákoníku a rozsudek Nejvyššího soudu z 28. 1. 2021, sp. zn. 24 Cdo 1820/2020), míjí se i zde její námitka s jádrem posuzované věci. Mezi stranami totiž žádný spor o výklad prohlášení nebyl: jeho obsah byl jednoznačný.II. C. Vymezení sporu19. Podstatou projednávané věci je otázka, zda byly naplněny zůstavitelem a žalovanou vyslovené (tvrzené) důvody pro vydědění žalobkyň, popř. zda jde o důvody, pro něž lze žalobkyně vydědit.20. Z prohlášení o vydědění (dále jen „prohlášení“) soud zjistil, že zůstavitel vydědil žalobkyně (a jejich potomky) z následujících důvodů.21. Za prvé žalobkyně o zůstavitele neprojevovaly zájem. Nenavštěvovaly jej a netelefonovaly mu, a to ani při příležitosti narozenin či svátku. Nezajímaly se o to, jak se mu vede, jaký je jeho zdravotní stav. Tato situace trvala více než pět let: tedy i za života manželky, přičemž po její smrti se nezměnila. Manželka žalobkyně (i s rodinami) zvala na rodinné oslavy (včetně oslavy 50. výročí manželství), avšak žalobkyně nereagovaly. Po smrti manželky se zůstavitel pokusil navázat s žalobkyněmi kontakt: na jeho pozvání přijely do jeho bytu, vzaly si šperky po manželce, bez poděkování odjely a už se neukázaly.22. Za druhé žalobkyně zůstaviteli neposkytovaly pomoc. Po dobu, kdy byla manželka nemocná, mu nepomáhaly s péčí o ní ani o domácnost. Pomoc mu neposkytly ani po její smrti: v dubnu , Anonymizováno, jej při hospitalizaci (podstoupil , podezřelý výraz, ) nenavštívily, přestože o ní věděly; po návratu z nemocnice, se neozvaly.23. Žalovaná uvedla, že dlouhodobě a pravidelně pečovala o zůstavitele (a to až do jeho smrti), o manželku a o jejich domácnost (pouze ona).24. Za života manželky zajistila rekonstrukci koupelny v jejich bytě, aby byla pro oba lépe dostupná.25. Zůstaviteli zajišťovala léky, na její mobilní telefon chodily e-recepty. O zůstavitele pečovala v době jeho nemoci a zůstavitel ji označoval jako kontaktní osobu. Po návratu zůstavitele z nemocnice o něho osobně pečovala ve své domácnosti. Z důvodu opakovaných pádů zůstavitele rovněž zajistila dopravu zůstavitele do nemocnice a jeho ošetření (a to v době jejího rizikového těhotenství, kdy měla mít klidový režim). Zůstaviteli vařila jídlo, které mu po dobu hospitalizace na infekčním oddělení v roce , Anonymizováno, nosila po dobu tří měsíců denně do nemocnice (o této hospitalizaci žalobkyně ani nevěděly).26. Často se se zůstavitelem vídala v místě jeho bydliště: pomáhala mu s domácností, úklidem, údržbou zahrady, údržbou a úklidem bytového domu.27. Dále uvedla, že po smrti manželky se zůstavitel snažil s žalobkyněmi navázat kontakt, o čemž svědčí i jeho účast na masopustu v , Anonymizováno, . Jeho snaha však byla marná. Zmínila i konflikt v průběhu pozůstalostního řízení po manželce mezi žalobkyní 1) na straně jedné a žalovanou a její sestrou , jméno FO, na straně druhé, jichž se zůstavitel zastal.28. Žalobkyně věděly, že zůstavitel žije sám, má zdravotní obtíže a potřebuje pomoc. Až do jeho smrti však o něj neprojevovaly zájem. Zůstavitel se žalované opakovaně svěřil, že se mu žalobkyně b) vyhnula v supermarketu.29. Žalobkyně jej nenavštěvovaly v nemocnici v roce , Anonymizováno, . Zůstavitel do zdravotní dokumentace uvedl, že se s dcerami nestýká a jako kontaktní osobu vždy uváděl žalovanou.30. Žalobkyně s vyslovenými (a tvrzenými) důvody vydědění nesouhlasily. Zůstavitele navštěvovaly a pomáhaly mu.31. Před úmrtím manželky zajistila žalobkyně 1) kněze. Po úmrtí manželky pomáhaly zařídit pohřeb (včetně občerstvení). K prvním nedožitým narozeninám manželky (, datum, ) zajistila žalobkyně 1) mši včetně pohoštění u sebe doma.32. Zůstavitel a žalobkyně se stýkaly. Žalobkyně zůstavitele navštěvovaly (společně nebo každá zvlášť). Zůstavitel navštěvoval žalobkyně v , Anonymizováno, i , adresa, . Setkávali se nejen u příležitosti svátků, narozenin a oslav [např. na masopustu v , Anonymizováno, , při příležitosti svátku žalobkyně 1) a zůstavitele (mají jej ve stejný den: , Anonymizováno, ) a narozenin žalobkyně 2) (která je má o den později: , Anonymizováno, ), o Vánocích, v restauraci , Anonymizováno, ], ale i mimo ně [např. na zahradě žalobkyně 1) v , Anonymizováno, , kam si jezdil trhat ovoce a zeleninu]. Zůstavitel byl pravidelně zván na rodinné akce, které pořádaly žalobkyně, a účastnil se jich. Pokud je sám navštívil, byl vždy srdečně přijat.33. I po úmrtí manželky žalobkyně zůstavitele navštěvovaly, nabízely mu pomoc a pomáhaly mu (