27 C 351/2025-42 – Okresní soud v Českých Budějovicích

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 12 125,08 Kč s příslušenstvím představující nevypořádané nároky ze Smlouvy o půjčce uzavřené dne , datum, mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, . Žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce posoudil před uzavřením shora uvedené smlouvy s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splatit. Z informací od žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný pobírá příjem ve výši 23 000 Kč měsíčně, má výdaje spojené s bydlením ve výši 4500 Kč měsíčně a výdaje na živobytí ve výši 5000 Kč měsíčně.2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.3. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav: Žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností , právnická osoba, ., dne , datum, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté prostředky spolu s úrokem sjednaným ve výši 15,9% ročně, ve splátkách po 765Kč měsíčně ( zjištěno ze Smlouvy o půjčce ze dne , datum, uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., a žalovaným ). Před uzavřením smlouvy byla právním předchůdcem žalobce posouzena úvěruschopnost žalovaného na základě informací sdělených žalovaným, podle nichž byl žalovaný v době uzavření smlouvy zaměstnán s příjmem ve výši 23 000 Kč měsíčně, výdaje spojené s bydlením ve výši 4500 Kč měsíčně a výdaje na živobytí ve výši 5000 Kč měsíčně ( zjištěno z dokumentu nazvaného „Příloha 1“ ). Žalovaný své závazky ze smlouvy neplnil, neboť řádně a včas nehradil sjednané splátky. Právní předchůdce žalobce proto úvěr dopisem ze dne , datum, zesplatnil a vyzval žalovaného k úhradě dluhu ( zjištěno z oznámení o zesplatnění ze dne , datum, ). Pohledávka za žalovaným byla na žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi , právnická osoba, . a žalobcem a přílohy k této ). Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno ( zjištěno oznámení ze dne , datum, o postoupení pohledávek adresovaného žalovanému ). Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy a dokladu o odeslání ).4. Podle § 86 odst. zákona č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet ( odst.1 ). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy ( odst.2 ). Podle § 87 odst. 1 zák. č. č.257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.5. Ustanovení § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že porušení povinnosti věřitele řádně zkoumat úvěruschopnost žadatele o úvěr před uzavřením úvěrové smlouvy je sankcionováno absolutní neplatností takovéto úvěrové smlouvy, k níž musí soud přihlížet z úřední povinnosti. K totožnému závěru o absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy pro nesplnění povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žadatele o úvěr dospěl rovněž Krajský soud v Českých Budějovicích ve věci sp. zn. 19 Co 637/2020. Ve smyslu závěrů soudní judikatury, a to např. rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25.7.2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 poskytovatel úvěru nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech.6. Z provedeného dokazování vyplynulo, že mezi právním předchůdcem žalobce jakožto poskytovatelem úvěru a žalovaným jakožto spotřebitelem byla uzavřena smlouva o úvěru ( v daném případě nazvaná jako Smlouva o půjčce č. , hodnota, ). Soud se proto ve smyslu shora uvedených zákonných ustanovení zabýval z úřední povinnosti tím, zda právní předchůdce žalobce před uzavřením shora uvedené smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Z provedeného dokazování nelze dospět k závěru, že by se právní předchůdce žalobce s odbornou péčí zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného. Není zjevné, jakým konkrétním způsobem byly ověřeny žalovaným uváděné příjmy a výdaje, když z žalobcem předloženého mimořádného výpisu z účtu žalovaného nelze konstatovat, že by žalovaný příjmy a výdaje v jím uváděné výši skutečně měl.7. Žalobce se nedostavil k ústnímu jednání soudu, nemohl tak být soudem vyzván v souladu s § 118a o.s.ř. k označení důkazů ohledně toho, jakým konkrétním způsobem byly ověřeny měsíční příjmy a výdaje žalovaného a na základě jakých konkrétních zjištění dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že majetková situace žalovanému umožňuje dluhové zatížení. S ohledem na výše uvedené nelze podle názoru soudu jinak než dospět k závěru, že nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce posoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Z tohoto důvodu je nutné posoudit shora uvedenou smlouvu o úvěru jakožto neplatnou ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Na straně žalovaného tak vzniklo ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru bezdůvodné obohacení, které představují peněžní prostředky poskytnuté právním předchůdcem žalobce žalovanému, aniž by zde byl platný závazek (smlouva). Předmět bezdůvodného obohacení, tj. poskytnuté peněžní prostředky, je žalovaný povinen vydat, tj. zaplatit, a to v rozsahu v jakém zůstal nezaplacen. Pohledávka ze shora specifikované smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena, z čehož je nutné dovodit aktivní legitimaci žalobce ohledně požadavku na vrácení poskytnutých prostředků. Je nutné zohlednit, že žalovanému byly právním předchůdcem žalobce poskytnuty z titulu smlouvy o úvěru peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, z nichž žalovaný dosud uhradil podle tvrzení žalobce částku 9 995,19 Kč a je tedy povinen uhradit ještě 10 004,81 Kč jakožto zbylou část poskytnutých a dosud neuhrazených prostředků. Žalovaný zůstal ve věci zcela nečinný, tvrzení žalobce ani jím předložené důkazy nevyvrátil. Soud proto podané žalobě vyhověl co do zaplacení částky 10 004,81 Kč. Co do zbylé části žalobcem požadované částky byla podaná žaloba zamítnuta s ohledem na konstatování neplatnosti smluv, neboť co do zbylé částky se jedná o sankce, odměny či poplatky, které nebyly mezi účastníky platně ujednány.8. Ve smyslu ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20.4.2022 je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný se k ústnímu jednání soudu nedostavil a nemohl proto být soudem poučen ve smyslu §118 a o.s.ř. o nutnosti doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně svých současných měsíčních příjmů, výdajů a celkové současné majetkové situace pro účely stanovení doby přiměřené k vrácení poskytnuté jistiny. Soud tak nedisponoval žádnými informacemi o současné majetkové situaci žalovaného. Soudu proto nezbylo jinak, než aby pro účely stanovení doby splatnosti vyšel z příjmu sděleného naposledy žalovaným právnímu předchůdci žalobce, tj. před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne , datum, a taktéž se skutečnosti, že žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr ve splátkách po 700 Kč měsíčně, a sám tedy evidentně měl za to, že splátky v takové výši je schopen hradit. Na základě těchto skutečností a taktéž s přihlédnutím k výši dlužné částky soud dospěl k závěru, že je na místě uložit žalovanému zaplatit poskytnuté prostředky žalobci ve splátkách po 700 Kč měsíčně, tuto dobu soud v daném případě považuje za dobu přiměřenou možnostem žalovaného ve smyslu § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.9. Soud uložil žalovanému povinnost zapla