12 C 527/2020-37 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru [název půjčky] [anonymizováno] [číslo] na základě níž poskytla žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala uhradit včetně úroku ve výši 111,33 % ročně ve třiceti měsíčních splátkách ve výši [částka]. V souladu s čl. VI. odst. 2 písm. a) Smluvních podmínek ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (dále jen„ podmínky“) byla žalobkyně oprávněna vyúčtovat poplatek za odeslání každé upomínky ve výši [částka], pro případ prodlení s úhradou splátky byla žalobkyně v souladu s čl. VI. odst. 3 písm. a) oprávněna vyúčtovat smluvní pokutu ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, využila žalobkyně svého práva a v souladu s podmínkami úvěr zesplatnila ke dni [datum]. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] sestávající z jistiny ve výši [částka], úroků do zesplatnění ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] za prodlení s úhradou jedné splátky, poplatků za odeslání dvou upomínek ve výši [částka], v souladu s čl. VI. odst. 3 písm. a) podmínek smluvní pokuty ve výši 0,1 % z jistiny za dobu ode dne následujícího po dni zesplatnění pohledávky do [datum] ve výši [částka]. 2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. 3. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [název půjčky] [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr na bankovní účet č. [bankovní účet] ve výši [částka], který se žalovaná zavázala uhradit spolu s úrokem ve výši 111,33 % ročně ve třiceti splátkách po [částka], tedy celkem se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni částku [částka], když úhrada první splátky byla splatná dne [datum]. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně má soud za prokázané, že žalované byl úvěr ve výši [částka] vyplacen dne [datum] na jí uvedený bankovní účet. Z čl. VI. 2 písm. a) podmínek má soud za prokázané, že byl sjednán poplatek za odeslání upomínky žalované ve výši [částka] za každou upomínku. Žalobkyně však neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní ve smyslu ust. § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu, ohledně toho, za jaké upomínky, z jakých dat, a kdy tyto byly žalované odeslány, přičemž nepřítomností na jednání soudu se žalobkyně zbavila možnosti tohoto poučení. V čl. VI. 3. písm. a) podmínek byla sjednána smluvní pokuta v případě prodlení žalované s úhradou pravidelné měsíční splátky ve výši [částka], v případě zesplatnění pohledávky ze smlouvy pak smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, s níž se žalovaná ocitla v prodlení. Vzhledem k prodlení s úhradou splátek využila žalobkyně svého oprávnění dle čl. VI. 1. podmínek a úvěr zesplatnila, což žalované oznámila. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši [částka]. 4. Pokud se jedná o právní hodnocení uzavřené smlouvy, strany uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ OZ“), na základě níž se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že poskytne žalované jako úvěrované peněžní prostředky do určité částky, přičemž žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Pokud se jedná o sjednaný úrok ve výši 111,33 % ročně, považuje soud ujednání stran v této části za neplatné právní jednání ve smyslu ust. § 580 OZ, které se příčí dobrým mravům, když k této neplatnosti soud v souladu s ust. § 588 OZ přihlédne i bez návrhu, neboť soud má za to, že sjednaný úrok je nepřiměřeně vysoký. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 236/2005 vyslovil názor, podle něhož s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu včetně vyšší míry rizikovosti poskytovaného úvěr nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem obvyklé úrokové míry peněžních ústavů. Z údajů zveřejňovaných Českou národní bankou na jejích internetových stránkách vyplývá, že obvyklá míra úvěrů poskytovaných domácnostem se splatností jeden rok až pět let činila ke dni [datum] 9,65 % ročně; tuto sazbu úrok sjednaný mezi účastníky převyšuje více než jedenáctkrát, když žalovaná na žalobkyní poskytnutý úvěr ve výši [částka] se splatností dva a půl roku měla uhradit částku [částka]. Vzhledem k tomu lze tedy jednoznačně dospět k závěru o rozporu sjednané výše úroku s dobrými mravy. Soud tedy přiznal žalobkyni právo na úrok obvyklý dosahující výše 9,65 % ročně, za žalobkyní požadované období od [datum] do [datum] z jistiny ve výši [částka] v kapitalizované výši [částka]. Soud má v souladu s právními závěry vyslovenými Ústavním soudem v nálezu ze dne 11. 11. 2013 ve věci sp. zn. I. ÚS 3512/11, dále za to, že ujednání o smluvní pokutě v podmínkách, a nikoliv ve smlouvě samotné je neplatným právním jednáním. Je přitom nerozhodné, že podmínky byly žalovanou podepsány, neboť tato, poměrně výrazná sankce, je obsažena ve spleti dalších ustanovení zahrnujících několik stran drobně psaného textu, pro spotřebitele je tak tato sankce neseznatelná, a lze tedy jednoznačně uplatnit závěry shora uvedeného judikátu o neplatnosti tohoto ujednání. Podpis žalované na této listině přitom nic nemění na charakteru tohoto dokumentu, který má upravovat spíše určité„ technikálie“ smluvního vztahu, nikoliv pak nárok, který může dosahovat až poloviny výše poskytnutého úvěru. 5. Žalobkyni tak vznik nárok na zaplacení jistiny ve výši [částka], úroku počítaného z jistiny za dobu od [datum] do [datum] ve výši 9,65 % tedy v kapitalizované částce [částka]. Vzhledem k tomu, že žalovaná se dostala do prodlení s úhradou závazku, vznikl žalobkyni v souladu s ust. § 1970 OZ nárok na úrok z prodlení, a to z částky [částka], za dobu od [datum] (dle požadavku žalobkyně) do zaplacení, když výše úroku z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud uložil žalované povinnost uhradit dlužnou částku ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku dle ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“). 6. Výrokem II. soud žalobu ve zbývajícím rozsahu jako nedůvodnou zamítl, a to s ohledem na neplatnost ujednání smluvní pokuty v podmínkách, stejně jako rozpor výše sjednaného úroku s dobrými mravy, a dále neunesení břemene tvrzení a důkazního břemeno ohledně nároku na zaplacení poplatku za odeslání upomínek. 7. Výrokem III. soud rozhodl ve smyslu ust. § 142 odst. 2 OSŘ, a to podle úspěchu ve věci. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu představujícím cca. 66 % předmětu řízení (výrok I.), neúspěšná v rozsahu představujícím cca 34 % předmětu řízení (výrok II.). Soud tak žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32 % po odpočtu procentního neúspěchu od úspěchu. Náklady řízení tvoří soudní poplatek [částka] dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), náklady právního zastoupení žalobkyně advokátem, kde odměna zástupce žalobkyně činí [částka] dle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“) za tři úkony poskytnutých právních služeb spočívajících v přípravě a převzetí věci, výzvě k plnění, podání žaloby, náhrada hotových výdajů zástupce žalobkyně ve výši [částka] za tři shora uvedené úkony právní služby po [částka] dle § 13 AT, a dále DPH z odměny, náhrad hotových výdajů a jízdného ve výši [částka], tj. celkem částky [částka], z čehož 32 % činí částku [částka] splatnou k rukám zástupkyně žalobkyně ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 OSŘ, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.