20 C 216/2020-18 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobou podanou dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 666 Kč s úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 192,08 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 504,35 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 68 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 504,35 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, vše z titulu nesplacené zápůjčky, poskytnuté žalovanému právním předchůdcem žalobkyně – [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], SE, [IČO] (dále jen„ postupitel“) na základě smlouvy ze dne [datum] (dále též„ první smlouva o zápůjčce“), jenž následně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni. Dále se stejnou žalobou žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 552 Kč s úroky za dobu od [datum] do [datum] ve výši 2 366,73 Kč, s úroky ve výši 23,72 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení za dobu od [datum] do [datum] ve výši 884 Kč a s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 8 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, rovněž z titulu pohledávky stejného postupitele za žalovaným, vzniklé na základě další smlouvy o zápůjčce ze dne [datum], (dále též„ druhá smlouva o zápůjčce“), přičemž i zde byla pohledávka postupitele následně postoupena žalobkyni. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, při splnění podmínek bylo ve věci rozhodnuto bez jednání podle § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). 3. Soud pak za popsané procesní pasivity žalovaného, kterého rovněž ve smyslu § 101 odst. 1 o. s. ř. tíží povinnost tvrzení a břemeno důkazní a který v žádném směru nevyvracel žalobní tvrzení, ze žalobkyní předložených a dále označených písemných důkazních prostředků zjistil skutkový stav odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že dne [datum] uzavřel postupitel se žalovaným první smlouvu o zápůjčce, podle níž žalovanému poskytl částku 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 6 152 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 1 120 Kč, z poplatku ve výši 1 600 Kč, z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a spolu s pojištěním ve výši 232 Kč, v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit částku 14 152 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku dle žalobních tvrzení uhradil dne [datum], svoji pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně ve shodě s výstupem postupitele ke dni postoupení pohledávky postupitelem vyčíslila a tvrdila, že žalovaný uhradil 13 486 Kč a dluží částku 666 Kč, sestávající z jistiny ve výši 504,35 Kč a dlužných úhrad na poplatku za hotovostní inkaso splátek a na životním pojištění ve výši 150,73 Kč a 10,72 Kč, přičemž dále vyčíslila požadované úroky a úroky z prodlení tak, jak uvedeno výše, pak ani toto žalovaný nevyvracel. 4. Soud dále obdobně v případě druhé smlouvy o zápůjčce zjistil skutkový stav rovněž odpovídající žalobním tvrzením a spočívající v tom, že na základě této smlouvy ze dne [datum] postupitel poskytl žalovanému částku 8 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti při uzavírání smlouvy a kterou se zavázal splatit spolu s další částkou ve výši 6 152 Kč, sestávající z úroků v kapitalizované výši 1 120 Kč, z poplatku ve výši 1 600 Kč, z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč a spolu s pojištěním ve výši 232 Kč, v 58 týdenních splátkách po 244 Kč, celkem tak měl postupiteli uhradit shodně částku 14 152 Kč. Žalovaný splátky řádně nehradil, poslední splátku dle žalobních tvrzení uhradil dne [datum], svoji pohledávku za žalovaným postupitel postoupil žalobkyni stejnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], což postupitel žalovanému oznámil podáním z téhož dne. Pokud žalobkyně ve shodě s výstupem postupitele ke dni postoupení pohledávky postupitelem vyčíslila a tvrdila, že žalovaný uhradil 2 600 Kč a dluží částku 11 552 Kč, sestávající z jistiny ve výši 8 000 Kč a dlužných úhrad na poplatku za administrativní činnost, za hotovostní inkaso splátek a na životním pojištění ve výši 770,87 Kč, 2 593,13 Kč a 188 Kč, přičemž dále vyčíslila požadované úroky a úroky z prodlení tak, jak uvedeno výše, pak ani toto žalovaný nevyvracel. 5. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k dobrovolnému splnění jeho dluhů předžalobní výzvou ze dne [datum]. 6. Právní vztahy mezi postupitelem a žalovaným by bylo namístě posoudit jako vztahy založené uzavřenými smlouvami o zápůjčce podle § 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), vycházeje z obsahu těchto smluv, určující vzájemná práva a povinnosti stran každé smlouvy (postupitele jako zapůjčitele a žalovaného jako vydlužitele), pak z těchto ustanovení rovněž vychází povinnost žalovaného vrátit poskytnuté finanční prostředky a zaplatit sjednané úroky. Přestože popsané smlouvy formulářového předtištěného typu, do kterých byly vepsány osobní údaje o žalovaném, o výši půjčky, o výši a sestavě tzv. poplatku, o celkové částce, jež měla být žalovaným postupiteli zaplacena a o výši a počtu měsíčních či týdenních splátek, v rámci nichž se tak má stát, jsou co do obsahu i co do formy smlouvami transparentními, nadepsaný soud vycházel při jejich hodnocení mimo jiné z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. 25 Co 132/2017 – 77, ve shodě s tímto a dále může konstatovat, že na straně jedné jsou v případě poskytnutých jistin sjednány úroky vyčíslené částkami vždy 1 120 Kč, na straně druhé byly však spolu s těmito úroky do dluhu žalovaného zahrnuty další částky z výše popsaných titulů – poplatků a pojištění. Posuzuje-li pak soud uzavřené smlouvy jako celek, je zřejmé, že žalovaný měl v souhrnu uhradit postupiteli v případě každé smlouvy o zápůjčce v rámci cca jednoho roku jistinu navýšenou vždy o více než 76 %, což je výše, která se naprosto vymykala výši roční procentní sazbě nákladů zápůjček či úvěrů, za jaké i v době realizace zápůjček byly na bankovním trhu poskytovány spotřebitelské půjčky a úvěry; výše roční procentní sazby nákladů u každé ze smlouvy o zápůjčce byla touto samotnou definována hodnotou 206 %. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že v případě každé takto uzavřené smlouvy se jedná o typickou smlouvu uzavřenou se spotřebitelem podle § 1810 a násl. o. z., konkrétně o smlouvu o finanční službě podle § 1841 a násl. o. z., přičemž podle § 1813 o. z. má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele, to neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. V souhrnu tak soud každou uzavřenou smlouvu, ve směru k žalovanému výrazně značně nevýhodnou, hodnotí jako smlouvu, která se zjevně příčí dobrým mravům, jak předpokládá ust. § 580 o. z., tedy jako smlouvu neplatnou a v návaznosti ust. § 588 o. z. potud, že k takové neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu osoby, která se má neplatnosti dovolávat, totiž zde osoby žalovaného. V takovém případě má žalobkyně toliko právo na vydání toho, co postupitel sám plnil na základě smluv, které nebyly platné, soud proto v případě prvé smlouvy o zápůjčce žalobu zcela zamítl, když na poskytnuté částce 8 000 Kč žalovaný uhradil 13 486 Kč, v případě druhé smlouvy o zápůjčce, kde žalovaný převzal částku 8 000 Kč a uhradil toliko 2 600 Kč, žalobě vyhověl co do rozdílové částky 5 400 Kč s úrokem z prodlení, přičemž v případě neplatných smluv nelze žalovaným realizované splátky započítávat na úhradu zmíněného poplatku, výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., žalovaný sice byl ve věci více úspěšný a měl by právo na úhradu poměrné části nákladů řízení, na jeho straně však žádných nákladů řízení nebylo shledáno.