10 C 229/2020-36 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobce se žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky uvedené v bodě I. výroku tohoto rozsudku, a to z titulu nezaplacených záloh na náklady spojené se správou domu a pozemku, poplatku za správu, a poplatku za vedení účetnictví a to za měsíce květen až červenec 2020, tj. celkem ve výši 3 201 Kč. 3. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 4. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 5. Soud má za prokázané, že žalovaný má ve vlastnictví bytovou jednotku [číslo] se spoluvlastnickým podílem ve výši [číslo] na společných částech domu [adresa] a na stavební parcele [číslo] vše v katastrálním území Cheb. Podlahová plocha bytu žalovaného činí 63,03 m². Rozhodnutím shromáždění vlastníků ze dne [datum] byla určena výše záloh, které jsou jednotliví vlastníci jednotek povinni skládat předem jako zálohu na náklady spojené se správou domu a pozemku a to v částce 14 Kč za 1m² podlahové plochy, tedy pro žalovaného tato záloha činí (včetně tzv. fondu měřící techniky v měsíční částce 18 Kč) měsíční částku 900 Kč. Dle Příkazní smlouvy o zajišťování správy domu ze dne [datum], uzavřené mezi společenstvím a SBD [obec], je žalovaný povinen hradit měsíční poplatek za správu ve výši 126 Kč a poplatek za vedení účetnictví ve výši 38 Kč, po valorizaci od května 2019 pak poplatek za správu ve výši 128 Kč a poplatek za vedení účetnictví ve výši 39 Kč. Valorizovaný předpis s účinností od [datum] se dostal do dispoziční sféry žalovaného dne [datum]. Žalovaný řádně neuhradil zálohu na náklady spojené se správou domu a pozemku včetně fondu měřící techniky spolu s poplatkem za správu domu a vedení účetnictví, kdy za měsíce květen až červenec 2020 dluží 3 x 1 067 Kč, tj. celkem ve výši 3 201 Kč. Povinnost tvrzení stanovená § 101 odst. 1 písm. a) OSŘ a povinnost důkazní stanovená § 120 odst. 1 OSŘ ohledně zaplacení plnění spojených s užíváním bytu, případně ohledně jiných skutečností, které by žalobou uplatněný nárok zcela nebo zčásti vyvracely, leží na žalovaném, který však žádnou z těchto povinností nesplnil. Žalobce prostřednictvím svého právního zástupce zaslal žalovanému dne [datum] předžalobní výzvu. <i>6. Podle § 1158 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ ObčZ“) bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.</i> <i>7. Podle § 1180 odst. 1 ObčZ nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.</i> 8. Vzniklý právní vztah mezi žalobcem a žalovaným posoudil soud jako vztah vyplývající z ustanovení § 1158 a násl. ObčZ. V daném případě měl žalovaný, jakož vlastník bytové jednotky a z titulu členství ve společenství vlastníků jednotek, povinnost hradit příspěvky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jejímu podílu na společných částech v souladu s § 1180 a násl. ObčZ. Soud má z výše uvedeného za prokázané, že nebylo hrazeno tak, jak je uvedeno v žalobě a žalovaný tak dluží žalobci částku uvedenou ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud tak vyhověl žalobě, a to včetně úroků z prodlení z částky z plateb do fondu opravu a z částky týkající se prodlení s úhradou nedoplatku vyúčtování za služby ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu v celkové výši 5 114 Kč. Náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, z odměny zástupce žalobce ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby a to podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 2,5 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva prostá, podání žaloby), paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby celkem ve výši 900 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Advokát žalobce je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobci ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.