10 C 252/2021-10 — Okresní soud v Chebu

1. Žalobce se svou žalobou domáhal vyklizení shora ve výroku tohoto rozsudku uvedené garáže. Žalobu odůvodnil tím, že je vlastníkem nemovitosti uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce s žalovaným uzavřel nájemní smlouvu č. [spisová značka], dne 5. 6. 2015, a to nemovité věci, výše uvedené. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou Žalovaný však porušoval své povinnosti vyplývající z nájmu a žalobce vypověděl žalovanému nájem předmětné nemovitosti. K zániku nájemního vztahu ke dni 16. 2. 2021, avšak žalovaný nemovitost sám nevyklidil a žalobci nepředal. 2. Žalovaný se k podané žalobě nikterak nevyjádřil. 3. Žalobce i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že z výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že žalobce je vlastníkem nemovité věci pozemkové parcely číslo st. [číslo], jejíž součástí je stavba - budova bez čísla popisného a evidenčního s využitím jako garáž, vše v [katastrální uzemí], obec a okres [okres], zapsané na listu vlastnictví [číslo] v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobce s žalovaným uzavřel nájemní smlouvu č. [spisová značka], dne 5. 6. 2015, a to nemovité věci, výše uvedené. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Žalovaný však porušoval své povinnosti vyplývající z nájmu tím, že neplatil řádně nájemné a vzhledem k tomu, vypověděl žalobce žalovanému nájem předmětné nemovitosti. Výpověď z nájmu byla žalovanému odeslána dne 27. 1. 2021. Patnáctidenní výpovědní doba, dle ustanovení článku 6 odst. 2 nájemní smlouvy, počala běžet dne 2. 2. 2021 a jejím uplynutím došlo k zániku nájemního vztahu ke dni 16. 2. 2021. Povinnost tvrzení stanovená v ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) o.s.ř. a povinnost důkazní stanovená v § 120 odst. 1 o.s.ř. ohledně skutečností a důkazů, z nichž by vyplývalo, že žalovaný již nezasahuje do práva žalobce k předmětné nemovitosti, popř. které by jinak vyvracely nárok uplatněný žalobcem, tíží v daném případě žalovaného. Žalovaný však žádnou z výše uvedených povinností nesplnil, proto má soud za prokázané, že nadále nemovitost užívá tak, jak je popsáno v žalobě. 5. Na daný zjištěný skutkový stav aplikoval soud ust. § 2232 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ ObčZ“), podle kterého porušuje-li strana zvlášť závažným způsobem své povinnosti, a tím působí značnou újmu druhé straně, má dotčená strana právo vypovědět nájem bez výpovědní doby. Žalobce je vlastníkem předmětné garáže, kterou žalovaný užíval na základě nájemní smlouvy na dobu neurčitou. Vzhledem k neplacení nájmu po dobu téměř 13 měsíců vypověděl žalobce nájem a ke dni 16. 2. 2021 došlo k zániku nájemního vztahu. Po skončení nájemního vztahu garáž nyní žalovaný užívá bez právního důvodu. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozsudku a uložil žalovanému nemovitost vyklidit, když žalobce má dle § 1012 a 1042 OZ právo na ochranu proti žalovanému, který do jeho vlastnického práva neoprávněně zasahuje. Povinnost nájemce odevzdat nemovitost pronajímateli v den, kdy nájem končí, je určena dle § 2292 ObčZ. 6. Žalobce měl ve věci plný úspěch, proto mu podle § 142 odst. l OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Soud tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci náhradu v celkové výši 5 000 Kč. Náhrada se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč.