10 C 271/2021-19 — Okresní soud v Chebu

1. Vzhledem k tomu, že proti tomuto rozsudku podle § 202 odst. 2 z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“) není odvolání přípustné, v odůvodnění rozsudku soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 OSŘ). 2. Žalobkyně se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení ve výroku uvedené částky a to z titulu dluhu na tzv. zpětném odtahu silničního vozidla. 3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil. 4. Žalobkyně i žalovaný dali souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu § 115a z.č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen„ OSŘ“), bez nařízení jednání. 5. Soudem byl zjištěn následující skutkový stav: Žalobkyně ve dnech 19. 9. 2018 a 21. 9. 2018 provedla odtah motorového vozidla tov. zn. Volkswagen, typ Golf, [registrační značka] parkujícího na pozemní komunikaci v ulici [ulice] v [obec]. Důvodem tzv. zpětného odtahu Vozidla bylo čištění, úklid uvedené pozemní komunikace v rámci tzv. blokového čištění. Dle Nařízení statutárního města Karlovy Vary č. 1/2017, kterým se stanovují maximální ceny za nucené odtahy silničních vozidel a vraků, nucené odtahy silničních vozidel po dopravní nehodě a za střežení těchto vozidel na určených parkovištích ze dne 21. 2. 2017, náklady na jeden tzv. zpětný odtah v době zpětného odtahu Vozidla dosahovaly výše 3 300 Kč. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady na zpětný odtah Vozidla ve výši 3 300 Kč daňovým dokladem (fakturou) [číslo] ze dne 17. 10. 2018 a prostřednictvím tohoto daňového dokladu vyzval žalovaného k úhradě těchto nákladů ve lhůtě do 31. 10. 2018. Povinnost tvrdit a povinnost prokázat, že došlo k zaplacení částky za pohledávku, resp. že je zde jiná skutečnost, kvůli níž pohledávka, uplatněná žalobkyní neexistuje, leží ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a), b) OSŘ a § 120 odst. 1 OSŘ na žalovaném. Žalovaný však ani jednu z těchto povinností nesplnil. Žalovaný nijak nerozporoval výše uvedenou pohledávku, stejně tak nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že ničeho na svých dlužných závazcích neplnil. 6. Soud má za prokázané, že žalovaný v daný den na úseku, na němž bylo v konkrétní den zakázáno zastavení na vymezeném úseku silniční komunikace z důvodu potřeby provést komplexní údržbu komunikací parkoval své vozidlo, čímž nerespektoval umístěnou dopravní značku zakazující zastavení, a došlo k odtahu předmětného vozidla, jeho odstavení a následného vrácení. Žalobkyně proto má nárok na to, aby jí žalovaný uhradil náklady na odtah, odstavení a vrácení vozidla v souladu s § 19b odst. 1 zákona o pozemních komunikacích. Soud proto žalobkyni přiznal náklady na odtah, odstavení a následné vrácení vozidla. Neuhrazením závazků ve stanovené lhůtě se zároveň žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalovaném úroky z prodlení dle § 1968 a násl. občanského zákoníku; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala. Soud proto žalobě zcela vyhověl. 7. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, proto jí dle § 142 odst. 1 OSŘ vůči žalovanému vzniklo právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení tvoří jednak soudní poplatek ve výši 400 Kč dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ AT“), odměna advokáta ve výši 1 000 Kč za jeden úkon právní služby, tj. celkem za 2 úkony právní služby ve výši 2 000 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby) podle § 7 a § 11 odst. 1 písm. a), d), vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“), paušální náhrady hotových výdajů za 2 úkony právní služby celkem ve výši 600 Kč dle § 13 odst. 3 AT po 300 Kč. Advokát je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto ve smyslu § 137 odst. 3 OSŘ přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21% z odměny advokáta a z náhrady hotových výdajů (s výjimkou soudního poplatku). Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaný dle § 149 odst. 1 OSŘ k rukám advokáta žalobce.